8. - 10. 12. 2014

Na otočku do Kuala Lumpur

 

 Do Kuala Lumpur jsme se vydali za účelem proletění se Boeingem 747-SP, který odsud létá na lince do Teheránu. Poslední dobou šly zvěsti, že by snad SPčka měla brzy skončit a tak se strhla menší spotterská lavina těch, kteří se s tímto roztomilým letadlem chtěli ještě proletět. Iran Air B747-SP momentálně nasazuje na linky do Pekingu, Bombaje a Kuala Lumpuru. Kuala Lumpur je logisticky nejsnadnější na dostání se tam a tak jsme vybrali tuto variantu: s Emirates do Kuala Lumpur, tam přespat a druhý den s Iran Airem do Teheránu. Protože nemáme íránská víza, tak ihned pokračovat do Dubaje, kde přespíme a další den zpět do Prahy.


Boarding začíná. Janina to vede:-)


Náš stroj. B777-300ER.


Bye bye!


Jdeme na to.


Večeře na papíře.


Romantika.


Do Dubaje s námi letěl pan Kamil.


Tak určitě:-)


Večeře v reálu.


Detaily letu.


Zastávka v Dubaji na kávu.


Kamil se po kávě trhnul. Pokračoval do Jakarty, my do Kualy.


V Dubaji jsem si koupila tento prý zázrak, tak uvidíme.


A jdeme na to.


Arabský tisk.


Nastupujeme do letadla do Kualy.


Menu na letu Dubai-Kuala Lumpur.


Vybrali jsme si schválně pozdější let, který byl ale poloprázdný a tak měl Palo pro sebe 3sedačku a já dokonce 4sedačku.


Takže jsem se po jídle natáhla a část letu prospala.


První servis.


V letadlech EK poslouchám ruský kanál.


Snídaně.


Deboarding v Kuale.


Byla jsem tu naposledy v roce 1999.


Výstavka modýlků.


A příslib na zítra:-)


Z letiště jezdí KLIA express. My ale jeli autobusem za čtvrtinu ceny.


Hotel Concorde Inn u letiště, který jsme si pro přenocování vybrali.


A jedeme na Petronas.


Výzdoba v hotelu.


Recepce.


Vanilla Coke.


Prodej jízdenek na letišti do města do stanice Sentral.


Pěkné záclonky.


Na Sentralu přestup na metro.


Petronas. Musím si stáhnout film Past se Seanem Connerym a Catherine Zeta Jones, který se tu částečně odehrává a po letech si ho pustit.


Petronas zevnitř.


Pohled ze strany od parku.


Mají tu fontány, skoro jako v Dubaji. Dali jsme si kafe, sedli na schody a vychutnali si to.


Snídaně v hotelu.


Připravená na průlet Íránem.


Na letišti jsme museli vyhledat kancelář Iran Airu, aby nás nalistovali, protože listing jsme neměli. Sice jsem psala do Iran Airu na všechny mailové adresy, co jsem našla, ale nikdo mi neodepsal, natož aby nás nalistovali. Zástupce Iran Airu nás vzal jako NOREC a říkal, že tu v poslední době bylo spousta lidí z Evropy, kteří přiletěli, jen aby se proletěli jejich SPčkem. Ptala jsem se, jak dlouho bude ještě létat a říkal: "You never know, she is like grandma, anything can happen" :-)


Pak jsme na letišti narazili na pomník letu MH17, který zmizel beze stopy v březnu. Při prohlížení fotek a vzkazů jsem měla mrazení. 


Odbavení na SPčko proběhlo téměř bez komplikací. Čekala jsem, že letadlo bude plné nebo nás nebudou chtít pustit tranzitovat přes Írán bez víz na zaměstnanecké nepotvrzené letenky nebo nás nebudou umět bez listingu odbavit, že let zruší nebo pošlou jiné letadlo. Nakonec byl jediný problém v tom, že kupon na naší ZED letence zůstal pod EK kontrolou, což se vyřešilo tím, že jsme došli na přepážku Emirates a řekla jsem pánovi, co s tím má udělat. A bylo to. Dostali jsme palubky a začali věřit, že opravdu poletíme. 
 

www.yirina.net