Na berlínskou Air Show ILA jsem se chtěla vypravit už dlouho, ale nikdy jsem se k tomu nedostala. Letos se naskytla možnost podívat tam na pozvání Emirates s tím, že nám bude umožněna návštěva Airbusu A380 mimo oficiální otevírací dobu. A na to se nedá říci ne. Takže jsme vyrazili do Berlína.

Jeli jsem rovnou po práci.

Jsme v Německu.

Na Berlín!

Dorazili jsme někdy kolem desáté večer a ubytovali se v hotelu u letiště.

25. dubna 2018 - Den první

První den naší návštěvy je současně prvním dnem airshow. Tyto první dny jsou vyhrazeny jako "trade days" čili ne pro veřejnost, ale je možné na to koupit vstupenku. Jen je dražší, tuším, že stojí 55 EUR, na veřejné dny je to 22 EUR.

Cedule v okolí letiště Berlin Schönefeld, navádějící návštěvníky na ILU.

Cedule k parkingu. Ten parking je na poli.

Parkování stojí 7,50 EUR na den. Ale NEBEROU karty. V Německu! Což je docela zvláštní, když je tam mraky cizinců a přenosné terminály jsou dnes už úplně běžnou věcí.

Máme kartičky vystavovatelů, jsme tam jakože za Airbus. Jako všichni od Emirates, kdo tam byli.

Na A380 muselo být speciální povolení navíc.

Ty informace by tam mohli mít aspoň anglicky, když je tam vykřičník, tak člověk neví, jestli tam není něco mega důležitého.

Z pole se jde na shuttle bus, který jede k letišti.

Bus už je pak v ceně parkování.

Před branami se srocují zajímavé uniformy.

A policejní dron.

Vstupní brány na ILA.

Jdeme se nejprve podívat k Airbusu A380, jestli už je tam Arun, se kterým máme sraz.

Není a tak se půjdeme ještě projít kolem.

Letadlo je ještě zavřeno.

Ale za chvíli začnou pouštět dovnitř první návštěvníky. Novináře a VIP hosty. Poté i ostatní návštěvníky ILY.

Jdeme se ještě projít kolem. Air Baltic bývá k vidění na různých air show, asi mají nějakou dohodu s Bombardierem.

Hlavním tahákem pro většinu návštěvníků se stal překvapivý přílet Mriji, o kterém do poslední chvíle nikdo nevěděl a bylo to oznámeno až ráno 25. dubna, kdy vyletěla z Kyjeva.

I Emirates se byly podívat.

Posádka byla v obležení zvědavců.

Připravené dárky.

Pěkně vyskládané.

Obchodníci si to fotili na mobily.

Zkontrolovala jsem si email a v tuto chvíli zjistila, že nám Roscosmos potvrdil akreditaci na cestu na Baikonur. Shodou okolností měl Roscosmos na ILE stánek, tak jsme tam potom zašli.

Obchody se suvenýry.

Krasavice.

Taky krasavec.

Fronta na A380ku.

A Arun je tu.

Takže jdeme něco natáčet a fotit.

Návštěvníci A380ky chodili do letadla po skupinkách.

Prese a VIP.

Zástupce mediální agentury v Německu Marcus a Arun z Emirates z Dubaje.

Mávačka.

Fronta se prodlužovala.

Občerstvení.

Ani na jednom stánku nebrali platební karty. To mě tedy v Německu dost překvapilo.

Toalety.

Zašli jsme do kosmického pavilonu, podívat se na Roscosmos.

Mají tu maketu rakety.

Probíhala zde kosmická přednáška.

Stánek tu má i MAKS 2019. Tam by jsme mohli také vyrazit.

A Roscosmos. Pěkné to mají.

Uvidíme se na Baikonuru!

ISS letos slaví 20 let.

Maketa kosmodromu Vostočnyj.

Dámy z Roscosmosu měly jako správné Rusky vysoké podpatky.

I tato. To musí být náročné, být v tom celý den.

 Aralské moře je také moje srdeční záležitost. Foceno z ISS.

 Nějaké létající talíře či co.

Roscosmos máme rádi.

Restaurace v kosmo hale.

Opět jen cash. To je tedy úroveň.

Ceny byly docela v pohodě.

Návštěvníci.

A pokračujeme v časosběrech.

Jídelní koutek venku.

Příjemné místo pro svačinu.

Návštěvníci.

