2014_Mix

31. 12. 2014
Poslední den letošního roku je tu. Před jeho začátkem jsem měla tušení, že mi přinese samé pozitivní věci. A to se naplnilo. Malé shrnutí měsíc po měsíci:
Leden - Našla jsem si byt přesně podle svých představ, kam jsem se později přestěhovala a odkud píši tyto řádky. Také jsem 15. 1. přestala kouřit. Schovala jsem si ten den jen 3 krabičky. Jednu na akci Péti rozlučka se svobodou v květnu a dvě na její svatbu v červnu. Ty jsem tam dle plánu vykouřila, ale jinak mi cigarety nijak extra nechybí, s výjimkou, když jsem někde na pařbě opilá:-) Tak se s tím moc neperu a dám si a ono mi je pak druhý den ještě hůř, tím jak jsem si na nikotin odvykla:-)
Únor - jsem strávila vyběháváním hypotéky a papírováním. Vždycky jsem se toho děsila, protože se v tom vůbec nevyznám, ale naštěstí jsem měla opravdu profesionálního poradce, který se o vše postaral a se vším mi pomohl.
Březen - Začali jsme chystat Pétinu rozlučku se svobodou. Vzhledem k tomu, že jsem osobně znala asi jen pět z většiny účastnic, bylo to nejprve trošku chaotické. Pár nocí jsem z toho téměř nespala v obavách, jestli to všechno vyjde, jestli každý bude tam, kde má být a ve správný čas. V březnu se také stala nejen pro mě naprosto nepochopitelná událost a to je zmizení malajsijského Boeingu 777. Doufám, že se tato záhada ještě za mého života objasní, protože bych opravdu velmi ráda věděla, co se tam stalo. Můj tip je, že šlo o nějaký zpackaný únos, ať už ze strany posádky nebo cestujících.
Duben - Přípravy na Pétinu rozlučku vrcholily, také jsem trávila hodně času v obchodech s nábytkem a těšila se na zařizování nového bytu. Na konci dubna skočila pod vlak Iveta Bartošová. Ne, že by se mě to nějak osobně týkalo, ale když jsem byla malá, tak jsem jí měla moc ráda a její písničky znala zpaměti. Nešlo nesledovat kolotoč, který se kolem ní poslední roky konal a nějaký podobný konec jsem tak trochu očekávala, i když až o pár let později. Škoda jí, zpívala pěkně. Ale mohla si za to sama. Měla všechny předpoklady pro to, aby využila naplno toho, co jí osud nadělil a žila krásný a bohatý život. Byla hezká, zdravá, měla pěkný hlas. A ona to promarnila. Výmluvy na to, jak ji pronásledují novináři mi přijdou úsměvné, to holt byla daň za práci, kterou si vybrala. A zrovna ona si zvala novináře až do kuchyně, takže jednou se jí to líbilo a jednou ne. To by se Karel Gott musel uchlastat k smrti už dávno. Jsou lidi, kteří mají opravdické starosti, kvůli tomu, že si s nimi osud ošklivě pohrál a musí vydržet a prát se s tím. U této zpěvačky mám pocit, že se z ní stala profesionální trpitelka, která se v tom svém utrpení vyžívala a vlastně přes něj manipulovala se svým okolím. A takový lidé jsou nebezpeční. Zvenku jsou vnímáni jako oběti, ale opak je pravdou.
Květen - Dlouho plánovaná akce pro Péťu se vydařila. Do dnes se usmívám, když si na to vzpomenu. Myslím, že budoucí nevěsta dostala přesně to, co si zasloužila a na svojí rozlučku nikdy nezapomene:-) Zbytek května jsme řešili červnovou svatbu.
Červen - Byl ve znamení Pétiny svatby. Nejdůležitější bylo, aby vyšlo počasí, protože celý efekt byl v kráse areálu, kde se obřad a oslavy konaly. Nakonec to vyšlo ukázkově. Péťa dlouho hledala toho správného muže a nakonec ho našla.
Červenec - Po několika měsících jsem letěla letadlem:-) Sice jen do Ostravy, ale i to se počítá. Tam jsem oslavili Milanovo a Martinovo narozeniny. A pak Malajci přišli o další B777. Měli jsme ten den sraz v pizzerii a když jsem tam dorazila, Palo se mě zeptal, jestli jsem se teď koukala na telefonu na zprávy a jestli už to vím. Při takovýchto otázkách na mě vždy jdou mdloby, že se třeba něco stalo našemu letadlu. Malaysia Airlines měly letos neuvěřitelnou smůlu a ani se nechce věřit, že je z nějakého výpočtu pravděpodobností něco takového možné. Bohužel je.
Srpen - Přestěhovala jsem se z Kladna zpět do Prahy. Obrovský dík patří všem, kteří mi pomáhali, ať už při stěhování nebo při následných pracích. Stěhování je opravdu hrůza, ale dá se to zvládnout. Já jsem poslední roky říkala, že jsem ochotná se stěhovat už jen jednou a to jedině do svého. A to se vyplnilo:-)
Září - V září se asi nic významného nestalo nebo si to nepamatuji:-)
Říjen - Letěli jsme s Hankou a Jendou ke kolegům z call centra Emirates do Manchesteru. Za tento výlet jsem byla moc ráda. Británie je moje oblíbená země a ještě jsme se poznali s kolegy, které jsme slýchali jen na telefonu. Ona je ta spolupráce pak o něčem jiném, když se známe osobně.
Listopad - Oslavila jsem narozeniny a cítila se opravdu velice spokojeně.
Prosinec - Protože mi letos cestování trochu chybělo, rozhodli jsme se na konci roku ještě zrealizovat cestu za Boeingem 747SP Iran Airu. Na jeden den jsme tedy s Palem letěli do Kuala Lumpur, odkud jsme se vrátili přes Teherán a Dubai do Prahy. Zážitek to byl moc příjemný. Sam nám zajistil návštěvu kokpitu a seznámení s posádkou. Sice jsem se vrátila úplně fyzicky odrovnaná, ale tyto zážitky za to prostě stojí. V den příletu jsme měli firemní vánoční večírek, kde jsem přepila únavu a jetlag červeným vínem s colou a vše se srovnalo:-) Večírek byl perfektní, tancovat naše managery na písničky Michala Davida jsem viděla poprvé:-)

Musím vzpomenout i to, že letos mají tyto moje stránky nebo jak se dneska říká blog, přesně 10. narozeniny. V roce 2004 jsem nějak spíchla svůj první web, po návratu z Íránu, abych se skrz něj mohla podělit se zážitky z cesty se svými blízkými. Stránky prošly různými podobami i útlumem, v době, kdy u ČSA vrcholila paranoia a člověk nemohl ani na web pomalu napsat, že pro tuto společnost vůbec pracuje. Naštěstí už mě zaměstnává společnost, které osobní blogy zaměstnanců při dodržování stanovených pravidel nevadí, spíš naopak.
Stránky byly původně založeny za účelem sdílení fotek mezi mými blízkými ze společných akcí, pozvolna se ale změnily v blog, asi proto, že ráda píši a je to pro mě ideální forma zaznamenávání událostí.
Nemám zájem na tom, rozšiřovat je někde mezi úplně cizími lidmi, stále jsou určené prvořadně pro lidi z mého blízkého okolí, ale samozřejmě je jasné, že moji známí dají odkaz svým známým a nebo se k nim progooglují úplně neznámí lidé, když hledají nějaké heslo, které se tu zmiňuje. Občas mi i někdo z těchto lidí napíše, zatím to byly samé milé a pozitivní reakce a potěšily mě. Nemám s tím problém, za dodržení pravidel slušnosti a toho, že nedojde k nějakému zneužití informací z tohoto webu, hlavně pokud jde o mé blízké. Zatím se tak nestalo a tak je nechávám otevřené a přístupné.

Do roku 2015 přeji všem, ať se jim plní vše, co si přejí. Ale je nutné pamatovat na to, že samo, se nesplní nic (většinou), je potřeba pro to také něco dělat. Každý má svůj život ve svých rukách a bude ho mít takový, jaký si ho udělá. V případě, že člověk a jeho blízcí jsou zdraví (a to je opravdu to úplně nejdůležitější) tak má všechny možnosti otevřené a je to jen o jeho vůli a nebát se, něco udělat. Proto přeji všem, kteří čtou tyto řádky, aby byli zdraví a nebáli se držet život ve svých rukách (a ne, aby to bylo obráceně).
Děkuji všem, kteří mě podporovali a byli se mnou v tomto roce, i těm, se kterými nebylo tolik času se vidět, ale jsme si blízcí.
Uvidíme se v roce 2015!

30. 12. 2014
Vienna calling! Hned na Nový rok jsem asi ještě nikdy neletěla. A už vůbec ne Austrianem. Takže, budu mít nejen novou společnost do statistiky, ale i letiště. Já totiž nikdy ve Vídni nebyla.

28. 12. 2014
1) Janina donesla do práce cukroví. Až se to sní, tak budou svátky tak nějak zakončené.

2) Vízové okénko:
Tádžikistán - Od roku 2016 plánuje zrušit vízovou povinnost pro cca 80 států za účelem podpory turismu. Nyní už platí možnost, získat víza za peníze na příletu, což je velký pokrok. Bezvízový styk by byl úplně super, protože do Tádžikistánu se chci moc podívat, ale aspoň vím, že nemám spěchat a nechat to na rok 2016. Více info ZDE.
Rusko - O výjimce, kdy nejsou potřeba víza pro pobyt do 72 hodin při vstupu z lodí provozující mořské okružní plavby, se ví. Tato výjimka se ale vztahuje také na cestující, kteří přijedou do Petrohradu trajekty společnosti St. Peter Line ze Stokholmu, Helsinek a Tallinu. Podmínkou je, zakoupit si zpáteční jízdenku a výlet po městě od oficiální cestovky. Tato výjimka by se v budoucnu měla vztahovat i na cestující vlaku Allegro express, který jezdí do Petrohradu z Helsinek.
Írán - a asi nejzajímavější a nejpřekvapivější novinka. Zatím k tomu není více informací a zpráva se objevila už v říjnu 2014, ale zdá se, že je oficiální, protože ji zmínila všechna anglicky psaná íránská média. Írán se údajně chystá poskytovat víza zdarma cizincům při příletu na mezinárodních letištích v zemi. Info např. ZDE. Dokud se to nestane, tak tomu neuvěřím, ale to by tedy byla pecka!

24. 12. 2014
Krásné prožití nadcházejících dnů těm, co slaví vánoční svátky. Těm co je neslaví, také:-)

23. 12. 2014
1) Program dalšího leteckého zájezdu do Severní Koreje je stanoven. Tentokrát je v základní ceně (mimo jiné) let IL-62 i IL-18 a oslava 60. výročí Air Korya. Sam Chui tam bude dělat vedoucího čínské části zájezdu, čili bude skupina složená z celosvětového spotterstva a Číňanů. Jsem opravdu nakousnutá, do toho jít. Všechny detaily k zájezdu ZDE. Sam akci propagoval na Facebooku a samozřejmě se ozval šťoural, že účast na takovémto zájezdu je podporováním severokorejského režimu. Každý má právo na svůj názor, ale já to takto rozhodně nevidím. Naopak, do těchto zemí, ve kterých je nějak omezen nebo regulován volný projev místních lidí, je potřeba jezdit. Viz například Írán. Íránci jsou velmi hladoví po kontaktu s cizinci, protože ze strany vedení jejich země pociťují určitou izolaci a právě kontakt s cizinci jim ji pomáhá překonat. Severní Korea je jiný případ, k volnému kontaktu s místními tam nemůže vůbec dojít, ale už jen přítomnost nějakých cizinců je lepší, než nic. A protože do této země se opravdu nedá dostat jinak, než přes oficiální státní cestovní kancelář, holt se musí brát jako daň to, že naše eura půjdou nejspíš na účely potřeb místní elity, než těch, kteří by to opravdu potřebovali. I za tuto cenu, je pro mě z morálního hlediska přínosnější tam jet a svým způsobem šířit osvětu než sedět doma na gauči a hřát se pocitem, že jsem připravila vládu KLDR o pár drobných. To těm obyčejným lidem v Severní Koreji asi moc nepomůže.

2) Oloupala jsem 2 kg včera uvařených brambor a udělala bramborový salát, aby se pěkně odležel. A pak jsem si už zaslouženě lehla k televizi a vychutnala si film Love Actually.

3) Dnes je to 5 let od té zprávy, která změnila život mně i mým kolegům:-) Čas letí jako bláznivý.

Jako moderní žena si nechávám vozit nákupy z Tesca až do bytu, abych se nemusela tahat s těžkými věcmi:-)

21. 12. 2014
Osud dvou bývalých vládních Túčínek se rozseknul. V průběhu roku 2015 budou převezena do Olomouce, kde jedno zůstane jako exemplář místního leteckého muzea a druhé bude předáno nějakému dalšímu muzeu. Více informací v Olomouckém deníku ZDE. Stránky muzea na FB TADY.

20. 12. 2014
1) Na letišti jsme včera oslavili vánoce i šéfovo narozeniny. Fotky TADY.
2) Po návratu z večírku jsem stihla i druhou polovinu mého oblíbeného vánočního filmu - Holiday s Cameron Diaz a Kate Winslet. Veru mi nabídla, že mi to půjčí na DVD, ale to není ono, když to dávají v televizi, tak je to jiné:-) Ještě mi nesmí utéct v pondělí ve 20:15 na Primě film Love actually neboli Láska nebeská a snad budou dávat i Zatímco jsi spal, se Sandrou Bullock. Bez těchto filmů ty svátky nemůžou být.

19. 12. 2014
1) Mám novou lampičku v obývacím pokoji. Pořád jsem nemohla najít to pravé ořechové, až teď. Je to krása. On ten svět na glóbusu vypadá trošku jinak, než na placaté mapě.

3) V Rusku včera otevřeli nové letiště. Respektive, znovu otevřeli. Letiště s IATA zkratkou KLF bylo zavřeno v roce 2009 kvůli rekonstrukci a 18. 12. 2014 se dočkalo znovuotevření. Nachází se asi 160 km od Moskvy. Zajímavostí je, že se poblíž nachází zakázaná zóna, označovaná jako UU-R56. V roce 2008 toto letiště koupila ruská pobočka skupiny Volkswagen a údajně od roku 2015 odsud plánuje zahájit lety do Braunschweigu v Německu a do Prahy. Akorát že na ty lety asi nepůjdou pro smrtelníky koupit letenky. Více info v ruštině ZDE.

17. 12. 2014
1) Iran Air mě požádal o souhlas se zveřejněním mojí fotky na jejich fanouškovském účtu Instagramu. Je mi ctí!

2) Vánoční atmosféra vrcholí. Letos si to v novém bytě opravdu vychutnávám.

16. 12. 2014
1) Poslední část fotek z uplynulého výletu. Přenocování v Dubaji zaznamenáno ZDE.
2) Z emirátské samoobsluhy:

15. 12. 2014
1) Trip report z letu Boeingem 747-SP z Kuala Lumpur do Teheránu ZDE.
2) Ze Sephory mi opravdu poslali výhru v podobě balíčku Clinique.

14. 12. 2014
1) Fotky z první části cesty za SPčkem ZDE. Zatím jen Praha-Dubai-Kuala Lumpur. Zbytek bude následovat.
2) Emirates od loňska provozují pro tu nejnáročnější klientelu VIP A319ku. A mají velmi pěkné uniformy.

3) Co se stane, když vystavuje letenku agent v Kambodže podle kopie pasu a překoukne se o řádek:-)

12. 12. 2014
1) Výlet do Kuala Lumpur za účelem proletění se B747SP, byl úspěšný. Sam Chui se znal s kapitánem a tak nám domluvil návštěvu v kokpitu a dokonce i na přistání v Teheránu! Trip report bude během pár dní.

2) Hned po příletu jsem letěla domů, převlékla se a vyrazila na Emirates vánoční večírek. Měla jsem trochu obavy, že si to díky jetlagu moc neužiji, ale opak byl pravdou. Příchod domů ve dvě hodiny ráno mluví za vše. Fotky ZDE.

2) Mise B747-SP začíná. Do Kuala Lumpur, přenocování a pak směr Teherán na palubě jednoho z nejroztomilejších letadel vůbec. Inšalláh.

7. 12. 2014
1) Včera to bylo 17 let, co 6. 12. 1997 v Irkutsku po startu havaroval Ruslan (RA-82005), letící do Cam Ranhu ve Vietnamu (tam jsme byli, jmenuje se to také Nha Trang) přes Vladivostok, kam vezl dva Suchoje SU-27. Zvláštností bylo, že letadlo spadlo do hustě zabydlené části Irkutsku, přímo mezi domy. Nepřežilo to všech 23 lidí na palubě a dalších 45 na zemi. Dokument na youtube obsahující historické záběry a věnující se této nehodě k vidění ZDE (v ruštině).

2) Paběda létá. Uniformy mají tak normální, ty Aeroflotí se mi líbí mnohem víc.

3) Je zima a tak jsem vytáhla kulicha. Je na čase, zaletět se někam ohřát.

6. 12. 2014
1) Na vyhlídkový let B747SP do Teheránu se sletělo hodně spotterů z celého světa. Postupně se objevují fotky, které tam udělali. A mě zaujala tato, na které by prý měl být B707 EP-SHE, resp. to, co z něj zbylo po nehodě na jaře 2005. K tomuto letadlu mám vztah, letěla jsem jím. Myslela jsem si, že už je dávno sešrotované.

Nejen díky této akci mám od Biodermy docela dost výrobků. A musím říct, že kosmetika je to opravdu výborná.

4. 12. 2014
1) Minulý týden v Antarktidě (na ostrově King George) nezvládl úplně přistání brazilský Hercules. Detaily k události v databázi Aviation Safety Network. To letiště v Antarktidě má dokonce i IATA zkratku: TNM.

Musela jsem chvíli hledat, než jsem to místo na své nástěnné mapě našla. Ale je tam!

2) Po cestě do práce jsem si četla deník E15 a zarazilo mě, že tam byla věnována celá stránka "poselství" k národu (jejich, ne našemu) od kazašského prezidenta Nazarbajeva. Nic proti, střední Asie mě velmi zajímá a tak jsem si to se zájmem přečetla, ale přemýšlím, ke komu to poselství Kazachům mělo směřovat a jednalo se o reklamu nebo opravdický článek? Nikde totiž nebylo zmíněno, že by se jednalo o placený obsah. Jestli to placené není, tak je docela zajímavé, jak velký prostor dostane prezident celkem vzdálené země v takto čteném periodiku? Pro běžného čtenáře je ta informace zajímavá asi tak stejně, jako novoroční projev prezidenta Bužumbury řadovým Bužumburanům. Samozřejmě, že za tím nejspíš bude nalákání potenciálních investorů z ČR do Kazachstánu, ale tak v tom případě, je to regulérní placená reklama skrz nějakou hospodářskou komoru a mělo by to tak být označeno, řekla bych. A ne se to tvářit, jako normální článek. Jinak pan Nazarbajev je mi sympatický tím, jak se snaží o neustálý pokrok a modernizaci země, vůbec nic proti němu nemám.

4) Pro ty, kteří se chtějí učit rusky nebo zdokonalovat stávající znalosti. Puškinův institut spouští nový online portál, který bude nabízet kurzy ruského jazyka v šesti úrovních, některé zadarmo, některé za poplatek.
5) Otvírací doba letištní Billy přes svátky:

3. 12. 2014
V UAE se slavil národní den. Emiráťané výročí své země berou velmi vážně. U každé benzínky jdou koupit vlajky různých velikostí a spousta dalších předmětů v národních barvách. I já jsem si na počest svého zaměstnavatele vlajku doma umístila na viditelné místo. Ale jen doma, z oken je věšet přeci jen odvahu zatím nemám. I když, u mě v sousedství to zas tak divné není, ruské a ukrajinské vlajky tu z oken viset vídám:-)

2. 12. 2014
1) Nová aerolinka Paběda to v Rusku skutečně rozlétala. První let vedl včera z Moskvy do Volgogradu.

2) Nedávno jsem na stránkách Sephory na Facebooku odpověděla na nějakou otázku v soutěži a pustila to z hlavy. A dneska mi přišel mail, že jsem vyhrála. No toto? Jsem nikdy nevěřila, že by se dalo v těchto soutěžích někdy něco vyhrát. A ono ano.

3) I přes obavy z velkých davů nakupujících jsem se vypravila do Ikea. Nakonec to nebylo tak hrozné.

1. 12. 2014
1) Jsem si udělala pohodový víkend, kdy jsem nic a nikam nemusela, jenom jsem si připravila vánoční výzdobu. Než vypukne tradiční prosincový šrumec.

3) Obstarožní letadla Mig-15 jsou v dnešní době k vidění pouze v muzeích. Existuje prý pár letuschopných kousků, které se ale předvádějí na různých airshow. V Severní Koreji jsou ovšem stále součástí aktivní výstroje armády. Vůdce Kim údajně vydal před pár měsíci příkaz, že by měly být jako pilotky vycvičeny také ženy. A protože Kimovo slovo je svaté, dvě soudružky prošly výcvikem a staly se pilotkami. Kim se s nimi byl osobně seznámit.

30. 11. 2014
1) Pan inžinýr mi přišel o dělené směně zaheslovat wifi síť, protože jsem vysílala internet pro sousedy zadarmo. Nestudoval tu výpočetní techniku zbytečně!

2) Nazdobila jsem si vánoční stromeček. Přes svátky budu tradičně pracovat durch až do Silvestra a tak si ho musím užít před tím. Ono to taky dá docela dost práce, než člověk vytahá z horních pater skříní ty ozdoby a pak je na něj navěsí a tak si myslím, že by měl být vystaven déle, než jen těch pár dnů o vánocích.

5) V pondělí vyrazím do práce v červeném tričku. Sice jsem něco jako politická ateistka, ale pro svůj dobrý pocit se musím k této akci připojit, i když mám v tomto smyslu svědomí naprosto čisté. Já toho buranského výpitku nevolila a u voleb jsem byla.

29. 11. 2014
1) Denní přípravy na noční stěhování Túčínka přes Kyjev.

2) Spotting na Pulkovu v Petrohradě. A pak že samaljoty fatagrafírovať něvazmožno.

28. 11. 2014
1) Zajímavá výstava se koná ode dneška v Praze v Náprstkově muzeu. Jmenuje se Azerbaijan - The magical land of fire. Výstava potrvá do 15. 2. 2015, vstupné je 100 Kč.
2) V noci z 28. na 29. 11. 2014 bude převezeno bývalé vládní Túčínko 134A z kyjevského letiště Borispol do leteckého muzea Žuliany. Do tohoto muzea se musím jednou podívat.

27. 11. 2014
1) Internet obletěly včera čerstvé fotky z letiště Igarku v Krasnojarském kraji. Túčínko 134 údajně nějak zamrzlo, protože na letišti bylo naměřeno -52°C. Jednalo se o charterový let společnosti KATEKavia. V Rusku už Tu134 na pravidelných linkách létat nemohou, na charterech zdá se, že ano:-) Na palubě bylo 70 lidí, většina mužů se připojila k pomoci letištnímu personálu letadlem pohnout. Teď z toho mají průšvih, páč je to prý něco proti bezpečnosti, aby pasažéři tlačili letadlo.

3) Včera jsem oslavila narozeniny. Chtěla jsem jen něco komorního a to se vyvedlo.

26. 11. 2014
1) Pekla jsem losovo-špenátový závin a musím se pochválit:-)

2) VYNIKAJÍCÍ nápad! Tyhle cedule by měly být na více místech. Nebo ideálně, úplně všude!

25. 11. 2014
Sam se vrátil z Íránu úplně nadšený. Nejen proto, že ho během vyhlídkového letu kapitán pozval jako jediného do kokpitu na přistání:-) Nyní usilovně pracuje na trip reportu, na který se opravdu těším.

Ačkoliv jsem na FB členem skupiny "Společnost odporu proti zdrobnělinám", při pohledu na tohle nádherné letadlo mě napadají takové, za které by se nemusely stydět ani vysloužilé maminy z Mimibazaru.

24. 11. 2014
1) Včera se v Teheránu konal vyhlídkový let B747-SP. Letělo tam na něj několik známých spotterů, tak se těším na fotodokumentaci. Samozřejmě tam nemohl chybět Sam Chui, který to tam má z Abu Dhabi téměř za rohem. A to i přesto, že si minulou sobotu vyčíhal, že letí na lince Kuala Lumpur-Tehran B747-200 a proletěl se, aby měl i tuto verzi. Zajímavé je, že jiný známý spotter Charles Kennedy se neúčastnil, protože mu íránská strana zamítla žádost o víza. Paradoxně zrovna jemu, který je také známým šiřitelem dobrého jména této země:-/ Z letu Kuala Lumpur-Teherán se začalo poslední dobou objevovat hodně trip reportů, stává se z toho taková druhá linka Bimanu s DC-10 Dhaka-Dubai:-) I když, prý bude dle Samových zdrojů v Iran Airu, SPčko létat ještě cca 2 roky, člověk nikdy neví. A tak si ho dám v prosinci taky.

Skupina spotterů účastnící se vyhlídkového letu v Teheránu 23. 11. 2014.

Sam na letu KUL-IKA v B747-200 (15. 11. 2014). Nadšení pro Írán a ještě ve spojení s leteckou dopravou, spolu velmi sdílíme.

2) V práci už jsme si udělali vánoce. V letištní Bille už je mají od konce září, tak jsme dost zaspali:-)

4) Z toho Iphonu jsem pořád taková rozpačitá. Posílám na tom smsky nebo ty imessage, volám, párkrát se přes den z práce podívám na Facebook, páč ho tam máme blokovaný. A to je všechno. Všichni to vychvalovali do nebes, ale pro mě je to zřejmě úplně zbytečný luxus. Siri mě po pár dnech omrzela, hudbu na telefonu neposlouchám, soukromé maily si řeším večer z domova na počítači. Píše se na tom špatně, bříškem prstu mám pořád problém trefit se na to písmenko nebo místo, kam chci. Jsem zvyklá ťukat na displej nehtem, protože tím se trefím přesně tam, kam potřebuji, jenže nehet to nebere. Nedělám na tom vůbec nic navíc, než jsem dělala na své staré Nokii. Která mi navíc aspoň vydržela nabitá asi 5 dní a tohle tak maximálně dva dny. Ale krabičku to má hezkou, to zas ano. Fláknout s tím vzteky o zeď, mi brání jen vědomí, jak je to drahá věc.

