Den DRUHÝ - 2. června (SOBOTA)

Na tento den máme naplánovanou procházku po městě. To se začalo stavět současně s kosmodromem v roce 1955. Napřed to byla vesnička jménem Zarja (záře), která byla základem pro budoucí město Leninsk. To bylo v roce 2005 přejmenováno na Baikonur.

Ráno vyrážíme na procházku. Palo si dává ranní cigaretku před hotelem.

Kavárna našeho hotelu, která tam ale nebyla.

Blok domů v naší ulici, jménem Prospekt Abaya.

Bankomat.

Kafe. Starbucks, Costa ani žádný známý řetězec na Baikonuru není. Není tu ani Mc Donalds, KFC nebo Burger King. Ne, že by mi tyto řetězce vadily, ale je to krásná cesta v čase, do dob, kdy tyto společnosti u nás ještě nebyly.

Bydlíme kousek od nádraží.

Lokomotiva zde byla umístěna k 50. výročí Baikonuru.

Jdeme směrem k západní hranici města.

Ale ještě prohlédneme to nádraží.

Odjezdy vlaků.

Vlaky odsud jezdí na kosmodrom a je do nich potřeba speciální propustka.

Lokomotivy moderní.

Pro šotouše.

Škoda, že tím nemůžeme jet.

Místní MHD. Jednička.

Selfíčko na Facebook s nápisem Baikonur.

Tak my taky.

A přijel vlak se zaměstnanci z kosmodromu.

Palo se mezi ně vmísil až na peronu, nepřijel s nimi.

Okolní budovy.

Plakát k 63. výročí Baikonuru, které bylo zrovna v tento den.

Polská móda.

Centrální tržnice.

Reklama na restauraci v luxusním hotelu Baikonur.

Vynikajííc Lapjošky.

Míříme k západnímu konci Baikonuru.

Památník konstruktéra (asi raket)

Památníků je na Baikonuru plno.

Procházka pokračuje.

Konečná autobusu. Takový baikonurský Zličín.

Památník prvního náčelníka polygonu a čestného občana Baikonuru.

Ljetom my guljajem po Baikonure.

Klasické vchodové dveře do paneláků.

Vyšli jsme z města a míříme ke KPP.

KPP před námi. KPP je Kontrolnyj propusknyj punkt, neboli vrátnice. Ptali jsme se, jestli můžeme vyjít z města a vyfotit se s nápisem Baikonur, který je před vstupem (toto je jiná vrátnice, než kterou jsme přijeli a je u ní známý monument s nápisem Baikonur a letopočet).

Ne, z města prý nemůžeme, jen v doprovodu někoho z Roscosmosu. A je to pro naší bezpečnost. Tak určitě.

Vracíme se zpět a vidíme, že na panelácích jsou ilustrace raket.

Pískoviště. Trochu to přehnali s tím množstvím písku.

Baikonurci poklidně rozjímají a odpočívají, ve svém klidném městě.

Péťa se ptala: To jsme fotili ve Stodůlkách, ne?

Ne:-)

Každý dům má své dětské hřiště.

MHDčko.

Plakát k 20. výročí ISS.

Město se dříve jmenovalo Leninsk. Tento nápis zůstal.

Místní obchodní dům - Euroasia Market.

Nakoukli jsme, ale nic tam neměli.

Ale má tu své studio Azamat, náš "známý" z Baikonuru, se kterým se setkáme.

20 let mezinárodní kosmické stanice.

Baikonurci v parku.

Došli jsme k bazénu v parku.

Není v něm voda.

Ale je u něj letadlo.

Další hřiště. Děti tu musí být šťastné.

Děti se s námi přišly seznámit.

Cizinci je zajímali.

Tak ještě foto letadla a jdeme.

Hledáme restauraci, kde by jsme zasedli na oběd.

Vybydlené domy.

Tady jsme byli loni, ale bohužel mají až od pěti hodin.

Jdeme dál.

Prý tu dříve bydleli vojáci. Zajímavé, jak byly pečlivě odebrány rámy oken a dveří.

Konečně v restauraci. To není moje. Já bych se po loku piva pozvracela.

Palo a šašlik. Dal si džus a donesli mu celou krabici.

Samozřejmě to nevypil, tak si to odlil do své láhve s pitím, přeci to tu nenechá, když to zaplatil.

Pokračujeme dále.

Děti.

Raketový design na domě.

Památník Nedělinské nehody. Psala jsem o ní v loňském reportu.

Jdeme parkem směrem k muzeu.

Další opuštěné domy.

Památník "Needle monument".

Tady už asi taky nikdo nepracuje.

Jdeme kolem parku, kam půjdeme zítra.

Toto dnes na programu není.

Jedna z mála novostaveb. Postavit si dům na Baikonuru je pro smrtelníka nemožné.

Toto asi patří nějakému nesmrtelníkovi.

