|
My posts are my personal views. They do not represent the views of my company / Příspěvky na tomto webu jsou pouze mé osobní názory. |

Lvov 19. - 20. 10. 2019

Sobota ráno v Kyjevě. Vstáváme a jedeme na letiště
Kyjev - Žuljany, odkud poletíme Antonovem 24 Motor Sich do Lvova.
Letiště Žuljany - nachází se ve městě.
Letíme z vnitrostátního terminálu.


Náš AN24 už čeká.

Ještě umýt okna, abysme na cestu pěkně viděli.

Žuljany po ránu.


Hurá!




Všechno natáčíme.









Je to krásně retro..






Byl i catering!

Čaj ili kofě?

Toaleta asi hodně pamatuje









Popelníček



Jsme ve Lvově.

Motor Sich jako jediný používá starý terminál.
Ostatní společnosti jsou už na novém.


Vyhlídková plocha letiště.

Nový terminál

A voilá! Sešli jsme se s místními spottery a
leteckými nadšenci. Arturem, který zde pracuje jako řídící letového provozu a
fotograf pro letiště a Yurou, který spravuje sociální sítě letiště Lvov.

Bylo pro nás super zajímavé, se s nimi potkat a
nahlédnout pod pokličku toho, jak to u nich chodí.



Zašli jsme na oběd

Restaurace u letiště, kam chodí kluci každý den na
poradu ohledně toho, co budou publikovat na sociálních sítích letiště.


Pak se jedeme ubytovat do města.

A jdeme na procházku.
Kluci nás provedou po městě.

A jdeme i na místní věž.

Je to hodně schodů, bez výtahu.


Ale ten výhled za to stojí.



Lvov


Instagram inzerce






Nahoře jsme byli!

Pak jdeme posedět s provozovatelem ukrajinského
leteckého webu Avianews.com. Ten já už roky čtu a netušila jsem, že se někdy
setkám s tím, kdo ho dělá.
Neděle 20. 10. 2019
Odlet se SkyUpem ze Lvova do Prahy (a nebo taky ne)
Letiště Lvov
Naše letadlo
Zaplatili jsme si předem místa v přední části
letadla a všechna kolem zůstala volná. Tak jsme si nechali každý jednu
trojsedačku.
Odlet.
Lvovské poklady
To je krása.
Náš Antonov!
Air Baltic.
Odlet ze Lvova
Lvov
Kelímk jsou tentokrát zelené
Mraky a mlha. Takže jsme chvíli kroužili u Prahy a
pak se vydali na diverzní letiště.

Letěli jsme přes zavřený airklub Zábřeh.
Do Ostravy.

No výborně.

A ven nás nepustili. Ještě tam natáhli pásky.
Připadala jsem si jak ve filmu, kde v nějakém letadle vypukne infekce a nikdo z
něj nesmí ven.

Lidi byli kupodivu celkem v pohodě.


A poslušně čekali.
Po dvou hodinách čekání pokračujeme do původního
cíle.
Hurá, domov.
Spotterský val.

ATRka ČSA, zatím ještě typický pohled na domácím
letišti.