21. 11. 2014
Už nějakou dobu u nás běží velice zajímavý projekt, určený lidem s otevřenou myslí bez xenofobních předsudků, kteří si chtějí rozšířit obzory. Více informací ZDE.

20. 11. 2014
MD-11 vykonaly svoje opravdu poslední lety a jsou v p... v poušti (v USA).

19. 11. 2014
Inspirace pro letecké romantiky. Do Jumbo hotelu na stockholmském letišti Arlanda, jezdí kde kdo. Nevím ale o nikom ze svého okolí, kdo by navštívil hotel v Il-18 v nizozemském Teuge (jsem se musela podívat do mapy, kde to tam vůbec je). Letadlo je navrženo jako luxusní hotel pouze pro dva hosty a nechybí tam jacuzzi, minibar, sauna a další vymoženosti. Iloušek byl vyroben v roce 1960, v prvních letech byl používán jako vládní letadlo pro soudruhy v Německé demokratické republice, pak přešel do služeb Interflugu, kde létal na Kubu, do Ruska, do Číny a Vietnamu. V prvních létech svého důchodového věku sloužil jako restaurace a v roce 2007 ho koupila společnost Hotelsuites.nl, která z něj udělala luxusní hotel. Rezervaci ubytování je možné udělat ZDE. Cena za jednu noc pro dva "cestující" včetně luxusní snídaně, je 350 €. Není to úplně levné, ale pro nějakou speciální příležitost pro letecké nadšence jak dělané.

18. 11. 2014
1) V předvečer státního svátku jsem vyrazila na návštěvu ke Kačce v domnění, že jsem tak nejpozději do desíti doma. Nakonec jsem nestihla ani poslední metro:-)

2) Už pár dní mám ten Iphone, který jsem ale nikdy nechtěla:-). Některé věci jsou super, některé méně. Třeba to, že na tom neumím vůbec psát. Všichni říkají, že je to otázka zvyku, ale jak dlouho to bude trvat, než se to naučím? To samé mi říkali i o touch padu na notebooku. Když jsem jezdila do školy do Zlína, zkoušela jsem to celý semestr, obejít se ve škole bez myši. Ale nepodařilo se. Tady u tohoto Iphonu se mi aspoň líbí to, že psaný text můžu diktovat a on ho sám přepisuje. Když jsem byla u Věrky na školení ovládání telefonu, nejen s tímto jsme se docela vyblbly. Ta Siri je také velká legrace.

2) Dan se zúčastnil posledního letu MD-11. I z fotek na mě dýchá ta atmosféra, co tam musela být. Nizozemci to prý měli perfektně zorganizované, což je z fotek vidět. Ještěže jsem tam nebyla, asi bych dojetím uronila nějakou tu slzu.

10. 11. 2014
1) Zítra se koná slavnostní rozloučení s érou MD-11 ve službách KLM. Poslední tři lety, které byly vyprodány během pár minut, budou důstojným zakončením provozu. Bude tam i několik zástupců spotterstva z Čech, mimo jiné Dan, tak se mi od něj snad podaří získat nějaké fotky.

2) Přišel mi balíček s dárkem od Sama. Dostala jsem dva výtisky, tak jeden půjde asi do tomboly na Convention.

8. 11. 2014
Perníčky. No, už jsem viděla i mnohem hezčí, ale tyhle jsou dělané s nadšením a od srdce:-)

7. 11. 2014
1) Včera byl z Komsomolsku na Amuru dopraven na moskevské letiště Žukovskij do institutu CAGI (Центральный аэрогидродинамический институт им. профессора Н. Е. Жуковскогo) budoucí Superjet Sukhoi RRJ-95LR-100 reg. 95075 k nějakému testování. Vezl ho An-124 čili Ruslan.

2) Těsto si odpočinulo a tak jsem upekla první várku perníčků. A to ještě budu mít formičku dopravního letadla, stíhačky byly jen takový pokus.

6. 11. 2014
1) Zajímavý rozhovor s pilotkou Air Astana v Kazachstánu ZDE. Bohužel jen v ruštině, tak aspoň pro starší generaci:-)

2) Budu péct perníčky. Připravila jsem si těsto podle receptu a dala ho odpočívat do lednice. Opravdu tam psali "odpočívat", což mi u těsta zní dost legračně.

4. 11. 2014
Další Túčínko je po smrti. V minulých dnech byl spálen Tu-154 registrace RA-85796 na letišti Žukovskij, při natáčení remaku filmu "Ekipáž". Předtím bylo toto Túčínko na internetu na prodej za 30 miliónů rublů. Letadlo bylo i u nás, např. v lednu 2005 ho fotil Alan v Pardubicích.

1. 11. 2014
1) Vyrazili jsme oslavit Kačky narozeniny. Šla jsem v domnění, že jsem nejpozději do půlnoci doma. Ale kdepak. Domů jsem se dostala někdy ve tři. Což by nebyl takový problém, jako to, že jsem musela ráno do práce. Už dlouho toto nedělám, že bych vyrazila někam pařit, když jdu druhý den pracovat. Ani tady jsem to neměla v úmyslu, ale ono se to celé nějak zvrhlo:-) Fotky z oslavy ZDE.
2) Vedle tohoto cestujícího bych tedy chtěla sedět:-)

3) Roniho trip report vysoké kvality z jednoho z posledních komerčních letů MD-11.

30. 10. 2014
1) Livery nové aerolinie Paběda. Opravdu chtějí začít létat 17. 11. 2014. Tak uvidíme.

29. 10. 2014
Nová ruská nízkonákladová společnost, která chce začít 1. 11. s prodejem letenek (a s lety od 17. 11.) se bude podle agentury TASS nakonec jmenovat "Победа" , česky čteno paběda, v překladu "vítězství". To už zní vznešeněji, než bjudžetnyj pěrevozčik:-) Během pár dní by měla být v provozu i doména www.pobeda.aero , na které poběží stránky společnosti. Zatím nefunguje.

28. 10. 2014
V předvečer státního svátku jsme naplánovali dovolenou na příští rok. Výhoda je, že se na všem pěkně domluvíme a vyhovíme přáním jednotlivců. Věrka si tam oproti původnímu plánu prosadila přidání Kanady. Když chce do Kanady, pojedeme i do Kanady, to se nedá nic dělat:-) Já trvala na Fiji. Tak snad vše klapne, jak jsme to vymysleli.

27. 10. 2014
1) Nedělní časné ráno se na letišti v Amsterdamu neslo ve znamení nostalgie. Do domovského přístavu se naposledy vrátily MD-11 z linek z Toronta a Montrealu. První přistála PH-KCB, která letěla jako KL692 z Toronta a PH-KCE ji následovala v 6:45, kdy přistála z Montrealu pod číslem letu KL672. Oba lety byly plné nadšenců a tak jsou velmi dobře zdokumentovány. Facebookovská stránka na kterou jsem dávala včera odkaz, se přes den naplnila stovkami fotek a videí, od cestujících, spotterů v Amsterdamu i v Kanadě a posádek z obou letů. Nejedno video mi vehnalo slzy do očí. Za pár dní se bude konat několik vzpomínkových letů a tím epocha tohoto nádherného letadla skončí.

26. 10. 2014
1) Tak nám začal platit zimní letový řád. S ním včera u KLM skončily MD11 na pravidelných linkách. Roni letěl předposledním letem z Amsterdamu do Montrealu a tak se moc těším na trip report z této historické události (během 48 hodin Roni proletěl: AUH-AMS-YUL-DOH-AUH:-).

Certifikát s potvrzením o posledním letu z Montrealu do Amsterdamu dávali i na tom předposledním z Amsterdamu do Montrealu:-)

Odlet posledního letu z Amsterdamu byl dojemnou událostí, kterou prožívaly stovky lidí. Více fotek na FB stránkách Save The Last Pax McDonnell Douglas 11.:

2) Tenhle film bych docela ráda viděla. Události okolo Majdánu sleduji a čím více zdrojů mám, tím v tom mám větší zmatek. Tak snad to budou dávat ještě někdy jindy, v pro mě vhodnější den nebo v televizi.

3) Zkusila jsem vyrobit lehký letní nepečený dort. Tak uvidíme, co z toho přes noc bude:-)

4) Pořád se nějak nedokážu smířit s tím, jak dopadlo letiště v Doněcku. Na VK se objevují další a další fotky. Kdybych tam byla nebyla, tak si to asi tak neberu, ale tohle mě opravdu bolí. Do jeho rekonstrukce před konáním mistrovství světa prý bylo investováno 750 miliónů dolarů a teď je z něj hromádka trosek.

25. 10. 2014
1) V roce 1985 se stalo hodně věcí. Mimo jiné, Československo vyhrálo mistrovství světa v hokeji, konala se spartakiáda a celou zemí se nesla písnička Michala Davida - Poupata, v kinech měla premiéru pohádka s Čerty nejsou žerty, v Sovětském svazu se stal prezidentem Michail Gorbačov. Daleko od nás, v zemi o které jsem tehdy neměla ani tušení že existuje, se chystalo zahájení provozu nové letecké společnosti. A přesně přes 29. lety, 25. 10. 1985, se konal první let Emirates, z Dubaje do Karáčí. Tato událost ovlivnila tisíce životů lidí, kteří za ty roky společností prošli. Jsem moc vděčná, že se k nim můžu počítat.

2) Bioderma má opět na Facebooku soutěžní aplikaci. Stačí kliknout (jde to jednou za 24 hodin) a hned člověk ví, jestli vyhrál nebo ne. Mně se to povedlo hned třetí den:-)

23. 10. 2014
Z lokálního ruskojazyčného tisku. Nabídka letů Pršíbram - Miláno - Pršíbram za 41 900 Kč, pro 5 cestujících. Do Paříže o trošku dráž. Zrovna jsem nad tím nedávno přemýšlela, kolik asi stojí letět takto malým letadlem a jestli by se to nevyplatilo na nějaký výlet. Děleno pěti se ta cena blíží hranici přijatelnosti.

22. 10. 2014
Vyrazily jsme s Věrkou na Halloweenský Airline Mixer do letištního Marriottu. Další prý bude s vánoční tématikou před vánoci. Prosinec je, co se týče těch večírků co člověk chce obejít, velmi náročný.

Začaly jsme vynikajícím long drinkem, jehož složení si nepamatuji, ale dlouho jsem nic tak dobrého nepila.

Pokračovaly jsme dýňovou polévkou, nějakým masem s dýňovou kaší a pak ještě něčím, co si nepamatuji, jak se jmenovalo, ale bylo to ostřejší.

A dostala jsem jednu tu dýni domů. Před pár dny jsem uvažovala, že si nějakou koupím a sama vydlabu, ale pak jsem se nad tím zamyslela a usoudila, že bych si při tom mohla ublížit a ustoupila od tohoto nápadu. A nakonec ji stejně mám!

21. 10. 2014
1) Ruská společnost Dobroljot, která skončila lety letos v létě, se pomalu transformuje v novou aerolinii. Jmenovat by se měla Bjudžetnyj pjerjevozčik (anglicky Budget airline), majitelem bude ze 100% Aeroflot a podle ruské informační agentury TACC plánují zahájit lety od zimního letového řádu, čili 27. 10. 2014. Létat chtějí denně z Moskvy do Volgogradu, Samary, Jekatěrinburgu, Permu, Kazaně, Belgorodu, Tjumenu a Surgutu s letadly Boeing 737-800. Letový řád ZDE. Zajímavé, že tentokrát není v nabídce Soči, kterým Dobroljot zahajovaly svůj provoz.

2) Nedávno se na netu řešily svíčky Ikea, že byla změněna receptura a ony už nevoní. Ona nejen že se změnila receptura, ale i velikost. Při stěhování jsem našla nějakou starší, co jsem měla doma několik let zapadlou ve skříni. Když jsem ji postavila na polici vedle svíčky, kterou jsem koupila před měsícem, pochopila jsem, že se změnila nejen receptura, ale také velikost.

19. 10. 2014
1) Oficiální informace ke spotterskému výletu do Severní Koreje na září 2015 jsou ZDE. Co tam napsané není, je to, že organizátoři jednají se Severokorejci o tom, že by se samotná tour zkrátila na cca 4 dny (týden byl prý zbytečně moc dlouhý), ale cesta skupiny do Pchjongjangu by byla zajištěna z Moskvy a operována Il-62 (nyní to bylo z Pekingu).
2) Jsem se náhodně dozvěděla o zajímavé lince, kterou bych se v budoucnu chtěla proletět. V ománské enklávě ve východních cípu UAE, je letiště, odkud létá každý den Oman Air do Muscatu. Podle wikipedie tam také operuje Kish Air do Dubaje, ale to se mi nějak nezdá a nenašla jsem ty lety nikde uvedené. Letiště má zkratku KHS a je všude uváděné, jako vojenské. Tak to by mohl být zajímavý let!

3) Foto níže je pořízeno na autobusové zastávce 119 ve stanici Divoká Šárka. Po návratu z víkendu v Británii jsme konstatovali, že jsme tam nepotkali ani jednoho člověka v horských botách, kostkovaných kalhotách, nepromokavé šusťákovce s batohem nebo ledvinkou, tak jak chodí pánové oblečeni pro každodenní život u nás. Na druhou stranu, v sobotu večer vyráží lidé pařit a přestože bylo jen asi 10°C, naprostá většina žen byla v sandálkách na boso a v outfitech s holými rameny. Jak mi bylo vysvětleno, chodí tak i v případě, že je teplota -10°C, protože přijít do baru v kabátu, se tam prostě nenosí a je to společensky nevhodné. Holt jiný kraj, jiný mrav.

Ponožky v příšerné gumové obuvi. Pánovi by snad za tohle měli napařit nějakou pokutu.

17. 10. 2014
1) Info pro letištní kolegy. Příští týden se opět koná akce Mixér v Marriottu:

2) Včera se v Bishkeku v Kyrgyzstánu konal první oficiální Spotting fest (споттинг-фест). Na letištní plochu se dostalo 40 amatérských i profi fotografů. Dojeli i spotteři ze sousedního Kazachstánu. Více info o akci pro rusky čtoucí ZDE.

3) Onehdá jsem otevřela roletu a tam stál kurýr s dárkem. Příjemný začátek dne.

13. 10. 2014
1) Víkend v Británii jsme si moc pěkně užili. A i ten let EasyJetem se dal zvládnout, protože na výběr tentokrát nebylo:-)

2) Jeden z účastníků běhu po runwayi v Budapešti, zveřejnil článek a fotografie z této zajímavé události.

10. 10. 2014
1) Sportovní a společenskou událostí roku ve světě zaměstnanců leteckých společností je známý WARR, který se koná na nejrůznějších místech světa. A pro příští rok byly jako hostitelské aerolinie vybrány Emirates a Flydubai. Místo konání bude samozřejmě Dubai, od 19. do 23. 10. 2015. Závod se prý bude konat přímo na umělém ostrově The Palm. Další informace ZDE. Tak myslím, že už se konečně na akci vypravím. Svojí podporu rozdělím mezi týmy EK a OK:-)
2) Agentura Rianovosti včera zveřejnila další fotky z donětského letiště. Pořád není úplně jasné, kdo ho momentálně vlastně ovládá.

3) V září 2014 se opět konal spotterský zájezd do Severní Koreje. Sam Chui to spoluorganizuje a už teď zařizují zájezd na příští rok, v termínu 19.-25.9. 2015. Úplně vážně uvažuji, že si to dopřeji, protože čas běží a je otázka, jak dlouho bude možnost proletět se těmi vzácnými kousky v nabídce.

9. 10. 2014
Rozhodla jsem se pro návštěvu upéct nějaký koláč. Hledala jsem si na internetu recepty a zaujal mě hruškový. Nakoupila jsem si ingredience a dala se do toho. Když jsem měla vše rozdělané a mouku všude, včetně vlasů, zjistila jsem, že mi chybí jedna z přísad - slunečnicový olej. Tak jsem ho nahradila troškou Ramy:-) Z toho původního receptu jsem se odklonila ještě víc, protože nemám váhu a tak jsem přidávala mouku a další věci jen tak od oka a v dvojnásobném množství, protože jsem měla větší formu, než byla v obrázku na webu. Když už jsem si to tak přizpůsobila svým podmínkám, tak jsem si řekla, že tam dodám ještě nějaké dobré věci, co mi doma zbyly a pro které nemám využití a mohly by se tam hodit, jako např. tvaroh nebo skořicový cukr. No a musím se pochválit, chutná to výborně!

Smícháme vše co je v návodu a ještě něco navíc, ale jen samé dobré věci!:-)

Těsto nalijeme na pekáč, dáme na něj nakrájené hrušky a posypeme drobenkou. Dáme do trouby.

A hotovo. Není to žádná vysušenina, je výborně šťavnatý. Což by mohlo být tím tvarohem, co tam neměl podle receptu být.

8. 10. 2014
1) Protože jsme o tom na FB diskutovali, podařilo se mi získat seating plan Boeingu 747 charterové verze Transaera, který byl v Praze. Slušně nahuštěné.

2) Akce Biodermy za 99 Kč pro říjen je už v lékárnách. V lékárně v Tescu na Zličíně měli 10 kusů, z nichž jsme vykoupily dva my s Věrkou a teď už nejsou. Ale v lékárně u výstupu do metra ve zličínské Metropoli (myslím, že je to Dr. Max) jich mají asi 10-12 kousků (úterý 7.10. kolem 19. hodiny), kdyby měl někdo ještě zájem.

3) Od kolegyň z práce jsem dostala jako dárek poukázku do Ikea. Tak jsem nelenila a hned ji proměnila za předměty, pro mě užitečné:-) Největší radost jsem si udělala závěsným odkapávačem na nádobí, který považuji za velice praktický. Jenže stojí 499 Kč a mně bylo vždycky líto, za něj těch pět set korun dát. Už jsem pro něj několikrát šla a nakonec si vždy odnesla něco "důležitějšího". A teď ho konečně mám. Ještě mám stejný problém s drtítkem na česnek. V Ikea stojí 99 Kč. Už jsem ho několikrát měla v ruce, ale vždycky ho nakonec vrátím do regálu, protože je mi líto, za to těch 99 Kč vydat:-). No a pak jdeme s kamarádkami do kavárny a já si tam dám capuccino za 80 Kč a dvě malé lahvičky Coca-Coly po 60 Kč a ani nemrknu. Ale česnek budu asi ještě dlouho drtit kulatým nožem, protože mi bylo opět líto, na něj plácat tu poukázku:-).

6. 10. 2014
Podruhé tento týden se včera v Praze prolnul Boeing 747 ruské společnosti Transaero. Chtěla jsem vidět jejich Imperial class, která se dost podobá First class v Emirates a tak jsme vyrazili na exkurzi. Bohužel, Imperial class na těchto charterových letadlech nemají. I tak nás pozvali dál na prohlídku. Myslím, že jsem byla vůbec poprvé v životě v horním patře v Jumbu. O letadlo se tu starala zaměstnankyně Transaera, která je trvale bázovaná v Pardubicích, kam létají. Slečna byla moc milá. Snažili jsme se s ní komunikovat rusky, ale na naše otázky v tomto jazyce, odpovídala zarputile anglicky:-) Zajímali jsme se, jaký byl účel tohoto charteru, protože ve čtvrtek letadlo přiletělo plné a odletělo prázdné a dnes to bylo naopak, přiletěli prázdní a odlétali plní. Slečna z Transaera na otázku, jestli to byl zájezd, říkala, že zájezd ne, že to bylo: "conversation". Tak jsem se ujišťovala, jestli tím myslí slovo kongres? Ano kongres:-)

Na okamžik jsme byli velkým mezinárodním letištěm. Když Jumbo zajíždělo na stojánku, za ním startoval B747 do Taipei .

5. 10. 2014
1) Tak jsem se dočkala. Společnost UPC mi vrátila dva tisíce korun, které mi držela asi od roku 2001 jako zálohu za modem, který už jsem ale asi tak deset let neměla, protože si ho zase odebrali a dali mi jiný, za který jsem platila měsíční pronájem. Neposlali 2000 Kč, ale 1999,96 Kč. Vůbec tedy nechápu, proč mi vrátili o 4 haléře méně, nedoplatek jsem u nich nikdy žádný neměla. Nemám chuť se s nimi o ty 4 haléře dohadovat a zjišťovat, co to má znamenat, ale tímto jsem velmi ráda, že jsem s nimi definitivně skončila.

4. 10. 2014
S kolegyněmi z města i letiště jsme si udělaly malé dámské Emirates posezení. Probraly a propraly jsme všechno:-) Čím jsem starší, tím hůř snáším ta rána, kdy musím jít po nějaké podobné veselé akci do práce.

2. 10. 2014
1) Cestovatelské okénko: Bahrain změnil od října 2014 svou vízovou politiku a zařadil držitele českých pasů na seznam zemí, jejíchž občané mohou dostat víza v Manamě po příletu. Což je super, protože do Bahrainu jsem se vždycky chtěla podívat, ale vízová politika byla bez lokálního sponzora dost neprůstřelná. Více info TADY.

2) Poslední zářijový den se Airbus A380 poprvé dotknul íránské půdy. Na linku do Teheránu byl nasazen jednorázově na oslavu přidání 4. denní linky na trase Dubai-Teherán. V Teheránu to byla velká sláva.

3) Na letišti se zřejmě chystá revoluce v prodeji jízdenek na MHD cizincům a posun vpřed o několik desetiletí. Automat je zatím zabalený, ale vypadá to, že bude umět přijímat i platební karty! Kéž by to ukončilo desetiminutová zpoždění, která vznikají prodejem lístků u řidiče.

1. 10. 2014
1) V akci Bioderma for everyone za 99 Kč na měsíc říjen bude krém Sensibio Rich. Tak doufám, že se mi ho podaří sehnat a zase to nevykoupí ti, co s tím šmelí přes aukro a podobné portály.

2) V práci se mám dobře. Veru donesla šablonky na vytváření obrázků na kávu:

3) Někdo opět zničil reklamu na spotterském kopečku v Kněževsi. Někteří lidé jsou opravdu velice zvláštní.

29. 9. 2014
V televizi říkali, že přijde babí léto. A přišlo. Celý víkend bylo opravdu nádherné počasí a já měla vzácně volno. A tak jsme toho využili k návštěvě obory Hvězda.

28. 9. 2014
Setkání na Convention bylo moc příjemné, jako pokaždé. Fotky ZDE. Počasí nám poslední roky vždy přeje a tak po skončení chodíme na oběd na zahrádku do Maštale v Kněževsi. Mám opravdu ráda tato odpoledne, při kterých s lidmi stejné krevní skupiny probereme všechny novinky z leteckého světa, včetně zaručených chodbových informací:-). A že jich je.

27. 9. 2014
1) Opět se přepravovalo z Prahy do Dubaje toto prý velmi drahé auto. Už odsud letělo v lednu a teď znova. Majitel není ani Čech, ani Emiráťan. Hovoří mým oblíbeným jazykem:-)

2) Na kosmetiku Sleek je tento víkend 15% sleva! Platí i na mezinárodní objednávky.

25. 9. 2014
1) Jednodenní výpomoc v městské kanceláři byla příjemná, ale na letišti mě to baví víc:-) Nicméně jsem se moc ráda viděla a probrala poslední drby s kolegy.

24. 9. 2014
1) S Čechy, kteří odchází za prací do UAE se roztrhl pytel. Budoucí zaměstnavatel téměř vždy vyžaduje legalizaci vysokoškolského diplomu. Vzhledem k tomu, že to není úplně jednoduchá procedura, koluje kolem tohoto procesu dost dezinformací a nejasností. Marťas, který tím aktuálně prošel, zpracoval pro své následovníky přehledný postup, jak to provést:

2) Když jsme u české komunity žijící v Emirátech, jsou tu další novinky ohledně Česko-slovenského plesu, který se koná příští rok v březnu. Škoda, v mých očích těmito céčkovými pseudo zpěváky snižují kvalitu a úroveň celé akce. Loni tam byl nějaký ten Šimůnek a to je to samé v bleděmodrém. Když té organizaci plesu někdo věnuje tolik času, úsilí, energie a peněz, tak se mi nechce věřit, že by nesehnali někoho vyšší umělecké kategorie. Jinak prý byla akce výborná, o to víc se mi to zdá, jako promarněná šance, dodat tomu větší exkluzivitu.

3) Asi po roce mě čeká jednodenní výpomoc v naší městské kanceláři. Protože se stravováním v centru Prahy je to špatné, musela jsem si udělat jídlo do krabičky sebou.

4) Na Václavském náměstí otevřeli novou ruskou restauraci. Trošku nevím, co si představují pod těmi dietními jídly, to snad v ruské kuchyni ani neexistuje. A berou rubly! Asi se tam vypravím na ochutnávku.

5) Mám takový zvyk. Kdysi jsem si vystříhávala z novin články, které se mi zdály nějak významné, v dobrém i špatném slova smyslu. Papírové noviny jsem si už léta nekoupila, ale nahradila jsem to tím, že si dělám aspoň print screeny, které si ukládám. Poslední přírůstek v mé sbírce patří do těch smutných. Konečná stanice je blízko.

23. 9. 2014
1) V srpnu začal v Gruzii fungovat nový low-cost dopravce. Společnost se jmenuje Fly Vista. První let se konal 28. 8. z Tbilisi do Kieva. Dále by měli létat do Teheránu a Almaty. Jestli ale opravdu létají, se mi nepodařilo zjistit.

22. 9. 2014
1) Dan byl tak hodný a pomohl mi s transportem lampy a jejím sestavením. Čili už mi teď chybí jen záclony a závěsy a obývák bude hotový. Jenže, právě ten výběr závěsů je velmi složitá věc. Mám úplně přesnou představu, jaké chci a nikde takové nemají.

2) Když jsme tak s Danem klábosili, došla řeč na speciální "atrakci" která se nabízí v Rusku a o které jsem neměla ani tušení, ale je to velmi zajímavé. Z městečka v severní části poblíž Barentsova moře, které se jmenuje Narjan Mar (vypadá to na velmi zajímavý zapadákov - v dobrém slova smyslu), létají lety operované společnosti Narjan-marjskij aviaotrjad (na A.netu je nazvaná jako Naryan-mar aviation) po oblasti okolo. Některé mají i několik mezipřistání. Obsluhované jsou buď letadlem typu AN-2 nebo vrtulníkem Mi-8. Až už nebudu vědět coby, tak tohle bych tedy taky moc ráda podnikla. I když, v tomhle bych se asi hodně bála a také pochybuji, že ta letiště mají nějaké IATA zkratky, abych si to mohla přidat do Flightmemory:-).