Arun už nás shání, bude se fotit posádka.

Tak odkud to vezmeme?

Asi odsud.

Arun to dozoruje, aby to bylo podle pravidel.

Schváleno.

I toto.

Piloty to bavilo.

FO vlevo je Emiráťan, kapitán Němec z NDR.

A ještě odsud.

Hotovo-

Foto na památku.

Náhle se přehnala deštivá průtrž a lidi utíkali, kam se dalo. Například pod Airbus A380, který posloužil jako deštník.

Vše bylo promočené během okamžiku.

A pozor. Tady bude stál Angela Merkel, která má dorazit.

Půl hodiny před jejím příchodem to tam začali checkovat z ochranky.

A chodili kolem důležití lidé a radili se.

My jsme vyčkávali.

Marcus to má pod palcem.

Kapitán jako Němec a letuška íránského původu (ale Němka) jménem Nilufar byli vybráni na foto s Angelou. 

Úkol zněl jasně. Vyfotit to tak, aby tam bylo vidět Emirates.

Myslím, že se mi to na ty omezené možnosti a fofr, ve kterém se to odehrálo, docela povedlo.

Angela s naší letuškou.


No, aspoň něco. Kdybych to byla věděla, tak jsem se nějak připravila.

A Angela jde dál. Spotterka.

Německy hovořící posádka.

 Jdeme se podívat na okolní exponáty.

 Třeba CS300. A tím já jsem letěla a dokonce inauguračním letem!

 Jdeme do OTANA.

 PETC!

 Čínští špioni si na to NATO museli vzít brýle.

 Aby jim něco neuniklo.

 Na kartičkách měli napsáno, že jsou z ambasády Čínské lidové republiky.

 Nový vrtulník, který měl prý na ILA mezinárodní premiéru.

 Člověk neví, jestli dřív fotit nebo točit.

 Projel kolem Airbus A350.

 Svačina.

 Paní v kosmickém pavilonu měla speciální kočárek na foto techniku.

 Dámy z Roscosmosu už se radši přezuly. Chápu.

 Ještě nějaké letové ukázky.

 Máme na střeše malou stíhačku! Pomoc!

 Tento pán měl taky velmi zajímavá foto ansámbl.

 Prý je to nějaké mega drahé vybavení.

 A končí první den. Jdeme si odpočinout do hotelu a poslat něco Arunovi.

 Opět parking.

 Malý nákup.

 A dobrou noc.

26. dubna 2018

Druhý den ráno nás probudil déšť. Naštěstí budeme dnes víceméně většinu času v letadle, tak to tolik nevadí. Ráno se spleteme a vyrazíme z hotelu omylem o hodinu dřív. No jo, stane se.

 Když máme hodinu navíc, zajedeme k benzínce na snídani.

 Je to dřina.

 A jsme zpět. Já poprvé viděla nový lounge na Airbusu A380, páč v Praze jsem to ještě neměli.

 Je to moc krásné.

 Arun dává instrukce.

 Nový bar se mi moc líbí.

 Máme čas před otevřením letadla pro návštěvníky, ale i tak musíme pracovat rychle.

 Vše už je přichystané pro návštěvníky.

 Karolína je Češka a měla radost, když zjistila, že my také. Musela si do závoje skrýt mikrofon, aby byla dobře slyšet.

 Krásně to odprezentovala. Anglicky.

 First class.

 A pošlete nám fotky? No samozřejmě.

 Prezentace servisu pro děti.

 Mezitím začali chodit dovnitř skupinky návštěvníků.

 Všichni se chtěli fotit na baru s letuškami.

 Tak jsem se samozřejmě také vyfotila.

 S Nilufar jsem si vyměnila zdvořilostní fráze v perštině. Což je asi to poslední, co si ještě pamatuji.

 Na obrazovkách bylo číslo letu, pod kterým sem letadlo přelétalo. Letěla tím jen posádka a měli letadlo celé sami pro sebe. To bych někdy chtěla zažít.

 O polední pauze se letušky konečně dostaly ven z letadla na vzduch.

 Vyrazily se trochu projít.

 Samozřejmě budily spoustu pozornosti.

 A my natáčíme ještě něco pro web.

 Focení posádky na schodech.

 Tak šup šup...

 Marcus to organizoval.

 A konec show.

 Máme hotovo.

 A jedeme domů.  Vstřebat ty zážitky.

www.yirina.net