Památník před Městským kulturním centrem, ve kterém je muzeum.

Památník říjnové revoluce.

Městské kulturní centrum, kde je ve druhém patře velmi pěkné muzeum.

Jdeme tam.

Foajé.

Muzeum historie kosmodromu Baikonur.

Takže dobrý večer.

Youtuber.

Maketa počátků stavby kosmodromu.

Stavby prvních stanů.

Maketa města.

Historické fotky.

Historické fotky.

Historické fotky.

Názorná "ilustrace" stupňů oddělení části rakety Sojuz po startu.

Plán objektů.

Palo našel fotku Valentiny Těreškovové v Praze.

Dokonce na letišti! Mají tam ale napsáno: V. Těreškovová na návštěvě v zahraničí. Praha není zmíněna.

Fotky se svatby Valentiny. Vzala si také kosmonauta.

Valentina s manželem a dcerou Alenou, která se stala prvním dítětem na světě, jehož oba rodiče byli v kosmu. Nicméně, manželství nevydrželo a došlo  k rozvodu (1980). Valentina se pak znovu vdala za lékaře, se kterým byla až do jeho smrti v roce 1999. Takže je vdova. Vona je teď jako vdova, vdova je.

Palo a raketa.

Gagarinova nástěnka.

Občas se také něco nepovedlo.

Muzeum je moc pěkné a zajímavé.

Vlevo Remek!

Nášivky misí.

Aktuální nástěnka příprav naší mise.

Nášivka Soyuzu MS-06, na jehož startu jsme byli loni.

"Náš" Soyuz MS-06

Tito se vraceli z ISS následující den, v neděli 3. června.

Kombinéza Sergeje Krikaljova, toho známe.

Model ISS.

Neuvěřitelné, že toto dokázal člověk sestavit a udržovat ve vesmíru.

Mise Sojuzu.

Modýlek naší sluneční soustavy.

Foto města Baikonur z ISS.

Na chodbě probíhá soutěž fotek občanů Baikonuru.

Soutěžní díla.

Dětský koutek.

Místo, kde se koná tradiční kazašský čajový obřad s kosmonauty před letem.

České noviny!

Socialistické Československo.

Remkovo certifikát: "čestný strojitěl Baikonura".

Logo Remkovo expedice Soyuz-28.

Gagarin.

Ahoj muzeum!

Odchod.

Znak města Baikonur.

Holt, potrubí neuhne.

Gagarin všude.

Obešli jsme kolečko a jsme zpět u nádraží a hotelu.

Když vidím ty balkony ze spoda, tak bych se bála na ně stoupnout.

Kafe zakryto.

Hurá, hotel.

Hi-tech televize. Trochu si odpočineme.

A jdeme zase ven. Památník Koroljeva.

Jdeme na pláž.

Loď předělaná na kavárnu.

Pláž je krásně zrekonstruovaná.

Koupání v řece je zakázáno.

Ale jsou tu nové bazény.

Židle pro plavčíka.

Sprcha nefunguje.

Nový nápis v parku.

Plán parku. Tady se prostě nepočítá s tím, že by někdo neuměl rusky.

Prodej plážových pomůcek.

Správce pláže.

A z amplionů hraje celou dobu hudba!

Zpět na Arbatu.

Večeře v Hvězdném nebi.

Dorazil za námi Azamat. Místní obyvatel Baikonuru. Domluvili jsme si setkání večer na koncertě a pak další den.

Arbat.

Leninovo námětí. Večer se tu koná koncert na 63. výročí kosmodromu a také ohňostroj.

Baikonurci slaví.

Centrála Roscosmosu.

S Azamatem.

Pala ruskojazyčná hudební kultura moc nebere.

Nástup na odjezd na letiště Jubilejnyj. To je to na kosmodromu, takže tam asi něco jezdí.

Umělkyně na pauze.

Soutěž "Nejlepší rodina Baikonur". Tito byli druzí a získali 15 000 rublů.

Tito vyhráli.

A dostali 20 000 rublů.

Vítězné rodiny spolu.

A ohňostroj.

A domů, spát.

Na ulici rozdávali zdarma neprodané ozdoby.

Město Baikonur z dronu (fotky od organizace Tsenki):

Pro velkou fotku rozklikněte.

Pro velkou fotku rozklikněte.

Pro velkou fotku rozklikněte.

Pro velkou fotku rozklikněte.

Pro velkou fotku rozklikněte.

Pro velkou fotku rozklikněte.

Pro velkou fotku rozklikněte.

Pro velkou fotku rozklikněte.

Pro velkou fotku rozklikněte.

Pro velkou fotku rozklikněte.

Pro velkou fotku rozklikněte.

Pokračování příště. V neděli jsme byli létat s dronem, v parku s ruským kolem, přijela Věrka a také nás pozvali na večeři k Azamatovi domů.

www.yirina.net