20. 9. 2014
1) Ve snaze přilákat zahraniční návštěvníky na Krym, podepsal Dmitry Medvěděv novou vízovou výjimku pro turisty, kteří do Sevastopolu připlují lodí. Návštěvníci dostanou 3 denní bezvízovou lhůtu k návštěvě. Pravda, dřív tam coby na Ukrajinu nebyla potřeba víza vůbec. Toto místo mám na seznamu cestovních plánů už dávno, tudíž, by se toho dalo využít;-)

2) Kanadská společnost Air Transat bude provozovat lety do Prahy až do 15. 10. Zajímavé je, jak to točí s posádkami, při týdenní frekvenci letů, Takže je to tak, že cabin crew odletí ten samý den po příletu přímou linkou z Prahy do Lyonu jako cestující (některé rotace do Ženevy). Kapitán a FO mají jako benefit, že zůstávají na jeden den v Praze a odlétají do některé evropské destinace (dle potřeby) až druhý den, čili ve čtvrtek.

4) Iran Air stahuje Boeing 747SP z provozu. Íránský spotter Shahram Sharifi se proto rozhodl po vzoru Bimanu zorganizovat poslední vyhlídkový let - Farewell flight. A vedení Iran Airu bylo vstřícné! Ve spolupráci se skupinou nadšenců z Airevents.de vše vyjednali a nyní je možné zakoupit buď jen letenku na tento let (ceny 150 EUR-400 EUR) nebo celý balíček s vízy, ubytováním a transfery (590 EUR-1040 EUR). Akce se koná v Teheránu 23.11.2014. Více informací a rezervace ZDE.

19. 9. 2014
1) Qatar Airways zahajuje provoz nové letecké společnosti v Saudské Arábii pod názvem Al Maha Airways a za tím účelem nabírají velké množství zaměstnanců na nejrůznější pozice. Nabídka všech je ZDE.
Dávala jsem to na Facebook a samozřejmě přišla očekávaná reakce: "Do Saudské Arábie bych nikdy nešel". Samozřejmě. Není to tam žádný ráj, pravděpodobně tam bude protivný šéf, omezené možnosti co se týče zábavy, alkoholu, navazování známostí atd. Pokud má člověk ve své domovské zemi super práci, ve které nachází seberealizaci, dobře placenou s nadějí na další pozitivní vyhlídky do budoucna, tak není co řešit.
Naopak, pro někoho, kdo má práci např. u společnosti na pokrají krachu, která ho nebaví a chodí tam jen proto, že musí každý měsíc nějak zaplatit účty, kolegové a šéf jsou otravní a celkově je to pro něj pruda, to může být super příležitost. Oni konkrétně v té Saudské Arábii žijí západní expati (kam spadáme i my) ve vyhrazených campboundech, kde mají veškeré zázemí, na které jsou zvyklí a kam náboženská policie nevidí. Protože tam bydlí jenom cizinci, kteří jsou v Saudské Arábii dočasně za prací, je příležitost poznat zajímavé lidi ze všech částí světa. Kde není zábava, se moc neutratí a tak se tam dá ušetřit dost peněz. Pokud má člověk srovnané své priority tak, že omezí na pár let osobní zábavu, tak nejen, že získá cenné pracovní zkušenosti ze svého oboru, naučí se perfektně jazyk, ale zajistí se i na budoucnost v rodné zemi. Pro nás východoevropany to platí dvojnásob. Nedávno psali v MF Dnes o zdravotních sestřičkách z Čech, které tam jedou na tři až pět let a po návratu si koupí za vydělané peníze byt.
Pravda je, že tohle je jen pro lidi s otevřenou myslí a multikulturními sklony a kdo tyto vlastnosti postrádá, by se tam asi jen trápil. I když, jestli bych se (já osobně) měla trápit v práci tady za málo peněz, anebo trápit se v práci v Saudské Arábii za hodně peněz, tak bych asi neváhala:-) Jakože nejsem vůbec pověrčivá, musím třikrát zaklepat na dřevo, že tohle se mě naštěstí zatím nikdy netýkalo.

2) Je obrovská výhoda, chodit v práci v uniformě. Není nutné stát každé ráno před skříní s tím, že nemám co na sebe. A co si budeme povídat, je to výhodné i finančně, protože udržovat si nějakou reprezentativní garderobu, něco stojí.

17. 9. 2014
1) Rozlučkové lety KLM s MD-11 z Amsterdamu byly vyprodány během pár minut. Doslova. Vím o pár šťastlivcích, kterým se to podařilo, tak z nich pak třeba vymámím nějaké fotky;-)

2) Včera se konal inaugurační let Flydubai z Dubaje do Almaty v Kazachstánu. Tato společnost se tedy docela dost rozlétala. Začala operovat lety teprve v roce 2009 a dnes má okolo 70ti destinací! Naštěstí v Almatě je hodně spotterů a tak je to zdokumentované. Fotil i Ruslan Timerbayev, takový kazašský Sam Chui:-)

3) Objednala jsem si další věc od značky Sleek. Jejich výrobky se mi moc líbí, nejen kvůli krásnému balení:-) Sice dělám objednávky na amerických stránkách, ale chodí to z Británie. Byla tam sleva z 15 USD na 7,5, tak jsem opět neodolala. Poštovné je jen 1,21 USD, což je méně, než z českých internetových obchodů, které si účtují tak 100 Kč i více, že. Tak si to radši objednám přímo u zdroje.

Takto to dorazilo do schránky. V černém sáčku.

V černém sáčku byl bílý sáček a faktura.

V bílém sáčku byla bublinková fólie (tu zbožňuji na cvakání si).

V bublinkové folii krásná krabička.

A v té další krabička:-)

A v té malovátka:-) Asi začnu dělat recenze na kosmetiku.

16. 9. 2014
Dnes přesně v 11:11 začne společnost KLM prodávat letenky na tři "Farewell flights" legendárního letadla MD-11. Lety se budou konat z Amsterdamu symbolicky 11. 11., cena je stanovena na 111 EUR.

15. 9. 2014
Z ruských spotterských stránek. Il-76 v hangáru. Konkrétně tento stroj slouží k testování něčeho, na co moje ruština nestačí. Pravděpodobně bych tomu nerozuměla ani česky, takže je to vlastně jedno. Ale je to nádherné letadlo.

13. 9. 2014
Můj vytoužený obraz mapy světa je nainstalován. Prvotní postřeh je, že mě zřejmě bude brzo bolet krk, protože každou chvíli zvedám hlavu a po mapě "cestuji":-)

Špendlíky zapíchány na skoro všechna místa, kde jsem byla. Některá tam ani nejsou, jako třeba Erbil, Split, Basilej, Chittagong, Kyzylorda, Brno nebo Košice.

12. 9. 2014
Tuto letní sezonu (od června do října) do Prahy létá kanadský Air Transat na lince Toronto-Montreal-Praha. Lety jsou operovány jednou týdně (ve středu) Airbusem A330-200. Létá to docela plné a prý tuto linku využívá i docela dost Čechů. Málokdo ale ví, že na letišti v den odletu v případě volné kapacity, lze dokoupit upgrade do Business třídy za pevnou cenu 8070,-Kč, k jakémukoliv tarifu na letence. Interiér letadla vypadá takto:

11. 9. 2014
Včera jsme byly s Věrkou v Drážďaněch v Ikea, pro mapu na zeď. Mapy máme a taky zajímavý postřeh. Ikea v Drážďanech (a nejspíš v celém Německu) vůbec nepřijímá platební karty Visa, Mastercard, Diners , Amex atd. Jedinou kartu, kterou berou, je Maestro, kterou jsme tedy zrovna neměly. Fotky z výletu ZDE.

2) Docela mě pobavila anketa, kterou uspořádal jeden stevard mezi svými kolegy. Ptal se, jaká je nejčastější otázka, kterou dostávají od lidí v souvislosti s jejich povoláním. Vyhrály tyto:
- "Letíte teď s letadlem hned zpátky?" (cestující vystupují po 15ti hodinovém letu z letadla)
- "Jaká je vaše nejčastější trasa?"
- "Moje známá/ý je také letuška, neznáte ji/ho?"
- "Létáte na této lince často?"
- "Jsou v letadle padáky?"
- "Kolik stojí letenka do .... (doplňte si město)?"
- "Je to pravda, že všechny letušky spí s piloty?"
- (od přátel a okolí): "Můžeš mi sehnat levnější letenky?"

Mnoho lidí je přesvědčeno, že kdokoliv, kdo pracuje v letecké společnosti, ať už uklízečka nebo letuška, umí sehnat levnější letenku, než je dostupná ve veřejných systémech.

3) V akci Bioderma for everyone za 99 Kč je na měsíc září čistící gel (na fotce vlevo). Šla jsem pro něj do lékárny a paní lékárnice byla tak hodná, že mi k tomu sama od sebe nabídla produkt z července, který jim zbyl (na fotce vpravo). Před rokem jsem o této značce měla jen velmi mlhavou představu, věděla jsem, že se prodává v lékárnách a že není úplně levná. Díky letošní kampani jsem si ji opravdu oblíbila a budu ji používat i dále, bez akce. Přesvědčili mě nejen kvalitou, ale jsou mi tak nějak celkově sympatičtí, i díky té výhře, co mi poslali:-)

4) Na tenhle film se doufám, taky dostanu.
Děj filmu: Druhá světová válka se blíží ke konci. Těžké zdlouhavé boje vyčerpávají obě strany. Čím jistěji útočí sovětská vojska, tím častěji se na bitevních polích objevuje ohromný nezranitelný německý tank „Bílý tygr“. Náhle se objevuje v dýmu bojů, surově střílí na své protivníky a nečekaně mizí. Sovětské velení se rozhoduje pro boj s „Bílým tygrem“ vytvořit zvláštní tank – speciální model T-34-85.

5. 9. 2014
1) Výhra co jsem si naklikala na Facebooku Biodermy, dorazila! Poprvé jsem někde soutěžila a hned jsem vyhrála. Já jsem všeobecně líná někde něco vyplňovat a někam to posílat, ale tady se jen kliklo a bylo to. Tímto děkuji Biodermě za výhru!

2) Sam Chui právě vydal třetí díl knihy s reportážemi ze zajímavých výletů, které podniknul. Objednat si ji je možné přes jeho stránky ZDE.

3) Další film nejen pro ty, co se učí rusky. Promítání bude 22. 9. v 18:00 v RSVK, vstup zdarma. Tentokrát v něm hraje i moje oblíbená Catherine Denevue. Což je zajímavé, že tato francouzská herečka hrála v ruském filmu.
Děj filmu: Promítání hraného filmu „Východ-Západ“ (1999). Film pojednává o rodině sovětského repatrianta Alexeje Golovina, který se vrátil po válce do Sovětského svazu s manželkou Francouzkou. Děj se odehrál před 50 lety. Bylo to těžké období. Jak horoucí byla tehdy láska odloučených, jak se obětovávali pro jiného člověka . . .

4. 9. 2014
1) Petra Adámka znám několik let a od první chvíle mi byl velmi sympatický tím, že přes i svůj tenkrát nízký věk, věděl velmi přesně, co chce. Takový Peťa Garaj za mlada:-) O svých zkušenost za cestou pilota napsal Petr zajímavý článek pro Aeroweb. Jmenuje se Výcvik MPL pohledem studenta. Já pilotem být nikdy nechtěla a vůbec tomu nerozumím, ale i pro mě jako laika bylo zajímavé, si toto přečíst.
2) Připomínám, že se blíží Convention - letecká burza. Jako vždy v hotelu Holiday Inn v sobotu 27. 9. 2014!

3. 9. 2014
1) Máme novou kolegyni, namísto těhotné Miru. První den přinesla zápisné, čímž se prohloubily sympatie k ní chované:-)

4) Ruskojazyčné kino v kulturním středisku Ruské federace. Vstup zdarma.
Děj filmu: Nazývali jej mistrem mistrů. O síle a vůli Poddubného byly vytvářeny legendy. I v 50 letech velký zápasník lehce vítězil nad mladými atlety a v otázkách cti a spravedlnosti nepřiznával žádné kompromisy. Jen lásce se podařilo ruského bohatýra položit na lopatky . . .

1. 9. 2014
1) Dnes se vydává na cestu zajímavá expedice. Katka a Láďa vyráží s Octávií na dvouletou cestu kolem světa. Na Facebooku mají stránky ZDE nebo klasický web je TADY. Je to asi fajn, když si někdo může dovolit sebrat se a na dva roky vypadnout z každodenního života, ale mě tohle naštěstí neláká. Mám ráda své relativní jistoty, ale moc ráda a se zájmem budu jejich cestování sledovat z tepla domova:-)

3) Přes VK ke mě dorazily smutné fotky z letiště v ukrajinském Donětsku. Před dvěma lety jsme tamtudy prolétali a strávili tam několik hodin. Hala byla čistá, nová, krásná, měli tam i zdarma wifi. A teď to tam vypadá, jak v hororovém filmu, to snad ani není možné.

29. 8. 2014
1) U Moskvy mají pohřebiště letadel. Fotky ZDE. Jedná se o areál bývalého letiště Bykovo (IATA kód: BKA), které bylo v provozu od roku 1933. V roce 2011 bylo definitivně uzavřeno, ale ostatky některých letadel tam zatím pořád jsou.

2) Zajímavosti z provozu největšího letadla na světě, ukrajinské Mriji (An-225), ve fotoreportáži TADY.

Odsud se obluda řídí. Slovo obluda jsem použila v pozitivním slova smyslu. Měla jsem možnost letadlo několikrát na vlastní oči vidět a pokaždé to byl zážitek.

3) Psala jsem do Ikea na jejich FB profilu, ohledně ceny toho obrazu, proč je tady tak drahý. Rozjela se kolem toho celkem diskuze a odpověděla i Ikea. Téměř přesně podle šablony, kterou parodoval Aleš Gill poté, co jsem dotaz na stránku Ikea vyvěsila.

28. 8. 2014
Rubrika pro ženy. Jestli to čte nějaký muž, tak toho to dnes zajímat nebude:-)
Dovybavila jsem kompletně svůj kosmetický koutek a protože se to návštěvám líbí, podělím se s inspirací.

Svítící zrcadlo je z Ikea. Je to původně koupelnové zrcadlo, pro které je potřeba, aby vedl ze zdi kabel s elektřinou, ke kterému se připojí. Což já samozřejmě neměla a sekat do zdi a kabel tam zavádět, se mi opravdu nechtělo. Takže mi v Ikea poradili a prodali kabel, který se tam připojil a z druhé strany se píchnul do elektřiny. Je na něm takové to cvakátko jako u lampičky, které mám pod stolem, takže rozsvěcování a zhasínání zrcadla ovládám šlápnutím na toto tlačítko. Světlo svítí opravdu dostatečně silně, aby se u toho dalo nalíčit. Úzká polička pod zrcadlem je také z Ikea a je původně určena pro vystavování obrázků v rámu. Aspoň tak ji prezentují v obchoďáku. No, ale krémy se do ní vejdou stejně dobře:-)

Malé zrcátko na nožce je také z Ikea. Asi ho máme doma téměř každá. Z jedné strany je zvětšovací, což je ideální pro nípání se v obličeji:-)

A po pravé ruce. Stříbrné kelímky na štětce jsou původně stojánky na svíčky z Ikea.

Levý šuplík. Přihrádky v šuplících jsou z kuchyňského oddělení, jsou to takové ty věci, do kterých se ukládají příbory.

A paletka samotná. Je moc krásná a stíny mi vydržely na oku celý den (s použitím takové té podkladové báze od NYX).

27. 8. 2014
1) Vybrala jsem si v Ikea mapu na zeď, kterou si chci pořídit. Jenže! V Ikea v České republice, stojí 3990 Kč. Ale v německých a rakouských pobočkách, ji mají za 99 EUR! To už je docela znatelný rozdíl. A perlička? Na Slovensku, kde jedou rovněž v eurech, ji mají za 149 EUR! Já být Slovákem, který se chystá na nákup do bratislavské Ikea, tak se na to vykašlu a popojedu si do Vídně, 50 EUR rozdíl není zanedbatelný. Já jsem na tyto věci dost citlivá a tak jsem se rozhodla, že si obraz z principu koupím také v Německu nebo Rakousku. Věrka chce mapu také a tak to spojíme s nějakým společným výletem.

26. 8. 2014
1) Hurá, už mám pověšena téměř všechna světla. To v obýváku je moc pěkné, akorát má jednu drobnou vadu. Nesvítí. Což je u lustru docela podstatný problém.

24. 8. 2014
Foxxovi u mě strávili celé odpoledne. My se Zuzkou pily víno a Foxx vrtal:-)

Na fotkách to tak nevynikne, ale dělá to opravdu krásné světlo v celé ložnici.

22. 8. 2014
1) Tip pro dámy. Bioderma má na Facebooku soutěž. Je to ve formě elektronické rulety, kterou lze točit vždy 1x za den. Objevila jsem to asi před týdnem. Každý den jsem na to jen tak ze sportu klikla a dnes jsem uspěla a vyhrála! Tak jsem zvědavá, jestli mi výhra skutečně dorazí.

2) Včera jsem vstala v 6:30 ráno a vybalila modýlky. Mám ještě přichystané nějaké vzácné kousky v práci ve skříňce a na ty se extra těším.

3) Probírala jsem se při stěhování starými časopisy, které mám schované.

Ze zaměstnaneckého časopisu ČSA - Okno. Tuším, že to je z roku 2008. Víc než smutné.

21. 8. 2014
1) Hotovo, vymalováno. Palo, Honzík a Adámek odvedli obrovský kus práce a já jen doufám, že jim to budu jednou moci nějak vrátit.

2) V Libanonu ve městě Miziara, má nějaký pán zajímavý dům, ve kterém bydlí.

20. 8. 2014
Moje představa, že za jeden den vymalujeme dvě místnosti, vzala za své. Ale obývák je hotový!

Adámek si myslel, že když je to barva kávy, tak se to může pít. Nemůže.

19. 8. 2014
Stěhování dopadlo dobře. Bez Palovo a Danovo pomoci by to trvalo mnohem déle, ale naštěstí jsou kluci velmi šikovní. Když byli pánové ze stěhovací firmy v akci, někdo jim volal, že mají po mně další zakázku. Tak jsem se ptala, jestli to je normální, že se někdo rozhodne z hodiny na hodinu, že se bude stěhovat. Pan stěhovák říkal, že to je úplně normální. Nedávno prý stěhovali paní, která je zavolala poté, co manžel odešel do práce, aby o tom nevěděl. Jenže pán měl doma nainstalovanou web kameru, přes kterou sledoval, co se doma děje a jakmile se tam objevili, okamžitě tam přijel a stěhováci byli z jeho strany fyzicky ohrožováni. Nevím, co je pro mě více divné, jestli stěhování po manželovo odchodu do práce nebo sledování manželky web kamerou.

Nechala jsem si dovézt na první večer z Tesca nákup, abych se s tím nemusela tahat.

Říká se, že co se člověku zdá první noc, se splní. Ještě se mi nezdají takové podivnosti, jako Danovi, kterému se zdálo, že handloval letadlo, kde seděly na sedačkách místo cestujících dýně, které pak začaly po letadle poletovat, ale taky to mám dost zajímavé. Na dnešek se mi zdálo, že jsem lyžovala. Mám konkrétně k lyžování odpor, protože jsem jako dítě musela i přes moje prosby, že tam nechci, jezdit každé jarní prázdniny na lyžařský výcvik, takže ve mě lyže vyvolávají velmi negativní pocity a že bych dobrovolně lyžovala, se mi moc nezdá. Čas ukáže:-)

17. 8. 2014
Poslední noc v kladenském bytě. Večer si pustím můj oblíbený film - Kulový blesk.
Udělala jsem poslední nákupy v Ikea, poté jsme je odvezli do budoucího bydliště.

15. 8. 2014
Tradiční Summer party se jako vždy vydařila. A měli jsme i vzácného hosta z našeho call centra v Manchesteru - Sabinu z českého teamu.

14. 8. 2014
1) Tak několik dní sleduji zprávy na ČT1. Marcela Augustová tam stále je. Vypadá skoro stejně, jako v té Pionýrské vlaštovce. Co mě ale trošku irituje, je, že moderátoři při přednesu zpráv stojí. Já většinou u sledování zpráv sedím nebo i ležím a když oni stojí, tak si připadám divně a mám pořád tendence vstávat a stát taky, protože mi přijde nepatřičné, když já se rozvaluji, zatímco oni musí stát:-) Takže si pořád hledám nějaké záminky, proč vstávat, např. si dolít skleničku, podat si něco co nepotřebuji atd. a nakonec z těch zpráv nemám ten správný požitek.
2) Airbus A350 při svém promo turné navštívil Moskvu a Aeroflot, který ho dostane v roce 2018. Já ještě vlastně vůbec nevím, jestli se mi to letadlo líbí nebo ne. Uniformy Aeroflotu se mi líbí určitě.

4) Zítra to bude 18 let ode dne, kdy jsem začala pracovat na letišti. Slavím to jako svoje druhé narozeniny, protože to byl druhý nejdůležitější den v mém životě, po tom, kdy jsem se narodila. Ty nejlepší věci co mě kdy potkaly, přišly vždycky ve spojení s tím. A já jsem za to opravdu moc vděčná. Každý den.

8. 8. 2014
Včera jsem skončila se zpravodajstvím TV Prima. Hlavní večerní zprávy, to je můj stálý rituál. Kdykoliv jsem doma, v čase kdy běží, na zprávy se dívám. Speciálně ve dny, kdy jsem celý den v práci a nemám možnost sledovat co se kde děje, se na zprávy těším, že se dozvím, co je nového.
Kdysi dávno, jsem sledovala zprávy na TV Nova. Po čase mě začaly štvát reportáže typu, že paní Bedřišku okradla cikánka, která se vloudila k ní domu pod záminkou předání výhry. Paní je teď úplně bez peněz a ještě k tomu má nemocného pejska, pro kterého nutně potřebuje léky. Souhlasím, že osvěta by v tomto měla nějakým způsobem fungovat, protože naivita některých lidí je neuvěřitelná, ale proč zrovna v hlavních zprávách? Tohle se snad týká hlavně lidí důchodového věku, kteří se na televizi mohou dívat ve kteroukoliv denní dobu.
Druhým důvodem, kvůli kterému jsem na zprávy na TV Nova přestala koukat, byla moderátorka Michaela Ochotská. Nic proti ní všeobecně, v nějakém life-style magazínu by se mi celkem líbila a pasovala tam, ale ne ve zprávách, které by dle mého měli uvádět seriozně působící moderátoři a ne žena, která si schválně pěstuje image tuctové nablblé blondýny typu Dominika Mesárošová a jí podobné. Nemám vůbec nic proti blondýnkám a třeba Lucie Borhyová má nějaké charisma, úroveň a styl. Onehda jsem chtěla koukat na Chalupáře a přepnula jsem na Novu příliš brzy a chytila konec zpráv, ve kterých vystupoval Láďa Hruška. Myslela jsem, že zpravodajství na TV Nova bylo už před pár lety na samém dně, ale s Láďou Hruškou je to teprve ta opravdická žumpa.
Začala jsem tedy koukat na zprávy na Primě, která mi v té době před pár lety začala být velmi sympatická. Milí moderátoři, relativně vyvážené zprávy z různých oblastí, geografických i zájmových. Pro každého něco a to mi vyhovovalo. Před pár měsíci jsem si ale všimla, že se obsah zpráv začal pomalu měnit a čím dál víc prostoru bylo věnováno nějakým osobním příběhům typu "okradená paní s nemocným pejskem". Několikrát jsem napsala svůj postřeh ohledně obsahu hlavních zpráv přímo do Primy, ale zřejmě na nějaké divácké ohlasy neodpovídají ani stylem: "děkujeme za váš názor, ale chceme vyhovět většinovému divákovi".
A včera moje trpělivost přetekla. Celý den jsem byla v práci, takže jsem se jen párkrát přes den koukla na internet a zaregistrovala, že se něco děje u událostí, které momentálně sleduji a zajímají mě, čili Ebola v Africe, sankce EU proti Rusku a obráceně, konflikt na východní Ukrajině, islamisté v severním Iráku a opětovné nepokoje v Kyjevě na Majdánu. Domů jsem dorazila těsně před zprávami, takže jsem neměla ani čas si přečíst novinky na internetu a i tak, doufala jsem, že se vše dozvím v televizi. Ve světě i pár set kilometrů od nás se dějí opravdu důležité věci a některé můžou mít zásadní vliv i přímo na nás, ale TV Prima věnovala 4 minuty a 25 vteřin vysílání reportáži o tom, že přichystali jakési mobilní studio v pojízdném voze, se kterým dojedou blíže za svými diváky. Ok, tak o tom chtěli informovat, ale 4 minuty a 25 vteřin na úkor informování o opravdu vážných věcech? A když jsme u toho, moc smysl tohoto pojízdného studia nechápu. Jestli to zapíchnou u mě před domem a budou odtamtud informovat o tom, co se tam děje, tak to pro mě ztrácí smysl, protože co se tam děje, jaksi sama vidím. Jestli to zapíchnou před domem Franty Nováka a budou vysílat zprávy o tom, co se děje u Franty, mě naprosto vůbec nezajímá.
Potom stručně zmínili i výše jmenovaná témata, jako Ebolu, Ukrajinu, Irák a ruské sankce, ale jen tak ve smyslu, že jsou. Tak to vím taky, já jsem chtěla právě podrobnější informace. Ty jsem si nakonec našla na internetu a rozhodla se, že změním své letité zvyky a budu koukat na hlavní zprávy na ČT1. Nejsem z toho úplně na větvi, protože tam zase nemusím moderátorku Marcelu Augustovou, jestli tam tedy ještě je. Nechci jí nijak hanit, je to asi hodná a milá paní a profesionálka, ale já ji mám pořád spojenou s pořadem Pionýrská vlaštovka a s tím už nic neudělám.
Škoda, že Prima se tak změnila, ale asi vědí, co dělají a pro jaký typ diváka. Bohužel ne pro mě.

6. 8. 2014
Česko-Slovenský ples v Emirátech na příští rok, se už usilovně chystá. Termín je 6. 3. 2015. Já bych na něj tentokrát docela ráda letěla. Zájemci mohou sledovat info ZDE.

4. 8. 2014
Tak ruská společnost Dobrolet to ode dneška balí:-( To jsem zvědavá, jestli opravdu jen dočasně nebo je to definitivní.

2. 8. 2014
Data dalšího Festivalu íránských filmů v Praze jsou známa. Hned si to píši do diáře.

31. 7. 2014
1) Ještě mám pár dodatků k příspěvku o stereotypech v zařízení českých domácností. Zapomněla jsem do seznamu "must have" napsat houpací křeslo z Ikea a také domácí přístroj na kávu, takový ten drahý za několik tisíc, do kterého se strkají kapsle. Ten nahradil domácí pekárnu chleba, protože kdo dva-tři roky zpátky neměl tuto vymoženost, tak se téměř ocitl na okraji společnosti (myšleno s nadsázkou). Před tím to bylo domácí kino a ještě pár let předtím rotoped, který nesměl chybět téměř v žádném obýváku. Co na tom, že na něm nikdo moc nejezdil a spíš překážel a nakonec sloužil jako odkládač oblečení, hlavně mít to co sousedi a kolegové v práci:-).
2) PVho kolega z práce dostal krásný dort s Túčínkem.

3) Sam Chui sepsal pro Airliners.net trip report z cesty African Expressem z Dubaje do Nairobi.
4) Deset let stará fotka. Přesně 31. 7. 2004 v nějaký nekřesťanský čas (tuším, že kolem šesté hodiny ráno) jsme vyrazili na přílet B747-200 Atlas Airu a při té příležitosti jsme udělali tuto fotku na rwy 31/13. Paměť mi všeobecně moc neslouží, respektive, pamatuji si jen to co chci, ale některá data se mi z úplně neznámých důvodů zaseknou v hlavě. Takže třeba naprosto přesně vím, že jsem se poprvé opravdicky líbala s klukem 15. 3. 1990:-)

28. 7. 2014
Nechci pořád fňukat, že jinde mají všechno lepší, ale bohužel poslední dobou na ty rozdíly narážím často. Takže, o co jde tentokrát? O barvy na zeď.
Sháním a vybírám barvy na vymalování obývacího pokoje a ložnice. Zjistila jsem, že mám na výběr v podstatě ze tří možností: buď si nechat barvu namíchat, koupit už namíchanou a nebo si ji namíchat sama. Po prostudování všech možných zdrojů, jsem se rozhodla, koupit už namíchanou barvu.
Na internetových diskuzích všichni doporučují použít barvy Dulux. Jsou sice cenově dražší, než třeba Primalex, ale zase se té barvy spotřebuje méně a tak ten rozdíl ve finále není takový. Tak jsem si prohlédla nabídku barev Duluxu a zaujala mě kolekce nazvaná Colours of the world, která nabízí 40 odstínů.
Paleta barev nabízená v České republice v roce 2014 (každý rok se to trochu obměňuje):

Prohlížela jsem si na internetu výsledky použití barev Dulux, protože jsem chtěla vidět, jak to vypadá v reálu. Nějaká paní měla opravdu krásné fotky odstínu, který jsem přesně hledala. Ale v tom vzorníku nebyl. Napsala jsem jí a zjistila, že paní je odněkud ze severní Moravy a pro barvu si dojela do Polska, protože tam Dulux nabízí odstínů 65!
Paleta barev Colours of the world nabízená letos v Polsku:

Je to začarovaný kruh. Chápu, že se tady kvůli nižší koupě schopnosti obyvatelstva asi firmám nevyplatí nabízet stejně široký sortiment, jako v jiných zemích. Nicméně, lidi to vědí a co můžou, nakupují v zahraničí. Vůbec se nedivím těm, co bydlí poblíž hranic, že jezdí nakupovat produkty běžné denní spotřeby do Německa nebo Rakouska, protože i když to nevyjde třeba levněji, ale jen na stejno, tak ten výběr je nesrovnatelný. Holt jsme prostě malý trh a kdo chce něco víc, musí být aktivní a hledat jinde.
Nakonec si asi Dulux dám jen do ložnice a na obývací pokoj použiji Primalex. Mají téměř stejný odstín, jako ten, který jsem chtěla od Duluxu, ale pro barvu se do Polska nepotáhnu.

A něco pro pobavení nakonec. V obchodě jsem narazila na toto prkénko na toaletu za 799,-Kč! To snad není možné, že by někdo něco tak strašného, měl doma? A za ty peníze?

26. 7. 2014
Já tyhle kapely nemusím, ale Petru Janů ano. Tedy jen v případě pěkného teplého letního počasí. Tyto akce mám holt ráda kvůli občerstvovacím stánkům a sociálním kontaktům.

24. 7. 2014
1) Tak Azerbajdžánci to s B727 na lince Baku-Ženeva zabalili:-( Ode dneška už je v rezervačních systémech na stálo psaný Airbus A319, nabízející business i economy class.
2) Zrušila jsem zde na webu moje kontakty na icq a Skype. Obojí jsem už několik měsíců nezapnula, nějak přirozeně se tyto služby nahradily novějšími sociálními sítěmi, které nabízejí to samé a mnohem víc. Na důležité věci zůstává starý dobrý e-mail, na krátké a rychlé vzkazy Facebook a VK.

22. 7. 2014
Ke konci srpna opustím po 8 letech a 4 měsících Kladno. Když jsem se sem stěhovala, měla jsem představu, že je to tak maximálně na 3-4 roky. Jenže čas tak neuvěřitelně letí a pořád se něco dělo, že jsem se soustředila na jiné věci a najednou jsem si letos v lednu uvědomila, jak už jsem tu dlouho. A rozhodla jsem se to v letošním roce vyřešit. Mojí výhodou bylo, že jsem přesně věděla, co bych chtěla a kde. Což tak mám ve všech oblastech života, naštěstí:-)
A tak jsem začala hledat. Přes realitní kanceláře, na internetu, všude. Desítky bytů jsem vyřadila z možné prohlídky, díky tomu, že jsem si předtím prohlédla fotky na internetu. Shánět byt v době před-internetové, muselo být opravdu šíleně náročné na čas, všechno objíždět a prohlížet osobně. První věc, která mě na realitním trhu docela překvapila, byla kvalita fotografií u inzerátů. Šmarjá, když prodávám byt za několik milionů, tak si to snad zaslouží něco lepšího, než mázlé fotky z mobilů, ne? Druhou věcí, nad kterou jsem pozvedávala obočí, byl nepořádek v bytech na fotografiích. Nikdo nemá doma pořád uklizeno, ale když fotím byt, který chci prodat, tak snad odklidím špinavé nádobí z dřezu, prádlo z koupelny nebo kýbl s koštětem, který má hodně lidí uskladněno za toaletou. A poslední věc, nad kterou jsem se musela pozastavit, je úroveň realitních agentů. Samozřejmě, že jsem si před kontaktem s nimi přečetla hodně informací o tom, jak to chodí a jaké používají nejčastější triky na klienty. Řekla bych, že většina toho je pravda. Jednoho pána z realitní kanceláře co mi přišel ukázat byt, jsem si téměř spletla s bezdomovcem, protože se dostavil ne příliš reprezentativně oblečen a s igelitkou v ruce. Ten samý pán mi nahlásil, že se nemusím bát, že byt nepatří "žádnýmu Rusákovi" takže bych s ním nemusela jednat. Radši jsem to nekomentovala a měla jasno, že s tímhle pánem se rozhodně vidím na posledy.
Nakonec jsem byt úplně podle svých představ našla. A nejen byt, ale i milou realitní agentku, se kterou byla radost spolupracovat a třešničkou na dortu se stali velmi příjemní a sympatičtí původní majitelé bytu, se kterými jsme se bez problémů domluvili a vyšli si ve všem vstříc.

Dalším krokem bylo, vymyslet, jak byt zařídit. Měla jsem na to poměrně dost času, v řádech měsíců a tak se během té doby původní plánek změnil z 90%. Vlastně z něj zůstala asi jen sedací souprava. Nedávno vyšel na Idnesu článek o stereotypech v zařizování českých domácností, po jehož přečtení jsem z původního plánku mnoho věcí obměnila:-) Když se nad tím zamyslím, tak většina bytů, které jsem virtuálně prohlédla, bylo podle toho, co se v článku zmiňuje, zařízeno. Čili: plovoucí podlaha, rohová sedačka, plochá televize, laciná obývací stěna imitace dřeva z řetězce typu Asko nebo Sconto, stolek k sedačce ze stejného materiálu, pod tím malý kobereček křiklavé barvy, pokud možno ladící s barvou zdi, palma v rohu, kuchyňský stůl a židle Jokkmokk z Ikea, aspoň jedna zeď natřena v meruňkové barvě, počítačový stolek v obýváku s výsuvnou plochou na klávesnici a židle na kolečkách, rohová vana nacpaná v pidi koupelně, laciná skříňka pod umyvadlem a samozřejmě vestavěná skříň. Neříkám, že všechno je špatně, naopak, vestavěná skříň je super věc, když je chytře udělaná. Ještě pamatuji devadesátá léta, kdy bylo velice in, mít doma v obývacím pokoji mikro plyšovou rohovou sedačku s křeslem ze stejného potahu a k tomu stolek jehož vrchní deska byla složena z dlaždic. A na té desce dálkový ovladač zabalený v igelitu, aby se nepoškodil.
Hodně věcí jsem si nakonec koupila v Ikea, i když mi vadí, že v průběhu roku, kdy jim má platit nabídka zboží z katalogu, ji bez upozornění mění. Docela pěkný nábytek mají v XXXLutz, o kterém jsem si nevím proč, myslela, že prodává nějaké zboží druhé kategorie. Asi kvůli tomu názvu obsahující tři X, to mám nějak spojené s laciností a béčkovou kategorií. Ale vypravila jsem se tam podívat a byla mile překvapena. Nabídka je jiná, než ve většině řetězců, ale také dražší. Viz například lampa níže. V XXXLutz stojí 4399,- a v Kika 3490,-. Stovku dvě bych neřešila, ale toto už je docela dost. A jak jsem ten nábytek intenzivně sledovala, tak XXXLutz má cenově napáleno mnohem víc věcí. Problém je, že některé z nich jiné obchody nemají a tak není jiná volba. Ale pokud se člověk zaregistruje do jejich frequent "flyer" programu, posílají mu poukázky na slevu a těmi se dá ta předraženost umírnit.

Když jsem řešila svůj byt, chytli se toho moji kolegové v práci, kteří se potřebovali k něčemu podobnému rozhoupat, ale chyběl jim ten impuls. Nakonec jsem se jím stala tak trochu já a během uplynulých měsíců jsme do akce "nový byt" šli z našeho kolektivu celkem 4. To už nám mohli dát skoro množstevní slevu:-) Taky to u nás teď vypadá jak v designerském studiu, protože po odletu letadla řešíme, kde co mají pěkného a co se vyplatí koupit.

Nakupování nábytku mě baví a užívám si to, ale vadí mi jedna věc. Kdykoliv přijdu do jiného řetězce než je zmíněná Ikea a něco si začnu prohlížet, přichází ke mě obsluhující personál se ptát, jestli něco nepotřebuji. Já vím, že to asi myslí dobře a zřejmě to mají nařízeno, ale já tohle vnucování se v obchodech všeobecně (nejen s nábytkem) nemám ráda. Jsem dost samostatná na to, abych, když se chci na něco zeptat, si našla prodavače sama a vyřídila to s ním. V opačném případě nechci, aby mě někdo rušil.

20. 7. 2014
Boeing 727 operující pro AZAL mezi Baku a Ženevou se dnes nekonal. Bohužel se na něj zrovna vydal Sam Chui. Letadlo vyletělo už z Baku se čtyř hodinovým zpožděním a nakonec byl nasazen Airbus A319, který pobral všech devět cestujících. Díky skupině na Facebooku nazvané Special Flights Enthusiasts se o změně dozvěděl ještě než letadlo z Baku vyletělo. Já opravdu miluji vymoženosti dnešní doby!

Podle informací od zaměstnanců AZALu, 727ka neletěla kvůli technické závadě a je uzemněna v Baku, kde se pracuje na opravě. Páteční frekvenci by už letět měla. Sam se rozhodl A319kou neletět, aerolinka všem cestujícím nabídla zdarma překnihovat na jiné datum. Z Ženevy do Baku dnes nakonec letěli 4 cestující a 3 byli no-show.

18. 7. 2014
Teplé letní večery a posezení na zahrádce restaurace. To bych mohla častěji.

17. 7. 2014
1) V Budapešti se 6. 9. uskuteční závod nazvaný Runway run, určený pro zaměstnance z leteckého průmyslu (obdoba známého závodu WARR). Aneb jak využít runway, když provoz není nic moc:-) Mě by spíš zajímaly ty doprovodné akce, jako zahajovací a zakončovací večírek:-) Více info ZDE.
Ale od konce října se jim ten provoz dosti zpestří!

2) Jeden z mých čtenářů měl připomínku, že jsem v novinkách nezmínila pondělní životní jubileum Karla Gotta:-) Já jsem chtěla, ale protože jsem celý den někde něco zařizovala, večer jsem padla a neměla sílu updatovat stránku a pak už mi to nepřišlo aktuální. Nicméně, jsem si na oslavence několikrát během dne vzpomněla a večer si pustila pár jeho hitovek. Moje nejoblíbenější jsou: Čau lásko, Půlnoc v motelu stop, Stokrát chválím čas, Žít, Zůstanu svůj, Jsou svátky a Lady Karneval.
Moc se mi líbí video, které mu připravily jako dárek jeho žena a dcery. Já jsem vždycky pro takovéto nápadité dárky a vím moc dobře, že to není jednoduché nejen vymyslet, ale i zrealizovat. Proto už vážně nemůžu číst ty diskuze v médiích, které ho odsuzují, ze všemožných důvodů. Jasně, žádnou uměleckou hodnotu to samozřejmě nemá, ale myslím, že pro pana Gotta je to ten nejlepší dárek, jaký mohl dostat, což sám i řekl v jednom rozhovoru. A o to tu přeci šlo, že. Koupit drahé víno nebo hodinky umí každý ňouma.
Předpokládám, že nejvíc křičí chytrolíni, kteří by se na cokoliv kreativního nikdy sami nezmohli nebo nemají kolem sebe lidi, kteří by dokázali udělat něco podobného pro ně. A komu se to nelíbí, ať na to nekouká.

3) Na letišti u hotelu Holiday Inn stojí už druhý den Google auto. Auta mě vůbec nezajímají, ale tohoto jsem si všimla.

13. 7. 2014
Evropské a asijské nebe nyní spojuje docela raritní linka. Provozují jí Azerbaijan Airlines s Boeingem 727-200, pronajatým od SW Business Aviation na trase Geneva-Baku. Toto do zlatova zbarvené nádherné letadlo známe i z Prahy. Je ve VIP úpravě, více viz aktualita na Planes.cz:

Samozřejmě po oznámení této novinky, začalo pár lidí plánovat, jak se tím proletět. Není to žádná laciná legrace, one-way letenka stojí cca 22 000 Kč, vzhledem k tomu, že je v prodeji pouze business třída. Předevčírem absolvovali let Geneva-Baku dva spotteři, se kterými se znám přes Sama Chui - Ian Madigan a Charles Kennedy. Měli z toho velkou atrakci, protože na tomto letu byli jako cestující pouze oni dva. Tak jsem zvědavá, jak dlouho to Azerbaijan Airlines budou při tomto obsazení provozovat. Pár fotek z cesty zveřejněné s Ianovo souhlasem:

Snídaně před letem v Ženevě.

Boarding.

Celý ve zlatě to mají!

Start z GVA.

First class kabina.

Business kabina.

Letenky prodávané na tento let, jsou na ta místa v Business cabině. Vzhledem k tomu, že byli jedinými cestujícími, nechali je sedět v tomto "salónním" oddělení.

Ian.

Charlie

Přistání v Baku.

Těžko říct, jak dlouho bude tahle kuriózní linka v provozu. Mám teď dočasně jiné priority a tak se na ni nechystám, nicméně jsem ráda, že díky Ianovi a Charliemu jsem měla možnost se svézt aspoň virtuálně.

12. 7. 2014
Můj účet na sociální síti VK využívám hlavně ke kontaktům s ruským leteckým provozem. Spotteři z ruskojazyčných zemí jsou velmi aktivní, ale bohužel vzhledem k jazykové bariéře, se nějakých mezinárodních kontaktů, účastní jen nepatrný zlomek z nich. V rámci Ruska a zemí kolem, si s nimi západní spotteři nezadají. Výjimkou jsou spotteři (a spotterky a hned několik!!!) z kazašské Almaty, kteří mají klub na Facebooku a většina jich umí anglicky a evidentně mají i zájem o nějakou družbu s ostatními. Na jejich FB profil denně dodávají fotky z leteckého dění nejen v Almatě a můžu říct, že pro nás Evropany, je ten provoz dost zajímavý. Když jim někdo napíše, že letí do ALA, poradí mu, kam si jít stoupnout a většinou ho i doprovodí.
Ostatní skupiny jsou aktivní v naprosté většině výhradně přes VK. Já, která jsem zvyklá z Ruska na obvyklé: "fatagrafírovať něvazmožno" mám dennodenně přehled toho nejzajímavějšího, co se tam v letectví děje, v podrobné fotodokumentaci a to i z jejich sociálního života, který mě nezajímá o nic méně. Po spottingu chodí do hospody stejně jako my:-)

Toto je celkem známá fotka i ze západních webů, aneb náš Turbolet v Rusku přistane i na silnici:-)

Neaktivní letiště Troca (ZAS8) v Čkalovském rajónu, cca 60km od města Nizhniy Novgorod. Bylo vytvořeno pro plánovaný provoz ekranoplánů. Detaily o letišti ZDE.

Asi měsíc stará aktualita. Transaero nasadilo na linku z Moskvy do Simferopolu Boeing 747, což si zasloužilo uvítací slavobránu.

11. 7. 2014
Po pracovní době jsme včera oslavili narozeniny Veru a Honzíka. A ten nám dokonce udělal palačinky!

7. 7. 2014
Víkend v Ostravě se vydařil, ostatně, jako úplně pokaždé. Fotky TADY.

4. 7. 2014
Ostrava!!! Foxxovi a Milan V. už vyrazili dnes po zemi, my s Danem za nimi zítra poletíme. Letos je to můj první let letadlem vůbec!

3. 7. 2014
Hrdě a s radostí jsme oslavili 4. výročí letů Emirates do Prahy!

1. 7. 2014
1) Setkání u Radky mělo jako vždy velkou účast. Jsem moc ráda, že jsem mohla být po nějakou dobu součástí tohoto kolektivu. Fotky ZDE.
2) Dnes jsou to 4 roky od prvního letu Emirates do Prahy. Mluvím jak moje babička, jejíž slova jsem tehdy nechápala, ale ta léta utíkají neuvěřitelně rychle, to snad ani není možné a přijde mi to, že to bylo tak před rokem, maximálně dvěma.

30. 6. 2014
Cestovní okénko.
Náhodně jsem zjistila, že někdy v minulých týdnech došlo ke zrušení vízové povinnosti pro občany ČR s Mongolskem. Ne, že bych se tam zrovna chystala, ale myslím, že pro exotické cestovatele je toto zajímavá informace. Ověřila jsem to v Timaticu a opravdu to tak je:

Jen tak pro zajímavost jsem se šla podívat na stránky MZV. Samozřejmě, tam o tom není ani zmínka a na stránce s vízovými informacemi pro vstup do Mongolska je uvedeno, že víza jsou potřeba. Jinak je na jejich webu spousta informací, bohužel pro běžného občana nezajímavých a nikterak neužitečných. Přece není možné, že by na MZV o zrušení víz nevěděli? A pokud to ví, je opravdu tak velký problém, tuto informaci aktualizovat? Kde se o tom má obyčejný člověk dozvědět, když ne právě ze stránek ministerstva zahraničí? O loňské události, kdy Kuwait umožnil českých cestovatelům získat víza po příletu, jsem se také dozvěděla náhodně, díky tomu, že kuvajtská ambasáda toto info sama rozesílala po leteckých společnostech. MZV si stránku aktualizovalo s více než půlročním zpožděním. Chápu, že tam nemůžou být všechny informace super aktuální, vzhledem k tomu, že se toto neustále mění a nikdo nemůže denně pátrat po tom, jestli se nezměnilo něco dalšího, nicméně z příkladu Kuwaitu vím, že dostali tu informaci naservírovanou na stříbrném podnose a i tak, aktualizace trvala přes 6 měsíců.

Začala jsem hledat, s kým dalším máme zrušená víza nebo je možné je dostat na příletu. Veškeré informace níže, jsou platné ke dni 29. 6. 2014 a jsou bez záruky, ale projeté Timaticem. Pozor, ne všechny informace jsou platné pro celou EU, seznamy níže se týkají JEN českých pasů.

Země, kam držitelé českých pasů víza vůbec nepotřebují:
Botswana, Gambia, Lesotho, Mauricius, Maroko, South Africa, Swaziland, Antigua and Barbuda, Bahamas, Barbados, Dominica, Dominican Republic, Grenada, Haiti, Jamaica, Saint Kitts and Nevis, Saint Lucia, Saint Vincent and the Grenadines, Trinidad and Tobago, Belize, Canada, Costa Rica, Salvador, Guatemala, Honduras, Mexico, Nicaragua, Panama, USA, Argentina, Bolivia, Brazil, Chile, Colombia, Ecuador, Paraguay, Peru, Uruguay, Venezuela, Brunei, Japan, Kyrgyzstan, Malaysia, Mongolsko (do 31.12.2015), Philippines, South Korea, Singapore, Thailand, Armenia, Georgia, Australia, Fiji, Kiribati, Micronesia, New Zealand, Vanuatu, celá Evropa.
Plus tyto "neoficiální" státy: Turkish Republic of Northern Cyprus, Kosovo, South Ossetia, Transnistria, Hong Kong, Macau, Palestine, Taiwan.

Země, kde držitelé českých pasů dostanou víza po příletu:
Bangladesh (cena USD22), Burundi (USD90), Burkina and Faso (XOF47000–61000/CZK1967-2553), Cambodia (USD20), Cape Verde (EUR25), Comoros (EUR30), Djibouti (EUR75), East Timor (UDS30), Egypt (USD25), Ethiopia (USD20), Guinea Bissau (EUR85), Indonesia, Jordan (JOD20/567 CZK), Kenya (USD50), Kuwait, Laos (USD30), Lebanon (LBP100 000/1331 CZK, podle Timaticu jen USD25), Madagascar – MGA140000/1181 CZK), Mali, Mauritania, Marshall Islands, Mozambique (USD66), Nepal (USD25-100), Oman, Palau (USD50), Papua New Guinea (free - 500 PGK/CZK3541), Samoa – zadarmo, Seychelles – zadarmo, Solomon Islands – zadarmo, Sri Lanka – ceny různé, Suriname, Tajikistan - ceny různé, Tanzania (USD50-100), Togo – 7 dní (XOF10000-90000/CZK419-3767), Tonga - zadarmo, Tuvalu – zadarmo, Uganda (USD50), UAE – zadarmo, Zambia (USD50-80), Zimbabwe.

Specialita je Myanmar, kde je možné získat víza na příletu, ale POUZE pokud člověk přiletí ze Siem Reap, Guangzhou nebo Phom Penhu s Myanmar Airways International (ani nevím, jestli tam létá i něco jiného). Kazahstan zavedl od letošního léta jednoroční pokusný bezvízový režim pro některé země EU, ale Česká republika mezi nimi bohužel není:-(

27. 6. 2014
1) Na Facebooku se objevila historická fotka, ze známého poutního místa spotterů celého světa. Z jakého roku, to tak může být?

24. 6. 2014
Nejen v Severní Koreji se může civilista proletět Il-76. Včera večer přepravil Il-76 registrace RA-76845 celkem 120 běženců z Ukrajiny. Letadlo letělo ze Sevastopolu a Rostova na Donu do Kursku.

22. 6. 2014
Nedávno jsem objevila bezvadnou věc a to, že do mojí televize se dá připojit přes USB externí disk a přehrávat si z něj videa. Ono to umí asi spoustu dalších bezva věcí, ale já jim nerozumím, návod v podobě tlusté knížky je příliš složitý a nebaví mě to číst (mohli by udělat nějakou light verzi pro ženy). Předtím jsem nebyla moc fanoušek videí na internetu, protože když mám puštěno něco v televizi, většinou u toho ještě něco ťukám do počítače, což mi ale znemožňovalo koukat se na videa v počítači. S objevem možnosti stáhnout si cokoliv na externí disk a píchnout to do televize, se situace změnila:-) Z youtube si stahuji videa na disk přes tuto stránku, kde nevyskakují žádná reklamní okna.
Oblíbila jsem si na youtube dva videoblogy, které jejich provozovatelům změnily život.
První je určen primárně pro holky, ale věřím, že se na něj se zájmem můžou podívat i pánové, protože jejich aktérka za podívání určitě stojí. Jedná se o beauty blog Australanky Lauren, která v něm předvádí postupy, jak se zajímavě nalíčit, jak si prodloužit řasy a podobné důležité věci:-) Její blog odebírá víc než 1 700 000 lidí. Jak jsem četla v jednom rozhovoru s ní, původně video blog dělala jen tak pro zábavu, ale jak se stával populárnější a populárnější, zjistila, že chodit do práce jí zabírá čas, který potřebuje pro jeho tvorbu. Po čase jí totiž začal vynášet více, než řádné zaměstnání. S narůstajícím úspěchem se přestěhovala z Perthu do Sydney, aby byla blíž centru dění. Kosmetické firmy se o ni perou a posílají jí svoje výrobky, aby je zmínila a předvedla na svém webu, má jednoho manažera v Austrálii a druhého v USA. Původně domácí zábava se jí stala hlavním zdrojem obživy a v Austrálii je z ní celebrita.

Druhým mým oblíbeným blogem je kanál nazvaný Real Russia. Provozují ho dva kamarádi z města Ufa, Sergej a Sergej. Jeden je za kamerou, druhý mluví, anglicky s nádherným ruským akcentem. Představují a komentují běžné situace a reálie ruského života, od návštěvy McDonaldu, přes prohlídku samoobsluhy, návštěvy doma, po cestu novým dvoupatrovým vlakem, který jezdí do Soči. Sergej je docela řízek a sympaťák a jeho způsob prezentace se mi moc líbí. I jemu jeho videoblog změnil život. Má sice "jenom" 47 tisíc odběratelů, ale i tak se stal relativně populárním. Za peníze získané z reklam, si kluci koupili lepší kameru a počítač a začali cestovat po Rusku a natáčet nejen v Ufě a Moskvě.
Dělá mi dobře, když vidím lidi dělat s nadšením a radostí to, co je baví. Seberealizace až na prvním místě, v tom nejlepším slova smyslu.

Také jsem si stáhla několik sérií seriálu Krok za krokem a jsem schopná to mít puštěné několik hodin v kuse. Kouďák je nejlepší! Dneska je to už téměř seriál pro pamětníky, ale i po těch letech mě to baví. Čééééééče.

20. 6. 2014
1) Včera ráno jsem vstala a pustila si televizi. Zrovna běžel na ČT24 přímý přenos z korunovace nového španělského krále. Docela mě překvapilo, že hostem ve studiu, který přenos pomáhal komentovat, byl vedoucí hradního protokolu Jiří Forejt, který se "proslavil" tím, že uváděl ve svém životopise dvě vysoké školy, které nevystudoval a zdobil se titulem JuDr. aniž by jím byl. Že ten člověk v sobě nemá kousek cti, aby po takového ostudě odstoupil, mě až tak nepřekvapuje. To, jak podváděl vypovídá o jeho charakteru a osobně si myslím, že když neodstoupil sám, tak ho měl odvolat ten, kdo to udělat může. Že takového podvodníka ale pozvou do veřejnoprávní televize, mi vadí, protože tím vlastně tolerují to, co udělal a ukazují, že mu takové chování projde. Ten člověk by měl chodit kanály, ale evidentně má hroší kůži, když nemá kousek studu, vystavovat se v televizi. Ryba páchne od hlavy, v tomhle případě doslova.
Napsala jsem svůj názor na facebookové stránky ČT24, kde se ke mě připojilo několik lidí. Ten, kdo spravuje FB profil ČT24 mi odpověděl, že ho nepodporují. No, já si myslím, že tím, že mu dají prostor při takové události v přímém přenosu, ho tedy podporují.
2) Během pár dní budou hotové fotky z fotokoutku na Pétině svatbě.

3) Nákupy v USA se vyplatí. Buď jsou tam věci výrazně levnější nebo u nás vůbec nejsou. Věrka mi nakupuje a posílá fotky:-)

17. 6. 2014
Sam Chui se vydal vstříc dobrodružství, na které mám taky zálusk. A tím je cesta se společností African Express ve směrování Dubai (UAE) - Berbera (Somálsko) - Mogadishu (Somálsko) - Wajir (Kenya) - Nairobi (Kenya). Už jsme se na této cestě domlouvali v roce 2011, ale nakonec z toho sešlo, protože zorganizovat cestu více lidí, kteří žijí v různých zemích, není úplně jednoduché. Samovi to ale nedalo spát a minulý týden ji v doprovodu dvou kamarádů absolvoval. Z Nairobi se pak vracel do Dubaje na mojí zaměstnaneckou letenku a tak to mám pěkně z první ruky:-)
Doufám, že se k tomuto letu také v následujících dvou-třech letech dostanu, dokud má African Express tato letadla ještě provozu schopná. Letenky se dají koupit v Emirátech na pobočce společnosti a cena jednosměrné je 2360 AED. Není to úplně levné, ale v porovnání s tím zážitkem, letem vzácnými letadly na opravdu zajímavá letiště, je to vlastně levné. African Express nyní na této lince mění v Mogadishu letadlo, z Dubaje přes Berberu se doletí s MD82, v Mogadishu se přestoupí do DC9 (vyrobená v roce 1968) a pokračuje přes Wajir do Nairobi. Sam říkal, že neměl pocit nějakého nebezpečí, spíš tam byli tradičně pro místní za exotické objekty a všichni se jim snažili pomáhat. Včetně obávaného Mogadisha. Během letu se seznámil se všemi třemi kapitány, kteří u African Expressu s MD82/DC9 létají, všichni jsou Venezuelané a na všech letech je pustili do kokpitu na jump seat.
Jestli tu linku zavřou, dřív než ji stihnu proletět, tak si budu rvát vlasy z hlavy, stejně jako u už neexistujícího letu Iran Airu THR-DAM-CCS s B747.
Samovo video z kokpitu z přistání v Mogadishu ZDE. Sam momentálně pracuje na videu z celé cesty, které bude hotové v řádech dvou - tří dnů.

Tento IL18D ještě dva roky zpět provozovaly Daallo Airlines. Chystali jsme se na něj do Hergeisy, ale pak ho stáhli z provozu. Nyní stojí na letišti v Berbeře, v Somalilandu.

13. 6. 2014
1) Potvrzeno. Linka A25 ČSAD Kladno, odjíždějící z letiště po 18. hodině, bude letos operovat i o prázdninách. Důkaz toho, že se opravdu vyplatí jen nenadávat a aktivně něco dělat pro změnu.

2) Palo a Věrka jsou v New Yorku. A to by nebyli oni, kdyby nevymýšleli nějaké nesmysly:-)

11. 6. 2014
1) Dopředu dlouho propagovaná nová ruská aerolinie Dobrolet včera zahájila provoz s B737-800. A s velkou slávou. Na první letu z Moskvy do Simferopolu na Krymu letěl i bývalý ruský prezident a současný předseda vlády Dmitrij Medveděv a nejvyšší vedení Aeroflotu.

2) A chudáka před pár dny shořelého Ilouška na Šeremetěvu už zakryli hadrem:

8. 6. 2014
Fotky z Pétiny svatby ZDE. Ty oficiální od profi fotografa budou během pár dní.

7. 6. 2014
1) Někdo začal pod mým nickem Yirina psát na jedno diskuzní fórum o letenkách, prezentuje se jako zástupce EK a vypouští nesmyly, ze kterých jen kulím oči. Pod nickem Yirina jsem na českých leteckých a cestovních serverech, kam aktivně něco píši, pouze na: Airways.cz, Akcniletenky.com a Hedvabnastezka.com. Pokud píše někdo pod jménem Yirina na jiných než těchto, nejsem to já.
2) Péti velký den se moc vydařil. Večer před svatbou jsme spali u nevěsty a udělali si fajn večer. Fotky budou, jen co je vysbírám i od ostatních.

3. 6. 2014
Peťa Garaj dělal vždycky parádní fotky, ale tahle ze včera se mi líbí nejvíc.

30. 5. 2014
Přesně týden do Pétina svatebního předvečera jsme se sešli na poslední poradu. Všechno je naplánováno do posledního detailu, náhody jsou vyloučeny nebo se s nimi předem počítá:-)

29. 5. 2014
1) Z letištní nástěnky. Aeroflot hledá piloty ze zahraničí:

2) Měla jsem tu čest vyhrát na serveru Airways.cz v anketě o nejlepší trip report roku 2013 s mým reportem nazvaným "Vot éto Rossíja." Jsem ráda, že jsem vyhrála zrovna s tímto reportem, protože tahle cesta pro mě byla určitě jedna z nejlepších v životě. Jestli to čte někdo, kdo mi poslal hlas, tak moc děkuji. Jako jednu z cen jsem dostala knihu, na jejíž přečtení se velmi těším. Neumím číst knihy po kouskách, většinou je dávám na pár několikahodinových zátahů s přestávkou na spánek a tak to udělám i s touto. Jen co najdu pár volných hodin, vrhnu se na ni!

24. 5. 2014
Byli jsme na návštěvě u Anabel na jejím statku. Od té doby co se známe, o tom mluvila, že si ho jednou pořídí. A tak ho má!

22. 5. 2014
1) Na Aerowebu vyšel zajímavý dvoudílní článek o historii leteckých společností v ČR po roce 1989. Je dobře, že to někdo sepsal, na některé zmiňované aerolinky jsem už téměř zapomněla, stejně tak na to, že pod českou registrací létal i B707. Díl první ZDE a díl druhý TADY. Při té příležitosti jsem našla ve svém archívu letáček Tatra Air:

2) Dovedla jsem (snad) do konce svůj boj se společností UPC. Asi od roku 2001 nebo 2002, jsem využívala jejich služeb internetového připojení. Při zřízení služby jsem zaplatila vratnou zálohu za modem 2000 Kč. Jak roky ubíhaly, UPC změnilo systém a tento modem mi odebrali a dali jiný, za který si začali účtovat měsíční pronájem, tuším, že 50 Kč. Na výběr, jestli to chci nebo ne, jsem neměla, prostě se to tak stalo. Ale moje 2000 Kč, které jsem zaplatila jako zálohu za ten první modem, stále drželo UPC. Obrátila jsem se na ně, že je chci vrátit, když zmíněný modem nemám, ale bylo to zamítnuto s tím, že mi je vrátí, až při ukončení smlouvy.
Mezitím jsem se přestěhovala na Kladno a začala využívat i služeb kabelové televize. Za balíček internet + televize jsem platila nějakých 850 Kč. Před dvěma lety jsem ale zjistila, že mojí kolegyni dali ten samý balíček, za 570 Kč! Volala jsem na UPC a ptala se, jak je to možné. Řekli mi, že to dávají jen novým klientům. Tak jsem se rozčílila a zrušila službu kabelové televize, protože se stejně dívám jen na Primu a občas na ČT a kabelové programy jsem snad nikdy ani nezapnula. Takže samotný internet mi poslední dva roky účtovali za 570 Kč (kolegyně k tomu sice má za tu cenu i televizi, ale holt jsem starý klient a tak mám smůlu). Při této transakci jsem se opět zmínila, že bych ráda své 2000 Kč, které mi drží už deset let, za něco, co už dávno nemám. Odpověď: nejde to.
Už z principu mi tento přístup vadí a tak jsem se nyní rozhodla, že s UPC definitivně skončím. V budoucím bydlišti je jiný poskytovatel internetu, který mi ten samý internet poskytne dokonce za 430 Kč. A i kdyby byl dražší, chci se UPC zbavit. Poslala jsem na UPC tedy žádost o ukončení smlouvy. Včera mi volala paní. Že prý je z UPC a že pro mě má nabídku. Že mi přeloží internet na novou adresu zdarma (no ještě abych za to snad platila?). Vysvětlila jsem jí celou svojí anabázi se zálohou na modem a cenovou politikou a ať si to nebere osobně, ale že s UPC už nechci nic mít společného a že budu mít jiného poskytovatele, u kterého budu mít tu samou službu místo za 570 Kč za 430 Kč. Hmn, hmn, ty dva tisíce mi opravdu drží a bohužel mi je nemůžou vrátit, dokud smlouva trvá. Ale může mi nabídnout lepší cenu za internet. Pokud si nechám internet přeložit na novou adresu, dostanu připojení za 370 Kč (!), čili levnější než od konkurence. To je zajímavé, proč mi tuhle cenu nedali dřív a vytasili se s ní až teď, když chci odejít někam, kde působí i konkurence? A moje dva tisíce, si nechají pravděpodobně do mé smrti, protože internet plánuji samozřejmě využívat po zbytek života.
Ne, děkuji. S tím měli přijít dřív. Takže jsem si stála za svým, že trvám na ukončení služeb k 31.8. a nezmění to už nic, ani kdyby se mi rozhodli najednou vrátit moje 2000 Kč a dali mi k tomu připojení za 100 Kč měsíčně. Až mi ty dva tisíce pošlou, tak je asi na oslavu propiju:-).

21. 5. 2014
1) Našla jsem si novou zábavu. Nakupování na eBay. Pro hodně lidí asi žádná novinka a využívají to už dlouho, ale já jsem si začala dělat pravidelně radost až teď. Odjakživa jsem měla největší radost z maličkostí a drobností. Když jsem se chtěla za něco odměnit, šla jsem do papírnictví a koupila si pěkný notýsek. Potěšení z něj mi vydrželo i několik dní. Na eBay si objednávám podobné drobnosti, většinou v ceně 1-5 USD. Skoro každý den si "nakliknu" aspoň jedny náušnice nebo sponku do vlasů za 1 USD. A téměř každý den, když jdu z práce domů, tak mám ve schránce obálku s překvapením, protože si samozřejmě už nepamatuji, co všechno jsem si objednala a zásilky chodí postupně:-) Ale pořád nechápu, jak na tom ti prodejci vydělávají, když jenom cena balení a poštovného musí být vyšší, než ten jeden dolar, který já za to platím (objednávám pouze zboží z kategorie free shipping).

Kdyby někoho zajímaly limity pro placení DPH a cla na objednávky ze zahraničí (mimo EU). Čili, vše do 22 EUR je v cajku a neplatí se nic.

14. 5. 2014
Téměř každý to aspoň párkrát v životě řešil. A to žádání o práci u potencionálního zaměstnavatele. Často slyším i čtu, že zejména mladší lidé mají problém práci získat. Jenže ono to nebude tak černobílé a myslím si, že práce lidí na odděleních HR musí být velmi výživná. Je k neuvěření, kolik lidí je schopno prezentovat se životopisem, ve kterém jsou do očí bijící hrubky nebo překlepy, který doplní fotografiemi, nad kterými se člověk pozastaví, jestli to myslí opravdu vážně nebo je to nějaká provokace. Viděla jsem fotografie přiložené k životopisům, na kterých byli uchazeči o práci (práci v letectví, nikoliv erotickém průmyslu) v plavkách, ve večerních róbách, v sexy kostýmu letušky z prodejny karnevalových masek, doma v ponožkách stojící u zdi, na skupinové fotce u táboráku, kde si dotyčný zakroužkoval svojí hlavu, sedící doma v kuchyni za stolem nebo se svým roztomilým psíčkem rasy jokširský teriér. Je samozřejmé, že občas je někdo mimo mísu, ale poměr těchto fotek k těm "normálním" je dost hrozivý a vypovídá o kvalitě a profesionalitě kandidátů. A bohužel i relativně normální fotky často přijdou z e-mailové adresy typu janicka.kocicka69@, čímž se uchazeč zdiskredituje téměř stejně.
Šmarjá, pokud se hlásím o práci, na které mi opravdu hodně záleží, je dnes vážně takový problém, dojít si někam k fotografovi, investovat pár stokorun a nechat si udělat opravdu profesionální portrét? Vždyť není nutné updatovat ho každý rok, taková fotka vydrží několik let. To samé s mailovou adresou. Většina lidí má z mládí nějaké "vtipné" adresy, ale je opravdu takový problém založit si jeden seriózní e-mail, kterým se budu prezentovat minimálně na trhu práce?
A jen malé upozornění, profesionální fotkou k CV není myšleno to, co si fotí modelky do těch svých booků, jak se mnoho slečen mylně domnívá.
Na českém pracovním trhu je na každou atraktivní pozici hodně kandidátů. Na druhou stranu, zhruba půlka uchazečů se odrovná sama svojí sebe prezentací, ještě předtím, než se k nějakému pohovoru vůbec dostanou, či spíše nedostanou. Takže, konkurence je na první pohled velká, ale na ten druhý, pokud chce člověk vyniknout a zaujmout (v pozitivním slova smyslu), tak to není v tomto prostředí vůbec složité.

9. 5. 2014
Nedávno jsme se bavili o někdejší vojenské základně v Milovicích a mně se povedlo přesvědčit Martina Štěpánka, aby naskenoval dnes už historické fotky, které tam v letech 1990-1991 pořídil. K vidění ZDE. A úplně náhodně jsem narazila na vzpomínky a civilní historické fotky nějakého sovětského kluka, který tam žil jako dítě s rodiči - TADY.

8. 5. 2014
Hledáme nového kolegu/kolegyni, za těhotnou Miru. Bohužel jen na dobu určitou, ale i tak by to mohlo třeba někoho zajímat. Kromě níže napsaného musí být kandidát ochoten podstoupit několikero školení v Dubaji.

7. 5. 2014
1) Opět jsem se přesvědčila, že energie vynaložená na boj s větrnými mlýny, se vyplatí. Můj problém spočíval v autobusovém spoji A25, který jezdí ve všední dny v 18:09 z letiště na Kladno. Tento spoj vyjíždí ze Zličína, pak zastaví na letišti a pokračuje na Kladno. Jenže v jízdním řádu je u něj nějaké čísílko, které níže vysvětluje, že spoj nejede o prázdninách a to včetně dvouměsíčních letních. Protože nechodím do školy, registruji maximálně ty letní prázdniny, ale nějaké jarní nebo podzimní, jdou absolutně mimo mě. A tak se mi několikrát stalo, že jsem šla na bus, který nejel, protože byly prázdniny, o kterých jsem nevěděla. Naposled někdy v březnu. Nemluvě o tom, že celé dva měsíce v létě musí člověk jezdit spoji od Hangáru, kam se člověk téměř nevejde, protože se tam přelijí k běžným cestujícím ti, co jezdí jinak linkou A25. Tímto spojem jezdí většina lidí, kterým končí směna v 18 hodin. Hlavně tedy uklízečky letadel, jejichž rozhovory jsou někdy velmi zábavné. Nicméně, jejich směny nejsou stejně jako moje, ovlivněny prázdninami a do práce musíme pořád. A tak jsem napsala slušný e-mail na ČSAD Kladno, ve kterém jsem žádala o prověření jízdního řádu této linky a nesmyslnosti jeho neprovozování o prázdninách. Bohužel, odpověď jsem nedostala. Asi před měsícem jsem poslala druhou stížnost na to samé. Opět bez odpovědi. Minulý týden jsem poslala třetí, ale do kopie jsem dala ředitele ČSAD Kladno, jehož mail jsem si odvodila z formátu ostatních mailů na webu společnosti. A v pondělí přišla odpověď. Od pana ředitele. Takže jestli to dobře dopadne, tak budou mít letištní uklízečky a někteří další, svůj spoj i během letních prázdnin. Škoda, že já už to moc nevyužiju. Ale, aspoň jsem pomohla jiným a vyřešila problém, opakující se každé léto.

Vážená paní,

Vaši připomínku jsme obdrželi a jako každý podnět je řešena. Bylo provedeno vyhodnocení výstupních dat z odbavovacích zařízení (evidence počtu cestujících) i fyzické kontroly jak v období běžného provozu, tak v období omezeného provozu. Na základě zjištěných skutečností byl zpracován návrh na úpravu jízdního řádu linky A25 s navrženým celoročním provozem spojů č. 13 – v 16,40 z Kladna a č. 8 – v 18,01 ze zast. K letišti (Šestka). Nebude zajišťován tímto párem spojů úsek K letišti až Zličín. Bude-li tato úprava dopravním úřadem schválena, stane se tak od termínu celostátních změn vyhlášeném letos na 15.6.2014. To znamená, že v období letních prázdnin by zůstaly spoje v provozu.

Bc.Ludomír Landa
ředitel společnosti

2) Výrobkem měsíce května u Biodermy je oční gel. Běžná cena 389 Kč, nyní za 99 Kč. A já už ho díky Věrce mám!

4. 5. 2014
Péti rozlučka se svobodou neměla jedinou chybu. Měsíce příprav stály za to. Fotky TADY.

2. 5. 2014
Měla jsem možnost setkat se s velice velice zajímavým člověkem - panem architektem, který navrhnul projekt Jihozápadního města, čili sídlišť Stodůlky, Lužiny, Velká Ohrada a Nové Butovice. K této části Prahy mám silné pouto, protože jsem tu vyrostla. Ing. arch. Ivo Oberstein, CSs. vyhrál anonymní soutěž na projekt JZM už v roce 1968. Díky jeho velké ochotě jsem získala unikátní scan původního plánku v mega rozlišení, který si chci nechat vytisknout, zarámovat a umístit na zeď. Znám tam téměř každou ulici a proto je pro mě zajímavé vidět, co se plánovalo a opravdu dostavělo a na co už nikdy nedošlo, zejména proto, že přišla revoluce v roce 1989. Pan architekt je stále aktivní a plný energie (kam se na něj hrabou někteří o mnoho desítek let mladší) a užívá si života. Na Praze 13 stále bydlí a tak výsledek své mnohaleté práce má stále na očích. Setkání s ním mě upřímně potěšilo a zahřálo, kéž by bylo takových kultivovaných, moudrých a noblesních lidí na světě víc. Jedna z jeho přednášek o vzniku Jihozápadního města je dostupná online, koho tato oblast zajímá, může se podívat ZDE.
Pan architekt chtěl být původně leteckým konstruktérem a nyní si staví aspoň RC modely a tak jsme se rychle naladili na stejnou vlnu:-)

29. 4. 2014
1) Dokumentace ze sobotní Convention ZDE.
2) O následujícím tématu napíšu jen tak lehce, protože bych ještě někdy ráda dostala víza do Sovětského svazu.
U nás se tato událost víceméně přešla, ale v kontextu současné situace to není až tak bezvýznamné. V Rusku existuje obdoba našeho Facebooku, jmenuje se Vkontaktě a je tam rozšířenější, než zmíněný Facebook. Což je rarita, protože je to jedna z mála zemí (ne-li jediná), kde lokální varianta sociální sítě Facebook převálcovala. Tento ruský Facebook založil mladý Rus, jménem Pavel Durov, který je takovou obdobou amerického zakladatele FCB, Marka Zuckerberga. V Rusku se díky tomu stal velice uznávanou osobností a vzorem, hlavně u mladší a střední generace, jako člověk, který se sám vypracoval, bez korupce a známostí. A co se nestalo. Před pár dny byl Pavel Durov odňat z vedení Vkontaktě a nakonec odjel definitivně z Ruska, kam se už podle svého prohlášení nehodlá vrátit. Více o tomto ZDE. Čtu denně ruské zpravodajské servery a proto mám představu, jaké informace o současném dění ve světě v souvislosti se situací na Ukrajině, se k běžným obyvatelům Ruska dostávají. Protože většina lidí neumí dobře anglicky, jsou ruskojazyčná média jediná, ze kterých čerpají informace. Můj subjektivní dojem (velmi zjednodušeně řečeno) je, že průměrný Rus si vůbec neuvědomuje vážnost momentálního naštvání okolního světa na Rusko a všechny možné důsledky s tím Rusku hrozící. Vkontaktě je (bylo) nejen pojítkem s okolním světem, ale sloužilo i k provozování všelijakých názorových skupin. Dosud nebylo ovládáno tak, jako ostatní média. Proto to, co se stalo Durovovi, bude mít širší dopad, než si okolní svět uvědomuje. Já osobně se politice vyhýbám, ale Pavel Durov je prostě jiný level a i mě, toto docela zaskočilo.
Moje uživatelské porovnání je, že Vkontaktě je daleko lepší než Facebook, co se obsluhy a funkcí týká. Hlavně není vůbec zaplněn reklamou.

26. 4. 2014
1) Dnes je 28. výročí havárie v Černobylu. Pěkně zpracované stránky s tímto tématem jsou ZDE.
2) Dnes je také Convention - letecká burza. Už tradičně v hotelu Holiday Inn na letišti, od 10 hodin. Parkování možné na parkovišti hotelu bezplatně. Fotodokumentace bude.

22. 4. 2014
1) Velikonoční pondělí jsem strávila jako téměř vždy v práci. Ráno po cestě na letiště jsem potkala několik koledníků. Nejsem si úplně jistá tím, jestli to kulturní poselství z dřívějška ti kluci co chodí koledovat v teplácích se žlutou igelitkou Billa, úplně pochopili. Aspoň, že mají tu pomlázku.

2) U kolegů na ticketingu Czech Airlines Handlingu se zavedl doplňkový prodej modýlků. Daniela mi volala, ať se přijdu podívat. Tak jsem šla, ale s tím, že nic rozhodně nebudu v žádném případě kupovat. Takže jsem koupila A320, měřítko 1:100:-).

16. 4. 2014
Celkem dost lidí letí na nadcházející prodloužený víkend do Dubaje, proto mám tip na program. V Dubai Mallu přibyla zajímavá atrakce a to simulátor Airbusu A380. Na slavnostním otevření byl i šejk Ahmed bin Sajíd Al Maktoum. Ten má v Praze fan club, jenž má už tři členky:-) V Dubai Mallu také funguje Emirates official store, kde je možné zakoupit modýlky a mnoho dalších propagačních předmětů.

14. 4. 2014
Už se hodně dlouho nekonala žádná Check-in party. Konečně se toho tedy někdo ujal a 20. května se dočkáme. Akce se ale tentokrát nejmenuje Check-in party, protože pracovníci ostatních letištních složek a společností se prý pak ostýchali přijít. Proto byla přejmenována na Airport party.

12. 4. 2014
1) Do této restaurace se zakarpatskou kuchyní se hodlám vypravit.

2) Občas chce někdo vědět, jak je to s vystupováním z letadla na letech, které mají mezipřistání. Odpověď je, že se to liší, každá destinace to má jinak. Pro nás, co si vždycky vybíráme co nejsložitější routingy s co nejvíc mezipřistáními, jsou tyto informace důležité. U Emirates je to takto:

2) Ruské kulturní středisko bude promítat další film v ruštině. Vstup zdarma.

3) Zjistila jsem, že nejsem sama, koho iritují kostkované kalhoty se záplatami. Minulý týden o tom vyšel článek v magazínu MF Dnes. Zde ke stažení v PDF.

5. 4. 2014
Nedávno vyšel na Idnesu článek o značce Ikea. Jmenoval se, tuším Proč Češi milují modrožluté nákupy. Pod článkem se strhla diskuze, kde jistá část diskutujících produkty Ikea naprosto odmítala, jako nekvalitní a laciný šmejd se životností pár let, který by si oni rozhodně nikdy nekoupili. Já mám zřejmě jiné spotřebitelské potřeby a proto mně Ikea perfektně vyhovuje. Nekupuji si nábytek na celý život, naopak, vždy po pár letech vítám změnu. Kdybych měla doma samé drahé kusy, tak by mi bylo líto je vyhodit (na jeho odprodávaní přes internet a dohadování se s někým, nemám chuť ani povahu). Je nutné dodat, že se mi nikdy žádný nábytek z Ikea sám od sebe nerozpadl a když jsem ho vyhazovala a nahrazovala jiným, tak mě to nebolelo, protože nestál žádné velké peníze. Další věc, která mi vyhovuje, je relativní stálost sortimentu. V srpnu vyjde katalog a ten platí celý rok. Jediné, co mi chybí, je možnost nákupu online a dovozu zboží domů zdarma.
Protože se v létě chystám stěhovat, budu potřebovat spoustu nových věcí. Milimetrový papír, ze kterého si stříhám ikeácký nábytek a posunuji s ním po plánku bytu, se stal mým blízkým společníkem. Všechno jsem vymyslela a naplánovala tak, že nábytek nakoupím až v červenci, protože v tu dobu bude přeci katalog a nabídka zboží ještě platit. Moji dva kolegové si zrovna pořídili byty a momentálně řeší kuchyně. Čekali na avízovanou novinku, kterou Ikea propagovala a to nový kuchyňský systém, který měl být v nabídce od 1. dubna 2014. Uhodilo zmiňované datum a na webu Ikea stále nic, v nabídce pořád staré kuchyně Faktum. Ale kluci objevili, že na jiných jazykových verzích stránek Ikea pro jiné země, nové kuchyně už byly. A tak se přepnuli na německé a britské stránky Ikea, kde si mohli nové kuchyně Metod prohlédnout. Při té příležitosti jsem se i já ze zvědavosti podívala na různé národní verze Ikea a zjistila, že některé věci, které mám na svém seznamu, budou ukončeny a nahrazeny jinými. Napadlo mě, že se to třeba České republiky netýká, když na českém webu o tom nepíší, ale pro jistotu jsem si tam zavolala a zeptala se. A k mému překvapení zjistila, že se to týká i nás, jenom česká Ikea na to ve svým tiskových zprávách na rozdíl od jiných evropských zemí neupozorňuje. V těchto dnech dochází ke změně série ikeácké klasiky známé pod názvem Expedit na nový Kallax. Když jsem s pracovníkem Ikea mluvila, ptala jsem se, proč na to neupozorňují na webu, tak jako je to v jiných zemích a proč tyto informace český zákazník musí hledat na ostatních národních verzích. Je mi jasné, že zaměstnanec na call centru o tom nebude mít ani tušení, ale třeba to předá dál. Takže jsem si na německých stránkách našla, které výrobky a jak se budou měnit. Pán z Ikea se v telefonu divil, proč to tak řeším, vždyť místo toho výrobku co chci, bude jiný, identický, jenom o 38 cm kratší! Tak ale ono těch 38 cm není zrovna zanedbatelný rozdíl, když to má zapadnout do nějakého vymyšleného konceptu, že.
Kdyby to tedy někoho zajímalo, tak Expedit se doprodává a přijde Kallax, ceny nejsou ještě známé. Ale předpokládám, že ta o 38 cm zkrácená police, nebude o 38 cm levnější. Co jsem tak četla na zahraničních diskuzích, které se tomuto věnovaly, Ikea nechce zdražovat a tak prostě zavede novou řadu. Tu o pár cm zúží, ušetří na materiálu, ale ceny zůstanou stejné, jako u původní série. Jsem si myslela, že tohle dělají hypermarkety, které zmenšují rohlíky a udržují cenu, ale došlo i na nábytek.
Chcete li tedy ještě něco z původního Expeditu, kupte si to co nejdříve, protože se doprodávají poslední zásoby a pak přijde Kallax (prý asi v červnu do ČR, v západní Evropě už od dubna a května).
By the way, na německé, britské nebo třeba emirátské verzi online shopping mají, to jen my jsme zřejmě tak slabý trh, že si ho nezasloužíme.

4. 4. 2014
1) Uzbekistán opravdu zjednodušil vízové podmínky pro držitele českých pasů. Od března 2014 už není potřeba pro vyřízení jedno-vstupových víz pozvání. Jak píše na svých stránkách o střední Asii expert na tuto oblast Slavomír Horák, nový režim je zatím v testovací fázi a některé uzbecké ambasády o tom nemusí vědět.
2) V akci Biodermy za 99 Kč na duben je krém Hydrabio Riche (normálně 549 Kč). BB krémy v březnové akci byly prý okamžitě rozebrané, kolegyně oběhala několik lékáren do kampaně zapojených a nikde už je neměli. Personál jí řekl, že obchodní zástupci Biodermy jsou rozmrzelí, protože tyto výrobky vykoupí podnikaví jedinci, kteří je pak prodávají přes Aukro a podobné servery. Do lékáren dodávají po deseti kouscích, což není nic moc. Já měla v březnu štěstí a dva BB krémy sehnala. Prodávat je ale nebudu, mám je pro sebe.

2. 4. 2014
1) V pondělí se opět předávaly ceny nejlepším cargo agentům. S tím je už tradičně spojený večírek. Škoda jen, že jsem musela druhý den ráno na školení:-)
2) Minulý týden definitivně skončil provoz Il96 u Aeroflotu. Občas prý ještě poletí, ale jen jako záskok, v případě nějaké nepravidelnosti. Jsem ráda, že jsem s tímto typem letěla a mám ho ve své sbírce. Je to smutné, ale člověk se musí dívat dopředu. Moc pěkné fotky z posledního příletu do Moskvy ZDE.

29. 3. 2014
Někdy se daří. Já jsem dostala dva úžasné modýlky a Hanka krabici s dorty. My se ale máme:-)

28. 3. 2014
Protože budeme s Věrkou a Lúcou na Pétině svatbě za družičky, sháníme na tuto událost odpovídající šaty. A to buď stejné pro všechny tři a nebo stejné šaty, ale každá v jiné barvě. Hledáme a hledáme a musím konstatovat, že nabídka společenských šatů v českých obchodech je naprosto zoufalá. Škoda, že už nelétá ČSA do New Yorku, to by se vyplatilo zaskočit na zaměstnaneckou letenku na nákup tam. O stavu plesové módy v českém rybníčku, vyšla kdysi velmi vypovídající reportáž na serveru Módní peklo. Je sice z roku 2010, ale nabídka šatů se od té doby téměř nezměnila. Jediný trošku použitelný obchod v Praze je Cool boutique na Vinohradské, ale tam jsme dorazily právě v okamžiku, kdy měli vyprodáno po plesové sezóně a nové šaty ještě nepřišly.

27. 3. 2014
Známá letecká hospoda Wings club ukončuje provoz. Párkrát jsem tam byla, ale co si pamatuji, tak mi moc nesedla obsluha a ceny také byly vyšší, než bych čekala v tomto typu podniku.

25. 3. 2014
Palovo narozeniny jsme oslavili příjemným posezením v oblíbené dejvické restauraci Kulaťák.

21. 3. 2014
1) A máte tu další Nourúz - íránský nový rok. V žádné rodině nesmí v tento den chybět v domě stůl, speciálně připravený ke vstupu do dalšího roku. Na stole musí být sedm předmětů, začínajících v perštině na písmeno S, perský haft (sedm) sín (s).
Jsou to:
sabzí - vyklíčené obilí, pšenice nebo ječmen - symbol znovuzrození
samanu - puding z pšeničných klíčků - symbol hojnosti
síb - jablko - symbol krásy a zdraví
sendžed - sušené divoké olivy - symbol lásky
sír - česnek - symbol medicíny
somáq - koření - symbol barvy východu slunce a vítězství boha nad ďáblem
serke - ocet - symbol trpělivosti a dlouhověkosti.
Kromě haft sín na stole má být zrcadlo, kvetoucí hyacint, dvě zlaté rybky, svíčky, kniha poezie a korán.

2) Kauza vietnamská víza. V Timaticu se objevilo následující znění:

TIMATIC-3 / 21MAR14 / 1038 UTC

Samozřejmě nám začali chodit cestující k odletu s pouze elektronicky před zajištěnými vízy, kteří o změně nevěděli (jak taky?). Poslali jsme dotaz na zastoupení EK do SGN a bylo nám sděleno, že víza našim cestujícím budou i přes informaci v Timaticu udělena po příletu (pokud je mají před-zařízena přes internet). Takže momentálně pouštíme cestující s těmito před-vízy (approval letter) na lety přes Dubai.
Až nám někoho vrátí s pokutou, jako se to stalo u jiné letecké společnosti, bude se to řešit dál. Předpokládám, že u této společnosti cestující bez víz v pase, už neodletí.

20. 3. 2014
1) Vízové okénko: Pozor! V těchto dnech došlo ke změně vízové politiky při cestách do Vietnamu. Před dvěma týdny tam byl náš kolega a ještě vše fungovalo postaru, víza si před-vyžádal přes internet a poté je obdržel v Ho-Chi-Minh city po příletu na letišti za 45 USD. Nyní je ale vše jinak a víza musí mít držitelé českých pasů (a zřejmě i jiných) zajištěna dopředu přes velvyslanectví. V Praze si vietnamská ambasáda účtuje 2500,- Kč. Pokud je chcete rychleji, připravte si ještě 500,-Kč příplatek.
Už je to i v Timaticu a tak aerolinie nemusí přijmout k přepravě cestující, kteří mít víza v pase nebudou!
No, ve Vietnamu mě už tedy rozhodně neuvidí, moc se mi tam nelíbilo a teď ještě tohle.
2) Ruskojazyčný lidový humor:

17. 3. 2014
1) Blíží se perský nový rok - Nourúz. Poprvé jsem ho slavila v roce 1996 a od té doby držím tuto tradici každoročně. Kdo chce slavit "venku" má možnost, konkrétně v Praze vím o dvou podnicích, které chystají oslavy:

2) Pro ty, kteří se vypraví na Česko-slovenský ples do Dubaje a potřebují zajistit ubytování:

16. 3. 2014
Co dodat. Tohle se zapíše do dějin letectví, ať už to dopadne jakkoliv.

15. 3. 2014
1) Můj oblíbený ruský designer Artemy Lebedev opět zabrousil do leteckého odvětví. Jeho studio dělalo nové logo letiště v Petrohradě, orientační značení tamtéž a webové stránky. Více ZDE. Líbí se mi, že na stránkách vždy popisuje i proces vzniku. V tomto případě se jednalo o inspiraci slavnými petrohradskými zvedacími mosty, které se promítly do loga v podobě letadel.

13. 3. 2014
1) Dnes je to rok, co zmizely ty dvě holky v Pákistánu. Občas na ně myslím, kde je jim asi konec...
2) Výborná ukázka lidového humoru:

.. zvoní telefon...

Putin: Ano?

Obama: Vlado, musíš s tím okamžitě přestat!

Putin: Proč?

Obama: Protože je to špatné, jak si vůbec něco takového můžeš před bohem dovolit?

Putin: Ale klid, víš že každý velký státník má nějakou slabůstku... a jak si to vůbec zjistil?

Obama: Jak? Sem kvůli tomu musel seděl dvě hodiny v Pentagonu a poslouchat ty jejich analýzy situací a scénářů a pak se mě na to každý ptal při tiskovce.

Putin: (nervózní): Ehm... o čem že to mluvíš?

Obama: O té vaší bezprecedentní okupaci nezávislého státu.

Putin: (s úlevou v hlase): Jo tohle..

Obama: Sem si připadal jak blbec, netušil sem kde to vlastně je... kde to vlastně je?

Putin: Kde je co? Ukrajina?

Obama: Ale Ukrajina vím, ta je skoro v Evropě. Ale kde je ten Krym?

Putin: V Rusku!

Obama: (na pozadí šustí papír) Já tady čtu, že je to autonomní součást Ukrajiny a že si tam vpadl s armádou

Putin: To je jen místní domobrana, moje armáda nepřekročila hranice Sevastopolu.

Obama: Jakýho poolu? Vy tam hrajete kulečník?

Putin: Ne, pool, pol jako polis... prostě takové město kde máme vojáky a lodě

Obama: Počkej, vy tam už máte základnu? Tak proč je obsazujete?

Putin: Protože nacisté, fašisté a jiné ultrapravicové rozkladné živly v nové samozvané vládě ji chtějí zavřít.

Obama: Myslíš ty mírumilovné demostranty toužící po svobodě, demokracii a lidských právech?

Putin: Jo, to jsou oni.

Obama: Aha... hele ale takle to nejde. V dobách SSSR jste měli alespoň dost slušnosti abyste nám o invazi dali vědět předem... a já bych si mohl připravil argumenty proč s tím nemůžeme nic dělat.

Putin: Stejně s tím nemůžete nic dělat.

Obama: Jak nemůžu? Tohle je jasné a pregnantní porušení veškerého mezinárodního práva!

Putin: O to se nepřu, na to jste vy experti.

Obama: ale fakt, Vlado... takle to prostě nemůžeš dělat.

Putin: Myslíš, že sem to tam měl nejdřív vybombardovat veškerou infrastrukturu a pak jim nabídnout výhodné půjčky a nechat z nich zaplatit ruské firmy aby to opravily?

Obama: To taky... ale hlavně si nám o tom měl říct včas, teď vypadáme jako blbci. A co teprve Evropa. Chudák Ashtonová.

Putin: To je zase kdo?

... následuje delší prodleva doprovázená šustěním papíru na obou stranách...

Obama: Hele, to je prý někdo jako evropská ministryně zahraničí

Putin (překvapeně): Evropa má vlastní ministerstvo zahraničí? A co je s ní?

Obama: Měla nervový kolaps. Přijela chudák do toho... (šustění papíru) Kyjeva, aby se vyfotila s novou demokratickou proevropskou vládou a najednou je obklopená fanatiky a každý se jí ptá, jak bude evropská unie hájit územní celistvost Ukrajiny proti ruské agresi...

Putin (samolibě): nijak

Obama: Ale to já vím taky.... ale ona to prostě nečekala a nervově se zhroutila... jsou u ní doktoři. Prý pořád kouká na svůj mobil a každého se ptá, jaké číslo má Winston Churchill.

Putin: A to ti řekl její doktor?

Obama: Ne, kluci od NSA.

Putin: Jestli máš nějakou nahrávku tak si to pustíme v Soči na GÉ osmičce ať je tam také trošku sranda.

Obama: Hele, my tam asi nepojedem

Putin: Proč?

Obama: Protože jsi agresor, tyran a diktátor

Putin: No a co?

Obama: A nic... prostě musíme nějak protestovat, chápeš, ne?

Putin: Ne. Ale když Vás to baví...

Obama: Hele, a co kdybychom na Vás uvalili nějaké sankce?

Putin: Hm, přijde na to jaké.

Obama: Mohli bychom zrušit Vaší spolupráci s NATO.

Putin: Myslíš jako že bych měl zavřít ten koridor do Afganistanu?

Obama: Tak nic no... ale mohl bych... (delší šustění papíru)... mohl bych prý nechat schválit nějaký zákon a dodávat do Evropy ten nový břidlicový plyn.

Putin: To by šlo... jen to prosím neschvaluj než dokončím ten plynovod do Číny.

Obama: Jasné... ale také prý bych vám mohl zmrazit nějaké majetky co máte u nás.

Putin: A já bych mohl přejít z dolarů na nějakou jinou měnu.

Obama: Teď kecáš... víš jak dlouho by trvalo než bys tohle protlačil?

Putin: Tři dny max... mně schválí parlament i vláda všechno.

Obama: Hajzle... víš jak ti někdy závidím?

Putin: Vím

Obama: Hele, ale my prostě nějaké ty sankce budeme muset přijmout... já pak řeknu někomu z hospodářského ať to s váma předtím projedná.

Putin: Takže jako vždy

Obama: Přesně. Ale co s tím Krymem? My to prostě uznat nemůžem, to po nás nemůžeš chtít

Putin: Tak nic neuznávej, my tam už jsme a nikam nejdeme.

Obama: Myslíš jako v tý Gruzii?

Putin: Přesně

Obama: To by šlo. Ale nechceš tam předtím zfalšovat nějaké referendum jako že s tím ty lidi souhlasí?

Putin: a pak byste to uznali?

Obama: Jasně, že ne... ale vypadalo by to trošku líp až jim budu vysvětlovat že s garancí územní celistvosti maj prostě smůlu... víš jak je to trapný?

Putin: Ne. Ale pokud ti to udělá radost tak tam nějaké referendum klidně udělám.

Obama: Díky Vlado. Hele pokud s tím chceš pomoct, máme tu skvělou PR firmu co se zaměřue na politiku a ti udělají super kampaň i pro naprosto ztracené případy. Volby v ČR už skončily tak snad mají čas.

Putin: Dík, ale myslím že to nebude potřeba, to projde tak jako tak.

Obama: Jako že ti to hoděj sami od sebe? Jak je k tomu chceš přemluvit?

Putin: Byl si někdy na Ukrajině?

Obama: Hm.. pravda.

Putin: A na tu GÉ osmičku fakt nepřijedeš?

Obama: Hele asi ne, uvidíme se za rok až se to uklidní.

Putin: Tak jestli je to všechno...

Obama: Jo počkej, mám tady email od Kerryho, chce výhodně půjčit Ukraijně nějakých 11 miliard dolarů na mizerný úrok... nevadí ti to?

Putin: Vůbec ne, alespoň zaplatí co mi dluží za plyn.

Obama: OK, tak ahoj za rok...

12. 3. 2014
1) Info pro dámy. Bioderma má nějakou akci, kdy celý měsíc prodává jeden ze svých produktů za 99 Kč. V březnu je to BB krém, který normálně stojí 449 Kč. No, nekupte to. Níže seznam pražských lékáren, které jsou do akce zapojené.

2) Další detaily k Česko-slovenskému plesu v Dubaji. Letos se mi to nehodí, ale příští rok bych na něj šla.

3) Někdo z kolegů na letišti je velmi kreativní. Na nástěnce přibyl další obrázek:

10. 3. 2014
Informace o bezplatném udělení turistických víz po příletu do UAE pro držitele českých pasů je už i v Timaticu. A co je v Timaticu, je směroplatné.
TIMATIC-3 / 10MAR14 / 1605 UTC
NATIONAL CZECH REP. *CZ*
DESTINATION UNITED ARAB EMIRATES *AE*
VISA DESTINATION UNITED ARAB EMIRATES *AE*
...... NORMAL PASSPORTS ONLY ......
PASSPORT REQUIRED.
- PASSPORT OR PASSPORT REPLACING DOCUMENTS OF VISITORS MUST BE
VALID FOR:
- AT LEAST 3 MONTHS FROM THE DATE OF ENTRY- FOR VISITS OF UP
TO 3 MONTHS. OR
- AT LEAST 6 MONTHS FROM THE DATE OF ENTRY- FOR VISITS
EXCEEDING 3 MONTHS.
VISA ISSUANCE:
- HOLDERS OF NORMAL PASSPORTS AND A COPY OF PRE-ARRANGED VISA
CAN TIDFT/AE/VI/IS/ID41362
- HOWEVER- EFFECTIVE FROM 22 MARCH 2014- NATIONALS OF CZECH
REP. WILL BE ABLE TO OBTAIN A VISA ON ARRIVAL FOR A MAX.
STAY OF 30 DAYS- FREE OF CHARGE.

8. 3. 2014
1) Mám ráda všelijaké svátky, které jsou důvodem k oslavě. Mám ráda i Valentýna, který je u nás muži téměř kolektivně nenáviděn, což opravdu nechápu. Většina žen co znám, by tento svátek slavit chtěla, ale jejich partneři ne (čest výjimkám). To je děsný problém, koupit v tento den kytku a bonboniéru partnerce, aby měla radost, to by některé jedince stálo moc hrdosti. Nejvíc vykřikují a Valentýna jako přivlečený americký svátek odsuzují Ti, co argumentují, že oni slaví naše klasické MDŽ, případně, že na to, aby koupili partnerce květinu, nepotřebují tento kýčový svátek. A většinou ti, co mají plnou pusu těchto řečí, mají problém si s kytkou vzpomenout i v den narozenin, natož na MDŽ.
Bujará slavení MDŽ jsou jednou z věcí, které se mi líbí v ruské kultuře. Neberou to jako povinné oslavy, jako my zde kdysi před rokem 1989, opravdu si oslavy upřímně užívají. A dokonce mají kvůli tomu volný den. Dnes jsem byla na letišti svědkem hezké scénky. Ukrajinská uklízečka vysypávala v odletové hale odpadkové koše. Kolem jel také rusky mluvící uklízeč s úklidovým vozíkem. A když ji míjel, pogratuloval jí k mezinárodnímu ženskému dni, jak se v ruskojazyčných zemích nazývá. Ona se zvedla od koše, věnovala mu úsměv a poděkovala.
Aeroflot připravil pro své cestující pěkné přání:

2) Situaci na Krymu samozřejmě sleduji a občas mám pocit, že to snad ani nemůže být pravda (třeba to, že je evidentní, že je Krym plný ruských vojáků, ale ruská vláda prohlašuje, že tam žádní nejsou). Dnes se ke mě přes Facebook dostal text od Ukrajince, žijícího v Čechách, který popisuje, co se to tam vlastně děje. Určitě je to zajímavé k přečtení:
(Odkaz na jeho FB profil zde: https://www.facebook.com/alexandr.butin/posts/10203600727967569 )

K napsani nasledujicich radku me vedou mnozici se dotazy ze vsech stran ohledne deni na Ukrajine a obavy z moznych dopadu.

Jelikoz jsem na Ukrajine zil prvnich 17 let sveho zivota a z toho 7 na Krymu v mestecku Kerc, ktere se nachazi u samych hranic s Ruskem, myslim, ze k tomu muzu rict vic, nez experti v televizi, ktere komentuji deni na Ukrajine. Zrovna jeden takovej porad jsem videl minulej tyden v Ceske televizi. K realite pozvany pan komentator mel hodne daleko, nebot ja jsem na vlastni kuzi zazil jinou historii, nez kterou licil on.

Na uvod jeste reknu, ze uz dlouha leta nepestuji zaujaty vlastenecky vztah ani k jedne zemi, jinak bych zde v Cesku 13 let nebyl. Mymi zdroji informaci jsou vlastni postrehy, zazite udalosti, odborna literatura a tri ruzna media, statni ruska, nezavisla ukrajinska a evropska. To by melo prispet alespon trochu k objektivnimu nazoru.

Abychom mohli delat jakoukoliv prognozu, je treba nejdrive zjistit proc se to vlastne deje. Proto koukneme do historie. Jeste za dob SSSR mestecko Sevastopol na jihozapade Krymu hralo dulezitou strategickou roli pro namorni ozbrojene sily. Skrz Cerne more je zde pristup ke stredomori a tedy i jihu cele Evropy. A jeste za dob SSSR byla vybudovana novodoba vojenska zakladna pro vojenske namorni jednotky.

Jeste za dob Sovetskeho svazu byl Krym autonomni republikou a takovou zustal do dnesnich dnu. Po rozpadu SSSR se Ukrajina od Ruska oddelila a s ni i Krym, protoze v te dobe patril k ni. V tu chvili Rusko ztracelo kontrolu nad Cernym morem, jelikoz zadna jina rozumna vojenska zakladna u rusu na Cernem mori neni a to se pochopitelne nikomu z vedeni nelibilo. Proto v prvni polovine devadesatych, velmi silnym natlakem a za pouziti realne hrozby vojenskeho konfliktu prinutili tehdejsiho prezidenta Ukrajiny podepsat dohodu o vyuzivani Sevastopolu pro ruske namornictvo. V te dobe uz jsem bydlel na Krymu a ja, potazmo i my rodice, byli primymi svedky techto udalosti.

Priblizne v te dobe zacal dlouhodoby rusky plan postupneho dobyvani celeho Krymu. Rusko se v nasledujicich letech tvarilo velmi pratelsky a nejspis proto nikoho na spravnych vladnich postech Ukrajiny nenapadlo, ze v horizontu 20 let z toho bude pruser. Postupne Rusko zacalo nenapadne stahovat cim dal vetsi mnozstvi vojaku na Krym. Za vojaky se pochopitelne stehovali jejich rodiny, vyrustali tam jejich deti a retezova reakce zacala. Druhym mocnym nastrojem Ruska stalo hromadne vydavani ruskych obcanek de facto na pozadani. Kdokoliv z Krymu si mohl rict o ruskou obcanku a dostal ji. Nekterym byly dokonce nabizene neoficialni uplatky, ale to ted nechme bokem, k tomu dukazy nejsou.

V letech 2002-2003, z ruske pevniny nahle zacal vyrustat vybezek smerem k ukrajinskemu ostrovu Tuzla, ktery se nachazi v kercenskem pruplavu mezi Ukrajinou a Ruskem: http://goo.gl/maps/FYqU7 Pricemz jeste v roce 1941 tento ostrov byl uzemne pridan ke Krymu. Zadost Ukrajiny o preruseni teto vystavby byla ignorovana a konflikt se vyhrotil do situace, kdy na kazdem brehu obou statu stala vojenska technika a prezidenti se domluvili az na posledni chvili. Zamerem Ruska bylo propojit pevninu s ostrovem a tim ostrov prohlasit za cast Ruska. Na prvni pohled je to bezvyznamny ostrov nekde uprostred more. Ve skutecnosti mala hloubka v pruplavu z ruske strany neumoznovala bezpecny pruplav lodi s ponorem vetsim, nez 4 metry, do Azovskeho more. Pruplav ze strany Ukrajiny vyzadoval svoleni Ukrajiny a de facto Ukrajina kontrolovala kdo muze ci nemuze do Azovskeho more vplout. Posunutim statnich hranic by se rozdelujici cara posunula na druhou stranu ostrova a pak by tam Rusko mohlo delat co chce. Za normalnich okolnosti Ukrajina nikdy nedelala zadne problemy a vsechny lode poustela na pozadani. Jenze, pokud by nekdy v budoucnu nastala situace, za ktere by mezi Ruskem a Ukrajinou byl jiny, nez pratelsky vztah, tak by jedine Ukrajina mela vstup do Azovskeho more de facto az k Rostovu-na-Donu. Proc je to tak duelzite se dozvite za chvili.

V letech 2000-2003 se totiz na scenu vynoril Viktor Janukovyc, ktery diky manipulaci s vysledky, rozsahlym donucovanim a falzifikaci vyhral prezidentske volby na Ukrajine. Udajne se jednalo o uspesneho podnikatele, nicmene rozsah aktivit ve volbach daleko presahoval za meze jeho financnich moznosti. Bylo jasne, ze ma docela bohateho a schopneho sponozra. Lid Ukrajiny s touto situaci nebyl spokojeny a proto propukla oranzova revoluce, diky ktere na Ukrajine probehlo neplanovane druhe kolo voleb. Jeste, nez byly hlasy sectene, tehdejsi prezident Ruska Vladimir Putin pogratuloval Viktoru Janukovicoci k viteztvi. Vysledky voleb sice nakonec dopadly ve prospech Janukovyce, nicmene opet bylo vzneseno obvineni z manipulaci. O nekolik dnu pozdeji ukrajinsky parlament priznal vysledky voleb neplatnymi a nasledne nejvyssi soud vnesl rozsudek poruseni volebniho zakonu. Byla provedena zmena sestavy centralni komise a treti kolecko voleb "necekane" vyhral Viktor Jussenko.

Nejzajimavejsi veci se zacali odehravat v okamziku, kdy vlada Ukrajiny verejne projevila zajem o spojeni se zapadnim svetem. Ukrajina totiz usilovala o vstup do NATO a pripojeni Ukrajiny k Evropske Unii, coz bylo pro Rusko velkym problemem. Pokud by totiz NATO ziskalo moznost rozmisteni strategickych jednotek na uzemi Ukrajiny a navic mohlo vyuzivat Cerne more, Rusko by o svoji vyhodu definitivne prislo. Navic hrozilo, ze by Rusko prislo o Sevastopol, pripadne by jejich zakladna byla obklicena. A to je vlastne jadrem celeho problemu. Rusko se na pristi kolo prezidentskych voleb v roce 2010 pripravilo mnohem lepe a tak se Viktorovi Janukovycovi povedlo dostat do prezidentskeho kresla. V prvni rade byla drsne odstranena premierka Tymosenkova, ktera sice take napachala dost skody, nicmene Ukrajinu smerovala do EU. A pak prezident Janukovyc zamitl i asociani dohodu s EU, coz bylo jasnym ukazem toho, na koho on pracuje. To uz ukrajinsky lid nevydrzel a propukla aktualni revoluce v Kieve.

Nahoda tomu prala, ze zrovna v te dobe v Rusku probihala zimni olympiada a evidentne Rusko nemelo zajem o prebytecnou svetovou pozornost. Pokud si vybavujete, behem olympiady si USA vynutily pritomnost sveho namornictva na Cernem mori pod zaminkou pripadnych atentatu. Ve skutecnosti vse nasvedcuje tomu, ze v USA tusili co se bude dit a kryli zada svym nejlepsim sportovcum a jinym predstavitelum pro pripad, kdyby vojensky harmonogram Ruska mel zmeny ci necekany prubeh. Nechce se mi verit, ze americka rozvedka mohla zaspat dlouho pripravovanou akci Ruska proti Ukrajine. Naopak jsem si skoro jist, ze v bilem dome o tom vedeli dost dopredu, ale hledeli si svyho.

Nastesti pro cely svet olympiada prosla v klidu, nicmene prezident ukrajiny Janukovyc nezvladl udrzovat protestujici ukrajinsky lid dostatecne dlouho v klidu a byl shozen ze sveho kresla driv, nez by dostal povoleni zlikvidovat protestujici akce. A pro Rusko to bylo opet velkym problemem, protoze kdyby nova prozatimni vlada podepsala asociacni dohodu ci nedej boze dojednala vstup do NATO, byla by to pro Rusko definitivni prohra politickeho boje o Cerne more.

A ted se dostavame k deni v dnesnich dnech. Nevim jestli se to jeste da nazyvat planem B, z meho pohledu Rusko zacalo spis improvizovat a sekat dost chyb, ktere je prilis vyzrazuje. Abych mluvil vecne, uvedu par prikladu zjevnych nesrovnalosti.

Vse zacalo tim, ze Rusko potrebovalo mit kontrolu nad Krymem, idealne i nad vychodem Ukrajiny. Necekane Putin naridil plnou kontrolu veskerych vychodnich vojenskych sil, prevedl je do nejvyssiho stupne pohotovosti a zacal presouvat vojenskou techniku k vychodnim hranicicm Ukrajiny. Zaroven v Sevastopolu a nasledne na Krymu objevuji vojenske jednotky. Nejdrive se jednalo o vojaky bez identifikacnich znaku, ktere obsadili vladni budovy vedeni Krymu, vykopli veskre uredniky a dosadili do vedeni Krymu sveho cloveka. Ten nasledne jmenem Ukrajiny pozadal Rusko o zastitu pred smyslenou hrozbou. Dale ten clovek vyhlasil predcasne referendum o budouci osud Krymu a pripustil, ze se Krym pripoji k Rusku. Zde bych rad zduraznil, ze na Krymu se nic podobneho tomu, co se odehravalo v Kieve, nikdy nekonalo. Zadne strasidelne protesty. Nanejvis par zaplacenych turistu z Ruska ci podplacenych mistnich s ruskymi vlajkami vysli do ulic, aby je mohla natocit ruska zpravodajska sluzba.

Zaroven rusky parlament nahle zacal v urychlene forme prijimat nove zakony pro pripojeni cizich uzemi ve zvlastnim zjednodusenem rizeni, de facto na pockani. O tom se Rusko netajilo.

Mezi tim se ukazalo, ze Janukovyc prchnul (necekane a zrovna) do Ruska. Podle jeho slov udajne ke svemu staremu kamaradovi, ktery mu nabidl pristresi. S ruskym prezidentem pry osobne nemluvil a o pomoc nezadal. Nicmene v te chvili na Krymu uz bez hry na schovavanou zacala mnozit namorni flotila, ktera bez povoleni Ukrajiny prechazela ukrajinske hranice. Na pevnine se zacalo objevovat vetsi mnozstvi vojaku i mimo sve vojenske zakladny. Vojaci uz priznavali, ze patri ruske armade. Postupne se zacali roztahovat po Krymu, obklicovat vladni budovy, vyradili ukrajinskou telefonni sit, pronikly do vojenskych casti a nektere dokonce prinutili vzdat se ci dokonce prejit na ruskou stranu. Podotykam, ze v te dobe jeste Putin neoznamil intervenci a ani nepozadal o schvaleni ruskym senatem o vojenske akci. To se stalo az nasledujici den, post-factum, pricemz celej parlament stoprocentnim hlasovanim rekl ano a povolil Putinovi pouziti vojenske sily. Ani jeden clovek v parlmentu se neopovazil ani zdrzet hlasovani, natoz zavahat a rict ne. Hlasovani bylo verejne.

V ten den, podle odhadu na Krymu uz bylo kolem 3000 ruskych vojaku, obsazene vsechny strategicke pozice. Behem teto vojenske operace ze strany ukrajinskych obcanu nebylo jedineho podnetu vyvolavajicicho konflikt. Nikdo na vojaky nezautocil, strilelo se maximalne do vzduchu. Rusko pravdepodobne pocitalo s tim, ze se bude opakovat scenar z Gruzie, kdy naprosto zrejmou provokaci Rusko vynutilo pravo pouzit armadu. Ale do dnesni noci se nic takoveho nestalo. A proc vlastne?

Vratme se na chvili zpatky do historie. Po rozpadu SSSR na uzemi Ukrajiny zustalo velke mnozstvi jadernych zbrani, pricemz drtiva vetsina tech zbrani byla vyrobena bezprostredne na Ukrajine. Ukrajina byla jadernou velmoci a dokonce byla schopna i nadale jaderne zasoby zvysovat. Ve svete vsak byla opacna tendence, po skonceni studene valky zacalo spis odzbrojovani a tak mezi Ukrajinou, USA, Velkou Britanii a Ruskem vznikla ctyrstranna dohoda, ze se Ukrajina vzda sveho jaderneho programu. Na oplatku Ukrajina ziska prizen ze strany svetovych trhu a tyto tri staty se zavazali Ukrajine garantovat jeji uzemni celek i v pripade vojenskeho konfliktu. Ukrajina se dobrovolne vzdala moznosti aktivni obrany a spolehala na to, ze bude chranena. Co vic, dle teto dohody veskre jaderne zbrane presly do rukou Rusu, kteri se zavazali zbrane znicit. Co z toho se skutecne znicilo ci pouzilo jako jaderne palivo se nevi, ale zejmena pro Rusko to byl velmi vyhodny obchod.

Nyni, kdy na Ukrajine teprve zacaly naznaky intervence, Ukrajina upozornila na zrejmy zamer Ruska a pozadala o pomoc statu, ktere vystupuji garanty jeji uzemniho celku. Pokud by se vsechny strany dohody okamzite a bez otaleni plnily sve sliby, jeste vcera by Cerne more melo byt plne britske a americke flotily. Zatim se ale neukazala ani jedna lodicka. Zapadni svet neudelal nic vic, nez jen vyplodil par komentaru do tisku a v patek pan Obama Rusku naznacil, ze pripadny vojensky konflikt by Rusko mohl neco stat. Snahy nemecke kanclerky o diplomatickou dohodu s Putinem skoncili tim, ze ho oznacila za nepricetneho k realite, ale nic vic si Nemecko netroufne. Protoze jednak cela Nemecka ekonomika je plne zavisla na dodavkach ruskeho plynu, druhak cela Evropa by bez ruskeho plynu umrzla a nakonec jsou to USA a Velka Britanie, kdo by mel cinit, dle dohody, prvni kroky. Ukrajina se dostala do situace, kdy sama na Rusko nestaci. Dobrovolne pred 20 lety odevzdala veskre ucinne zbrane. Muze se sice branit, ale je to predem prohrany boj se zbytecnou ztratou na lidskych zivotech.

K dnesni pulnoci je situace takova, ze Rusko uz tyden prebyva na uzemi Krymu, ackoliv k tomu nema zadny padny duvod. Zadne nepokoje, zadne provokace ani utok ze strany Ukrajiny se nekona. Naopak Rusko si vesle obsazuje uzemi, rabuje vojenske sklady a nasilim prevadi vojenske jednotky pod sebe. Uznal to celej svet, ale to je tak vsechno.

Dnes vecer Rusko dotlacilo k vychodnim hranicim s Ukrajinou jeste vic vojenske techniky a dost brzy bude nasledovat velkolepe finale. Nasledujici plan bude nejspis takovy, ze se provede inscenace utoku prevlecenych ruskych vojaku za ukrajinske jednotky, ktere na oko budou strilet slepymi naboji ci dokonce zabiji nekolik bezvyznamnych ruskych vojaku, coz bude zelenou pro zacatek rusko-ukrajinske valky. Pokud se nikdo z okoli nebude v teto veci angazovat, pak Ukrajina okamzite prijde o Krym a bude nasledovat i pokus o privlastneni vychodni casti vnitrozemi, nebot tam se nachazi ekonomicky nejvynosnejsi prumysl Ukrajiny. Dost pravdepodobne prijde Ukrajina i o tuto cast uzemi a nove statni hranice pak budou vest podel reky Dnepr. To je klicove, protoze bez teto reky se Krym stava pousti, nebot veskerou zasobu vody na Krym privadeji rozsahle vodni kanaly a bez vody se Rusko na Krymu neobejde. Potrva nejmene 5-10 let, nez bude Rusko schopne vybudovat novy vodni system a bude je to stat nehorazne penize.
Dalsi moznosti rozvoje situace je "demokraticke" referendum na Krymu, ktere ruskem dosazeny urednik do vedeni Krymu vyhlasil na konec brezna. Asi neni treba komentovat, jak dopane "demokraticke" referendum na uzemi, kde kazdemu volici u hlavy budou drzet samopal. Pokud se bude naplnovat tento scenar, pak v nejblizsi dobe bude organizovano obdobne referendum na vychode Ukrajiny, a ja Vam s jistotou jeste dnes reknu, jak to dopadne.

Existuje jedno riziko, se kterym Putin nejspis nepocita. Krym totiz historicky nepatri ani Ukrajine, dokonce ani Rusku. On patri krymskym tatarum, kteri 1) obzvlast rusy nenavidi, 2) jsou to islamisti. Pokud by na Krymu nedoslo ke kapitulaci, ale k ozbrojenemu konfliktu, odhaduji, ze to bude posledni kapkou pro blizky islamsky svet.

Pokud vsak Rusko nebude prilis provokovat islamsky svet, pak se nemusi obavat ani Evropa, protoze Putinovi skutecne jde pouze o Cerne More. Zatim. Ale jeste pred 10 lety nikdo netusil, ze bude valcit s bratry na Ukrajine...

Jo, malem bych zapomnel, ucastnici slavne G8 pohrozili Rusku, ze v pripade pokracovani putinova zameru se nezucastni letosniho konani summitu G8 v Soci a take uvazuji o vylouceni Ruska ze sveho klubu. To je opravdu silne pokarani vzhledem k tomu, ze je tu velke riziko treti svetove... A mezi tim, co Vam to pisu, shozeny prezident Ukrajiny Janukovyc oficialne pozadal Rusko o pouziti vojenske sily na Ukrajine.

Snad rozum zvitezi…

A toto se také objevilo na letištní nástěnce, která je v sousedství kanceláře Aeroflotu:

5. 3. 2014
HOT NEWS!!! Víza pro držitele českých pasů do UAE konečně zrušena! Resp. obdrží je bezplatně na příletu. Platnost: Od 22. 3. 2014.

2. 3. 2014
1) Další Adámkova verze lehkého dezertu. S donáškou až na přepážku a to se cení!

2) Od 14. 2. do 19. 5. běží v DOXu výstava "Plakát v souboji ideologií". Vstupné 180 Kč, což mi přijde trošku dost. Ale jestli mi vyjde čas, tak bych se tam ráda podívala.

3) V Ruském kulturním středisku se bude 11. 3. promítat film Gagarin - první ve vesmíru. Vstup zdarma.

27. 2. 2014
1) Další detaily k Česko-slovenskému plesu, který se bude konat 17. 4. 2014 v Dubaji:

2) Už se o speciálním letu ČSA s A330 PRG-OSR-BTS-PRG píše i na Idnesu. Určitě to bude super událost pro letecké nadšence, ale já jsem ten den bohužel na školení, takže nic. Lety jsou už téměř vyprodané. A jedna z letušek na tomto speciálním letu bude - Péťa!

25. 2. 2014
1) Oslavili jsme velmi příjemně Věrky narozeniny.
2) ČSA má akci na let PRG-OSR-BTS-PRG s A330 za 100 EUR na 1. 4. 2014. Více zde, na diskusním fóru serveru Akcniletenky.com.
Časy letů:
PRG 08:30 - OSR 09:15
OSR 13:45 - BTS 14:15
BTS 18:45 - PRG 19:30

3) Trénuji ty podpatky na každodenní nošení. Mně se to moc líbí, když v tom někoho vidím, ale nechápu ty ženy, co v tom chodí opravdu úplně celý den?

19. 2. 2014
1) Vízové okénko:
UAE - Novinky ohledně zrušení víz pro držitele pasů EU do UAE jsou následující. Evropský parlament, který o tom má rozhodnout, zasedne znova v dubnu. Tak ono to nakonec opravdu vyjde, na ten původně avízovaný květen.
Uzbekistán - podle serveru Respublika.cz ČR zrušila nutná letištní tranzitní víza pro držitele uzbeckých pasů, pokračujících do třetích zemí. Jako odpověď na toto, uzbecká strana údajně zjednoduší proces získání víz do Uzbekistánu pro české občany (В соглашении предусмотрена отмена транзитных виз для путешественников из Узбекистана, кроме того, есть также договоренности об облегчении визового режима Узбекистана для граждан Чехии. - celý článek v ruštině ZDE). Což by bylo fajn, protože tam bych se chtěla podívat.
2) Na letišti jsme opět slavili. Po pracovní době, samozřejmě.

Pohoštění.

Přípitek.

Oslavenkyně.

A vynikající, ale opravdu vynikající tvarohová bábovka.

14. 2. 2014
1) Zajímavý článek na Anna.aero o nových linkách pro rok 2014 u MEB3 (Middle East Big 3: Emirates, Qatar & Etihad).
2) Můj kamarád Jakub si pořídil za nalétané míle bonusovou letenku na známý Island hopper, který létá mezi Havají a Guamem. Vzal to z druhé strany, než já v roce 2009. Fotky z jeho tripu ZDE.

11. 2. 2014
1) Vzájemná dohoda mezi EU a Spojenými arabskými emiráty o zrušení turistických víz je prý už otázkou jen několika týdnů. Až se tak stane, půjdeme se s kolegy na oslavu opít a demonstrativně přitom spálíme formulář vízové žádosti. Co jsme si s vízy za těch 3,5 roku provozu linky EK 140 užili, by vystačilo na sepsání knihy.
2) A zase květiny, děkujeme.

6. 2. 2014
Olympiáda v ruském Soči je za dveřmi. Mě osobně sport nebere a speciálně zimní sporty. Jako malá jsem musela jezdit povinně každé jarní prázdniny na lyžařský výcvik, o tom nebyla doma diskuze. Protože zimu nesnáším, tak jakmile je kolem nuly, vycházím ven jen v těch nejnutnějších případech, jako je cesta do práce nebo pro jídlo, výjimečně někam na večírek:-). Vynucené pobyty v laciných ubytovacích zařízeních, kde jsem musela sdílet pokoj i sociální zařízení s cizími dětmi, na které jsem nebyla zvědavá a které jsem si já sama za kamarády nevybrala, povinné cesty na svah obutá do lyžařských bot s těžkými lyžemi na ramenou, místo toho abych mohla být pěkně doma v teple, ve mě vypěstovaly silnou averzi k lyžování a horám. Na druhou stranu se ale velmi ráda dívám v televizi na krasobruslení, takže úplně ztracené to není:-)
Nadcházející olympiádu sledovat budu, protože se koná v mém oblíbeném Rusku. Osobně jsem zvědavá, jak se tam s tím poperou. Moc bych jim přála, aby se vše vydařilo. Startovní pozice je dost těžká, nejen kvůli mnoha předsudkům vůči Rusku. Doplněno typickou ruskou svérázností, to mají prostě těžké, zavděčit se světu. Každá chybička je pečlivě sledována a zaznamenána. Popularitě Ruska ve světě moc nepřidal (právem) ani silně propíraný homofobní zákon a tak uspokojit světovou veřejnost, nebude lehké. Tím spíš, že dost Rusů s pořádáním olympiády za jejich daně, vůbec nesouhlasí.
Co se mi moc líbí, jsou výrobky společnosti Bosco, která obléká ruský národní tým. Pravda je, že je to asi takové divoké, ale mně se to líbí, stejně jako aktuální uniformy Aeroflotu. Je to prostě made in Russia:-)

Hry ještě ani nezačaly a svět už obletěly první veselé obrázky ze Soči:

4. 2. 2014
A pokračování mého seznamu míst, kam bych se někdy ráda vypravila.
1) Darwaza - plynový kráter, Turkmenistán.
Na tuto podivuhodnost mě upozornil Aleš Gill, můj známý z Airways.cz. Do Turkmenistánu je poměrně složité se dostat, turistická víza je možné získat víceméně jen přes cestovku, obejít to lze vízy tranzitními, ale ani ta neservíruje turkmenská vláda na stříbrném podnose a cesta k nim je trnitá. Kdysi jsme se bavili se Samem Chui, který byl v mnoha nedostupných místech, jako je Súdan, Pákistán apod. Spousta lidí mu píše a chce po něm radu, jak se dostat tam či jinam. A Sam správně říká něco ve smyslu: "Každý ať si najde svojí cestu. Na tyto destinace nejsou osvědčené univerzální postupy, vše je o improvizaci, vytrvalosti, hledání skulin, drzosti, využívání kontaktů, náhodě a štěstí". Svět není spravedlivý a známosti a dobré kontakty jsou v těchto záležitostech to nejpotřebnější. A můj dodatek k tomu je, že pokud si někdo nezvládne ani vybojovat víza do nějaké takové ne úplně turistické země, neměl by tam jezdit. Víza jsou prkotina proti tomu, co ho může potkat tam.

2) African Express.
Keňská letecká společnost African Express provozuje linky mezi Emiráty a Keňou, jejichž routingy jsou velmi lákavé. Každou středu (do 30. 3. 2014) létá spoj: Dubai (UAE) - Hargeisa (Somaliland) - Berbera (Somálsko) - Mogadishu (Somálsko) - Wajir (Kenya) - Nairobi (Kenya), operovaný MD82/83 a každé pondělí ten samý routing, ale odlet ze Sharjah. Cena letenky není závratná, loni se jednosměrná prodávala za cca 8 500 Kč. Letenky lze koupit v Emirátech v pobočce společnosti.

3) Aljaška, konec světa.
Alaska Airlines provozuje další zajímavou linku s více mezipřistáními. Let AS055 startuje denně (což je u takovýchto atrakcí dost důležité) z Anchorage, první mezipřistání má ve Fairbanks, druhé v Prudhoe Bay/Deadhorse a let končí ve městečku Barrow, které se nachází v nejsevernějším cípu Aljašky.

4) Christmas Island, Kiritimati, Kiribati, Pacific ocean.
Vánoční ostrov není tak profláklý, jako ten Velikonoční, zřejmě proto, že tam nemají žádné známé sochy. A pozor, Christmas Islandy jsou dva. Jeden je teritoriálním územím Austrálie a je v Indickém oceánu. Kdyby měl někdo zájem o návštěvu, tak tam létá 4x týdně z Perthu Virgin Australia.
Vánoční ostrov, který by zajímal mě, je v Tichém oceánu, nazývá se též Kiritimati a je to součást souostroví Kiribati. Dostat se sem dá se společností Fiji Airlines (někdejší Air Pacific), která zde mezi-přistává jednou týdně na lince Nadi (Fiji) - Honolulu (USA). Místní letiště má zkratku CXI. Mezi roky 2008-2010 byly lety zrušeny, protože runway nebyla v dobrých podmínkách, ale pak ji zřejmě nějak opravili a lety sem jsou opět nabízeny.

Ještě chci samozřejmě do Tádžikistánu, Uzbekistánu, do Nigérie a na Cookovy ostrovy. Doufám, že něco z toho mi v budoucnu vyjde.

2. 2. 2014
Kam bych se ještě chtěla podívat? Letos si dávám od cestování trochu pauzu, ale ještě pořád mám na seznamu nějaká místa, která bych ráda jednou navštívila. Třeba to někomu poslouží jako cestovní inspirace:
1) Ostrov Johnston v Tichém oceánu
Jedná se o bývalou americkou vojenskou základnu, dnes už uzavřenou a opuštěnou, občas se nazývá ostrov duchů. Kdysi sem fungovala veřejná doprava, Continental Micronesia zde zastavovaly v rámci spotterům známého "island hopperu", který svého času létal: Honolulu-Johnston-Majuro-Kwajalein-Kosrae-Pohnpei-Truuk-Guam a také sem létaly z Havaje Aloha Airlines. Místní letiště několikrát posloužilo k nouzovým přistáním civilních letadel, údajně zde přistál i B747 Qantasu. Základna byla v roce 2004 úplně uzavřena, budovy které tu byly, byly zbourány a ostrov je dnes úplně prázdný. Poslední let z ostrova se konal 15. 6. 2004. Dnes se tu občas zastaví mořeplavci na svých soukromých lodích, brázdící po Pacifiku a to je také jediný způsob,jak se tam dostat. Čili pro mě šance téměř nulová, ale člověk nikdy neví.

Ano, je to trochu z ruky.

Provoz na ostrově v roce 1964.

Ostrov v devadesátých letech.

2) Groznyj, Čečna, Rusko
Na Kavkaz bych se moc ráda podívala a to nejen do Grozného. Toto město je dnes celé nově zrekonstruované a dostat se sem, není problém. Letiště má zkratku GRV a létají sem společnosti UTAir, Grozny Avia a RusLine. Grozny Avia létá Yakem 42(!!!) z Moskvy-Vnukova a letenky nejsou vůbec drahé.
Kousek odsud v Dagestánu mají ve městě Kaspijsk ukotvený ekranoplán, přezdívaný "Caspian Sea Monster", na google maps možné vidět zde. Nebylo by od věci zajet i tam.

3) Abu Musa - ostrov v Perském zálivu.
O jeho existenci jsem neměla ani tušení do okamžiku, kdy jsem na letišti v íránském Bandar Abbásu viděla na odletové tabuli informaci o letu tam. Ostrov jsem si později vygooglila a zjistila, že je spravován Íránem (spadá pod provincii Hormozgan), ale Íránci se o něj už léta přou s Emiráťany, kteří si ho taktéž nárokují, jako území patřící emirátu Sharjah. Ostrov je malinký, ale je tu letiště, s IATA zkratkou AEU. V roce 2012 sem zavítal na návštěvu íránský prezident Ahmadinejad a stal se z toho mezinárodní incident, protože UAE se to samozřejmě nelíbilo.

31. 1. 2014
Včera jsem s Danou rozlepily naší tradiční obálku z přelomu let 2012/2013, kam jsme zapsaly svá přání pro uplynulý rok. Vyhodnotily jsme, co nám vyšlo a co ne. Já jsem spokojená, splnilo se mi zhruba 80% toho, co jsem tam měla napsané. A také jsme sepsaly svá nová přání na rok 2014. Snad se nám toho splní co nejvíce. Inšalláh.

29. 1. 2014
Přemýšlela jsem, jestli následující příspěvek vůbec psát, protože se nechci v žádném případě nikoho dotknout nebo urazit. Ale nedávno mi úplně náhodně kolegyně Hanka sama od sebe řekla to samé a tak zřejmě nejsem sama, kdo se nad tím pozastavuje. O co jde? O kostkované kalhoty pošité záplatami nebo jak to nazvat.
Každý den vidím na letišti stovky lidí, kteří někam letí. Jsou to lidi různých národností, ras, věku, přehlídka je to pestrá a pro mě inspirující, protože já mám ráda cizince a multikulturní prostředí mi dělá dobře. Co ale nemůžu pochopit (a jak jsem zjistila, tak ani Hanka), proč si celkem vysoký počet Čechů obléká na cestu letadlem zmíněné kostičkové kalhoty se záplatami, viz foto níže. Těžko si dovedu představit více asexuální oblek (konkurovat tomu snad můžou jen takové ty umělohmotné crocsy) než tyto kalhoty. Věřím, že můžou být do letadla pohodlné, ale než si obléct tuto hrůzu, asi bych dala přednost obyčejným teplákům. Omluvou pro tyto děsné kalhoty na cestu letadlem by snad bylo jen to, pokud by cestující z letiště mířil úplně přímou cestou bez zastávky kamsi do hor, kde by mu společnost dělala jen místní fauna a flora a neměl by už možnost se převléknout. Ale vidím v nich oblečené lidi ve frontě na odbavení na charterové lety Travel Servisu do Hurgády či Sharm El Sheiku a tak se mi nezdá, že by to byl tento případ.
Chápu, že jsou asi praktické pro způsob cestování, který já nevyznávám a tak to nemůžu úplně objektivně posoudit, ale hlava mi nebere, proč je tak populární zrovna ten vzor kostiček se záplatami? Když už to musí být, nestačily by třeba úplně stejné kalhoty, ze stejného materiálu a střihu, ale jednobarevné nebo alespoň bez těch barevně odlišených šílených záplat? Co se na tom lidem tak líbí? Určitě jsou velmi praktické např. na lezení po horách, o tom žádná, ale neznám snad více odpudivé oblečení na mužích či ženách, než právě tyto kalhoty.
Vzhledem k tomu, kolik lidí v tom každý den na letišti vidím, tak je to zřejmě nějaká známá značka a velký hit a to už několik let. Zlaté ponožky v sandálech!

28. 1. 2014
Naše ambasáda v Abu Dhabi zve českou komunitu žijící v Emirátech na koncert do Národního.

21. 1. 2014
Největší česko-slovenská událost roku v UAE (aby nedošlo k mýlce, já to nepořádám, pozvánka ke mně doputovala):

20. 1. 2014
Palo si koupil letenku na vyhlídkový let s DC-10 Bimanu z Birminghamu. Já na to dlabu, už jsem tím letěla:-)

18. 1. 2014
V únoru (15. 2.) se bude konat další Open day - konkurz na stevardky a stevardy Emirates. Poměrně často se mě na to někdo ptá a protože poslední dva roky se těchto Open days účastním, tak o tom něco vím:-)
Open day se koná v Praze v hotelu Dorint od 9:00. Zájemcům je představena společnost Emirates a práce stevarda/stevardky. Potom se odevzdávají životopisy a fotografie. Kdo projde, je pozván do dalšího kola. Další průběh nebudu přibližovat, ale každý kdo má opravdu zájem, si tyto informace dovede jistě najít, je jich plný internet. Důležité je, že zájemcům musí být minimálně 21 let a a musí dosáhnout bez bot do výšky 212 cm. Samozřejmostí je znalost anglického jazyka, další jazyk není podmínkou, stejně tak předchozí praxe v oblasti letecké dopravy. Všechny podmínky jsou popsané na stránkách Emirates.
Mám několik kamarádek, které v Emirátech jako letušky působí nebo působily. Člověk, který chce tuto práci dělat, musí vědět, do čeho jde a nemít skreslenou představu o tom, že je jen hezkou panenkou v uniformě. Ne každý si uvědomuje, že stevardky jsou například zodpovědné za čistotu toalet v letadle, což při takovém 16-ti hodinovém letu v plném letadle, je lahůdka. Nemluvě o tom, že prý téměř na každém letu někdo zvrací. Já, když vidím někoho zvracet, tak zvracím taky, tudíž bych měla problém. Na druhou stranu, člověk dostane zdarma bydlení, dopravu do práce, nezdaněný plat a co láká asi všechny nejvíc - možnost dostat se na místa, kam by se jinak nikdy nedostal. A kdo tohle někomu, kdo je krátce po škole a téměř nic neumí, dá? Potkala jsem holky, které byly prací letušky v UAE naprosto frustrované a při první příležitosti odešly, protože jejich představa o tom, co budou dělat se krutě lišila od reality. Potkala jsem další, které tam prožily spoustu let a tento styl života si maximálně užívaly a našly v něm naplnění. Než člověk udělá takové rozhodnutí, je potřeba si opravdu srovnat v hlavě, co od toho čeká a co je ochoten za to zaplatit.
Pár odkazů pro inspiraci:
Cabin Crew.com - Middle East Airline Forum - na tomto fóru je desetitisíce příspěvků ohledně výběrových řízení k aerolinkám v oblasti středního východu. Je tam popsané vše, každá fáze konkurzu. Samozřejmě, je tam spousta nesmyslů, ale průměrně inteligentní člověk si ty informace zvládne přebrat.
Arabský život aneb sladký život letušky - Blog české letušky EK v českém jazyce.
Denník letušky - blog slovenské letušky EK ve slovenštině
Letuška v Dubaji - další Slovenka u EK a její blog ve slovenštině
Journey of Mine - Česká letuška u EK Gábina a její blog v angličtině.
Melissa´s Flight Attendant blog - Melissa je letuška EK a o svých cestách pracovních i soukromých bloguje.
Moira´s Travel blog - Moira a její zážitky ze života u EK
Strawberry Emirates - blog ruské letušky EK v angličtině
The world is my playground - Blog stevardky Emirates, od roku 2010 neaktualizovaný.
TobyTime - blog senior flight stevarda z A380ky. Od roku 2010 neaktualizovaný.

16. 1. 2014
Dne 15. 2. se bude v Lucerně opět konat Letecký ples. Letos po několika letech nepůjdu. A to z několika důvodů:
1) Dříve byly v prodeji lístky za 449 Kč k sezení a za 200 Kč k stání. Loni vstupenky za 200 Kč zrušili a k dispozici jsou jen ty drahé. Ráda si za dobrou zábavu zaplatím, ale 449 Kč se mi zdá vzhledem k tomu, co za to člověk dostane, moc. Viz dále.
2) Lucerna si hraje na velké hogo-fogo, ale je to spíše taková naleštěná bída. Úroveň vybavení se mně osobně zdá, jako v zařízení 3. cenové skupiny. Stoly a židle jako v klasické hospodě, nabídka občerstvení žalostná, obložené chlebíčky na talířku nebo slané tyčinky v plastové mističce ve které se prodávají v obchodě, jak někde v bufetu na nádraží. Dlouhé fronty na toalety ani nezmiňuji. V neposlední řadě mě nebaví chodit kouřit na 2. balkon, což je jediné místo, kde to tam je povoleno.
3) Program také není můj šálek čaje, když si vzpomenu na vystoupení Heidy Janků před pár lety, tak pořád nevím, jestli to měl být nějaký vtip nebo to bylo myšleno opravdu vážně. Pořadatelé plesu jsou starších ročníků, je moc fajn, že vůbec někdo drží tradici a ples každoročně organizuje, ale chtělo by to něco, co by přitáhlo i mladší generaci. A to orchestr Karla Vlacha nejspíš nebude. Asi před dvěma lety jsem se tam o tom s jedním z pánů, co ples zajišťují, bavila, ale zůstala jsem zřejmě nepochopena. Vzhledem k výše zmíněnému, jsme tam byli vždy jedni z nejmladších a to už nám dávno není dvacet let.
4) Jediné plus celé akce je pro mě skvělý Alexander Hemala, který ples moderuje se svým osobitým šarmem, ale ani on nevyváží všechny ty mínusy, popsané výše.
Takže letos už ne.

14. 1. 2014
1) Emirates zahájí ve čtvrtek 16. 1. lety do Kieva. Když jsem byla v prosinci v Dubaji na školení, na naší Aviation college byl zrovna celý nový kyjevský tým zaměstnanců na úvodním školení. Poznala jsem je ještě před tím, než mi řekli, odkud jsou, podle jehlových megapodpatků ženské části skupiny.

2) Konečně jsem se dočkala odpovědi z Dopravního podniku hl. města Prahy ohledně mé stížnosti na prodej jízdenek v autobuse 119. Odpověď mě ale vůbec neuspokojila, takže se jim k ní vyjádřím.

Vážená paní,
postupuji Vám stanovisko odborného útvaru Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti na Vaše podání týkající se prodeje jízdenek v autobuse.
Na linkách číslo 100, 119 a AE může dojít ke zpoždění z důvodu odbavování většího počtu cestujících a prodeje jízdenek. Řidiči umožňují nástup všem cestujícím, kteří jsou připraveni k odbavení do okamžiku, kdy oprávněná osoba dopravce (v tomto případě řidič) uzná vozidlo za plně obsazené. Povinnost prodeje jízdenek cestujícím je stanovena Smluvními přepravními podmínkami PID (metro, tramvaje, lanová dráha, autobusy, plavidla) a na lince AE jsou pravidla tarifního odbavení upravena Tarifem pražské integrované dopravy. Máme zájem na tom, aby poskytované přepravní služby byly na dostatečné odborné i společenské úrovni. Umožnění nákupu jízdenek, a zejména na linkách s vyšší frekvencí zahraničních turistů, věnujeme náležitou pozornost a klademe důraz na vstřícnost našich zaměstnanců k těmto cestujícím. Předpokládáme však umístění nových odbavovacích terminálů, které umožní nákup jízdenek více způsoby (platební karta, bankovky), čímž dojde ke snížení počtu odbavovaných cestujících u řidiče autobusu.
Děkujeme za pochopení.
S pozdravem
Marcela Kubíčková
referent

12. 1. 2014
Velmi ráda čtu zajímavé blogy cizích lidí. Ve svých záložkách mám například tyto:
Životem bez hranic - bohužel už neaktualizovaný (2009-2013), ale zajímavými informacemi nabitý blog Češky Moniky, která se během dlouhodobého pobytu ve Španělsku seznámila v Libanoncem, žili spolu na různých místech, v Dubaji, v Libanonu a momentálně jsou v Nigérii. Popisuje život v těchto koutech světa, se svou mezinárodní rodinou. Monika je moje krevní skupina.
V Nigérii žije ještě další Češka, ta má nigerijského manžela a také si vedla blog. Na něm mě pobavil tento příspěvek, sňatková turistika z Čech do Nigérie zřejmě frčí.

Kitchenette - jedná se o kulinářský blog. Provozuje ho Markéta, která je zapálená do vaření a pečení. Což já o sobě říci nemůžu, ale moc ráda si ty obrázky prohlížím a žasnu, co všechno lze v kuchyni vytvořit.

Na vlastní kůži - blog výhradně pro ženy. Nějaká studentka si kupuje a hodnotí všemožné kosmetické přípravky, nové odstíny rtěnek a podobně. Už jsem díky ní objevila několik šikovných věcí, o kterých bych jinak neměla ani tušení. Kdo má taky pořád sledovat ty novinky v obchodech, že.

The White House - fotoblog ze zákulisí Bílého domu ve Washingtonu aneb, jak se žije u Obamů. Nedávno jsem viděla dokument o šéf fotografovi Bílého domu, kterého najal současný prezident Obama, aby zajistil pro budoucí pokolení obrazovou dokumentaci jiným úhlem pohledu, než jen strohými oficiálními fotografiemi. A udělal moc dobře. Poskytuje jemu a jeho týmu přístup úplně všude a tak můžou i obyčejní smrtelníci nahlédnout do zákulisí vysoké politiky.

11. 1. 2014
1) V Praze běží už 3. ročník festivalu íránských filmů. Pořádá ho nadšený íránský student Kaveh, žijící v Praze, se kterým jsem se seznámila, když jsem mu vystavovala letenku do Teheránu. Když mi o svém projektu vyprávěl ještě v období příprav prvního ročníku, moc jsem nedůvěřovala tomu, že se mu podaří něco takového uspořádat, nejen proto, že neumí česky. Pak mi přinesl vstupenky na slavnostní zahájení a já se mu v duchu musela omluvit. Všechny filmy byly v den zahájení beznadějně vyprodané. Pravda je, že íránské filmy (aspoň ty, co jsem kdy sama viděla) jsou opravdu dobré.

2) Něco pro zasmání pro rusky hovořící. Pobavila jsem se pořadem Rossija - čužoj vzgljad. Moderátor zde komentuje americké filmy a jejich vyobrazení typických Rusů a jejich chování v nich. Zasmála jsem se nejen jeho komentářům, ale zejména jeho zanícenému přednesu, plného neskrývané ironie a pohrdání vůči tvůrcům amerických Bčkových filmů. No, má pravdu. Líbí se mi ruská výslovnost anglických slov, obsahujících písmeno H. Nedávno ke mně na letišti přistoupila paní a říká: "Chchchelou, I chchchcheeeve a problem, chchcheelp me plís". Odpověděla jsem jí, že může klidně mluvit rusky. A paní se mě udiveně zeptala, jak vím, že mluví rusky?:-)

Typičtí Rusové v průměrném americkém filmu. Muži jsou mafiáni v černém, ženy prostitutky, jmenují se Nataša nebo Ivan a oslovují se tavaryšč:-)

9. 1. 2014
Každý měsíc si objednávám z knihkupectví Knihy.ABZ.cz několik knížek. Jako malá jsem četla všechno, co mi přišlo pod ruku, včetně literatury pro děti vůbec nevhodné:-) Pak přišla éra internetu a já ve čtení knih dost polevila. Četla jsem jen knihy na něčí doporučení nebo literaturu, která úzce souvisela s mými zájmy nebo studiem. A tak to nyní doháním. Dnes mi přišel další balíček, největší dilema vždy je, kterou knihou začít:-)

8. 1. 2014
Oslavili jsme Péti narozeniny. V únoru budou Věrčiny a v březnu Palovy. To je pořád něco.

7. 1. 2014
Ač nejsem typ neustálého stěžovatele, když mě něco jó naštve, tak si čas najdu a stížnost pošlu (ale najdu si čas i na poslání pochvaly). Můj pohár trpělivosti s Dopravním podnikem hlavního města Prahy přetekl na Silvestra 31. 12. 2013. Moji letištní kolegové využívající autobusovou linku 119 budou vědět.
Celý problém spočívá v prodeji jízdenek u řidiče po nastoupení do vozu. Na terminálu 1 je to ještě celkem v klidu, ale když autobus dojede k terminálu 2, začne mela. Doběhnou k němu cestující, kteří právě přiletěli a obtěžkáni zavazadly utvoří u řidiče frontu, ve snaze koupit si jízdenku. Většina z nich má v ruce ještě mapu a ptá se řidiče, jak se dostat tam či tam. Pokouší se platit eury, dolary, dvoutisícikorunovou bankovkou nebo platební kartou. Většinou se jedná o asiaty, kteří nemluví ani slovo anglicky, takže komunikace vypadá asi tak, že jim řidič něco řekne a dočká se odpovědi: "aaaaaahhhhhhhh hooooo eeeeeeeee?" načež se dotyčný cestující začne radit s ostatními, co stojí za ním, co jim asi říká. To trvá několik minut, pár uvědomělých lidí, kteří měli drobné v české měně, si jízdenky koupí a skrz přední dveře se i se zavazadly nacpou dovnitř. Načež přijede další spoj v pořadí, který zastaví za tím prvním. Část skupiny se rozhodne, že to tam bude asi rychlejší a běží se tam podívat. To však uvidí ti, co k nim patří a jsou už v autobuse se zakoupenými jízdenkami a začnou se opět předními dveřmi drát ven. Po cestě pomlátí ostatní cestující svými kufry a opět začnou zdržovat řidiče žádostmi o vrácení jízdenky, protože si myslí, že ta, kterou si u něj koupili, platí jen na ten konkrétní autobus. Mezitím dobíhají další a další cestující.
Tahle situace se opakuje den co den, v různé intenzitě. Bohužel občas musím jet tímto spojem dvě zastávky do stanice U hangáru, kde přeskakuji na autobus do Kladna. Na Silvestra nejel autobus od letištní haly a tak mi opět nezbylo nic jiného. Skončila jsem v šest a v šest jsem naskočila do 119ky před halou. Podle jízdního řádu měla být U hangáru v 18:06, bus do Kladna jel v 18:16. V 18:13 stál autobus stále u terminálu 2 a řidič se dohadoval s cestujícími, kteří po něm chtěli vysvětlit cestu, koupit si jízdenku či vrátit jízdenku. A fronta rostla a rostla. Sice už tam stál asi 3 minuty další bus v pořadí, ale u toho nastala úplně stejná situace. Protože se jednalo o Silvestra, věděla jsem, že když mi ujede spoj do Kladna, budu čekat na další déle, než normálně, protože jich většina v tento den prostě nejela. A to se stalo. V 18:15 jsem z autobusu vystoupila, protože jsem věděla, že nemá cenu s ním jet a mrznout na zastávce U hangáru, lépe se vrátit do práce a čekat v teple.
Po svátcích jsem sedla a jala se psát stížnost na tento stav do Dopravního podniku. Rozepsala jsem se, celkem barvitě vylíčila, jak to tam probíhá a vyzvala odpovědné osoby, ať se tam někdy přijdou podívat. Když jsem chtěla celý text přes formulář, který má DP na webu odeslat, měla jsem smůlu. Mají tam totiž limit 1000 znaků. Protože jsem se při psaní opět rozčílila, když se mi vybavila celá silvestrovská estráda ze 119ky, zvedla jsem telefon a volala na info linku DP, ať mi laskavě sdělí e-mailovou adresu, kam můžu svou stížnost poslat. Bylo mi vysvětleno, že mám smůlu a jestli chci, můžu svou zprávu rozdělit do více a odeslat. Což jsem udělala a přitom rozdělování zjistila, že musím po odeslání každé části, znova vyplnit všechny své údaje. To už bylo moc a tak jsem vzápětí odeslala další stížnost a to na stěžovací formulář:

Dále bych si chtěla stěžovat na to, že nemáte emailovou adresu, kam by se dala zaslat stížnost. Moje stížnost je delší než 1000 znaků a tak jsem volala na vaši infolinku, kam ji mohu poslat. Bylo mi sděleno, že jediná možnost je rozdělit ji na víc zpráv. Samozřejmě po odeslání každé zprávy se moje údaje vymažou a musím je jako pako vyplňovat znova. O tom, že kopíruji a rozděluji zprávu na 3 části, abych se vešla do limitu, ani nemluvě. Netuším, co je za problém mít v dnešní době nějaký email pro klienty. Děkuji.

Na tuto stížnost jsem včera dostala odpověď. Na tu předchozí, ohledně prodeje jízdenek, zatím nic:

Dobrý den.

Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost má zájem se svými klienty komunikovat, podněty veřejnosti jsou pro nás cenným zdrojem informací a slouží ke zkvalitňování našich služeb. V současné době není oblast přijímání podnětů nijak zákoně upravena a Dopravní podnik hl. m Prahy, akciová společnost se řídí vnitropodnikovou směrnicí Vyřizování podnětů veřejnosti. Pro přijímání podnětů byly připraveny kontaktní formuláře, aby bylo možné co nejlépe zajistit oboustrannou komunikaci. Formulář je připraven pro stručnou zprávu. V případě potřeby je možno využít více formulářů.

Nemám problém s cizinci, kteří přiletí do Prahy a blokují tu dopravu, problém mám s DP, který by si to měl nějak vyřešit. Jak, to mě celkem nezajímá. Já jen chci, aby autobus jezdil tak, jak je napsané v jízdním řádu a já se na něj mohla spolehnout. Chápu, že někdy dojde k jednorázovým nepravidelnostem nezaviněným DP, jako jsou kalamity a podobně, ale toto je stav, který trvá od té doby, co se jízdenky začaly u řidičů prodávat. Prodej jízdenek by měl snad být jen nouzový, pro zastávky, kde není automat. A těch je na letišti celkem dost.

6. 1. 2014
Včera byla opět změna verze letadla na lince z Dubaje do Prahy. Místo B777-300 přiletěl B777-300ER vybavený suitami v první třídě. Od 1. 5. bude tato verze na let do Prahy nasazována denně, zatím je to pro nás ještě vzácnost. Proto rádi pozveme na návštěvu kolegy z letiště, kteří si chtějí letadlo prohlédnout.

5. 1. 2014
To, že v Čechách je spousta zboží dražší než jinde, všichni víme. Vozíme si oblečení a elektroniku z USA nebo cigarety z východu. A platí to i ve farmaceutické oblasti. Platíčko antikoncepčních pilulek Yasmin (u nás prodávaných pod obchodním názvem Yadine), se prodává v Dubaji v běžném obchodě za cenu 150 Kč. V České republice za 300 Kč. Navíc u nás je na ně potřeba recept, v Emirátech si je člověk může koupit bez omezení kdykoliv. Kolega je kupoval pro svou přítelkyni a nebyl si jistý a tak je vzali k její lékařce. Ta jim potvrdila, že se jedná o naprosto stejný výrobek od stejné firmy, jako ten, co se prodává u nás, jen má pro některé země jiný název.

Dalším příkladem jsou cigarety. Já kouřím cigarety typu slim. V ČR stojí karton cca 750 Kč. Proto si je vozím nebo nechávám vozit z Dubaje, kde karton stojí - 190 Kč! A to už je sakra rozdíl. Coca-Cola 2l stojí v Dubaji 5 AED, čili 25 Kč. U nás v Kauflandu je momentálně za 39 Kč. Občas mám pocit, že si tady z nás dělají jen legraci.

4. 1. 2014
Na Ruzyni byl včera velký den. Na lince Belavie z Minsku přiletělo Túčínko 154. Na jeho návštěvu se stála opravdická fronta a někteří si dokonce koupili letenku speciálně na tento let, aby se vzácným letadlem proletěli. Posádka byla z toho zájmu celá paf, že málem zapomněla na pravidelnou návštěvu duty free shopu.

Dnes už velmi vzácný pohled na ruzyňském letišti.

Z letadla se stal díky pochopení zástupkyně společnosti průchoďák zaměstnanců a spotterů. Nemohli jsme chybět.

Sovětský old school. Taková nostalgie.

3. 1. 2014
Podělím se o tip na zajímavý film z íránského prostředí. V češtině se jmenuje Ukamenování Sorayi M. a je natočený podle skutečné události. Vzhledem k tomu, že je to film americký, bála jsem se, že bude jednostranně proti íránský, ale není. Věrně zachycuje skutečné reálie íránského venkova a kam až může vést nevzdělanost, zakonzervovaná zaslepenost a zneužití náboženství. Těžko věřit, že se toto může stát v dnešní době. Když se mi nějaký film líbí, ráda se na něj podívám znova. Na tenhle nemůžu. Scéna ukamenování je natočena tak reálně, že už bych ji podruhé nezvládla. Film ale rozhodně stojí za vidění. Na youtube je celý (v perštině s anglickými titulky) zde: http://www.youtube.com/watch?v=Q58nLi5eA-I

1. 1. 2014
1) A jsme v novém roce, hurá! Včera jsme to oslavili, stejně jako loni, u Věrky.
2) A něco pro dámy. Občas se mě někdo ptá, jak to máme v práci s těmi červenými rtěnkami, jestli máme nějaký předepsaný odstín. Nemáme. V uniformovém manuálu je napsáno, že rtěnka musí být jasně červená, bez odstínů hnědé nebo růžové. Když to má mít člověk téměř denně na sobě několik hodin, je potřeba najít si vyhovující značku. Trvalo mi několik měsíců, než jsem našla tu pravou. Už přes rok používám rtěnku MAC, odstín Ruby Woo. Nejprve jsem experimentovala s odstínem Russian Red, která na Věrce byla nádherně rudá, ale můj pigment ji měnil do oranžova. Věrka si koupila odstín Ruby Woo, která zase byla oranžová na ní, tak jsme si je prostě vyměnily. Krásně voní, má sytou barvu a vydrží několik hodin bez přetírání. Rtěnka stojí v ČR v obchodech MAC 500,- Kč, na letišti v Dubaji ji mají po zaměstnanecké slevě za 370,-Kč. Závěr je, že rtěnky vypadají na každém jinak a tak ten, kdo hledá vyhovující odstín, musí hledat a zkoušet.

Transit Stop	Flight No.	Routing	Ground Time (In hours)	Customers in Transit

ACC (Accra)	787	DXB-ACC-ABJ	01:00	All transit customers need to stay on board.
ACC (Accra)	788	ABJ-ACC-DXB	01:10	All transit customers need to stay on board.

BKK (Bangkok)	384	DXB-BKK-HKG	01:20	All transit customers need to stay on board.
	385	HKG-BKK-DXB	01:20	All transit customers need to stay on board.
	418	DXB-BKK-SYD	01:40	All transit customers need to disembark as the cabin needs to be sprayed according to Australian route and regulations.
	419	SYD-BKK-DXB	01:30	Customers have a options to either disembark or stay on board during transit.

BNE (Brisbane)	434	DXB-BNE-AKL	01:45	For all the AUS stations, all transit passengers must disembark with their cabin baggage. This is in accordance with AUS Government regulations.LAGS restrictions apply for all transit passengers. Any LAGS item in excess of the maximum permitted has to be surrendered at the screening point.
BNE (Brisbane)	435	AKL-BNE-DXB	01:45

CMB (Colombo)	348	DXB-CMB-SIN	01:25	All transit customers need to stay on board.
CMB (Colombo)	349	SIN-CMB-DXB	01:20	All transit customers need to stay on board.

GIG (Rio DE Janerio)	247	DXB-GIG-EZE	01:47	All transit customers must disembark the aircraft along with their Carry-On Baggage
GIG (Rio DE Janerio)	248	EZE-GIG-DXB	01:46	All transit customers need to stay on board.

KUL (Kuala Lumpur)	408	DXB-KUL-MEL	01:40	Customers have to disembark along with their carry-on baggage for cabin cleaning, aircraft spraying & security. customers are given approx 20mins to refresh & are required to report at the boarding gate at -35 minutes (at least) to STD. F/J customers are invited to use our lounge while waiting for boarding.
KUL (Kuala Lumpur)	409	MEL-KUL-DXB	01:15	Customers have a options to either disembark or stay on board during transit. F/J customers are invited to use our lounge while waiting for boarding.

LCA (Larnaca)	107	DXB-LCA-MLA	01:00	All transit customers need to stay on board.
LCA (Larnaca)	108	MLA-LCA-DXB	01:00	All transit customers need to stay on board.

LUN (Lusaka)	713	DXB-LUN-HRE	01:30	All transit customers need to stay on board.
LUN (Lusaka)	714	HRE-LUN-DXB	01:35	All transit customers need to stay on board.

MEL (Melbourne)	406	DXB-MEL-AKL	01:35	For all the AUS stations, all transit passengers must disembark with their cabin baggage. This is in accordance with AUS Government regulations.LAGS restrictions apply for all transit passengers. Any LAGS item in excess of the maximum permitted has to be surrendered at the screening point.
MEL (Melbourne)	407	AKL-MEL-DXB	01:35

MIL/MXP (Milan)	205	DXB-MXP-JFK	02:30	All transit customers must disembark the aircraft.
MIL/MXP (Milan)	206	JFK-MXP-DXB	01:45	All transit customers must disembark the aircraft.

MLA (Malta)	745	DXB-MLA-TIP	01:30	All transit customers need to stay on board.

MLE (Male)	652	DXB-MLE-CMB	01:30	All transit customers need to stay on board.
MLE (Male)	653	CMB-MLE-DXB	01:20	All transit customers need to stay on board.

SIN (Singapore)	432	DXB-SIN-BNE	01:15	All customers must disembak the aircraft during transit in SIN APT as per state police requirement.
	433	BNE-SIN-DXB	01:20
	404	DXB-SIN-MEL	01:35
	405	MEL-SIN-DXB	01:50

SYD (Sydney)	418	DXB-SYD-CHC	01:30	For all the AUS stations, all transit passengers must disembark with their cabin baggage. This is in accordance with AUS Government regulations.LAGS restrictions apply for all transit passengers. Any LAGS item in excess of the maximum permitted has to be surrendered at the screening point.


Kika - 3490 Kč	XXXLutz - 4399 Kč (tu výšku tam mají uvedenou chybně, má 44 cm)