2013_Rusko

Do Novosibirsku jsem letěla z Bishkeku s mým ruským známým - Vladimírem. Mým dalším cílem bude Irkutsk. Palo s Věrkou se nadchli pro cestu přes Mongolsko, tudíž jsme se domluvili, že se v Bishkeku rozdělíme a sejdeme se až v Irkutsku. Já jsem si vybrala cestu se společností S7 ve směrování Bishkek-Novosibirsk-Irkutsk, Palo s Věrkou odletěli z Bishkeku s Turkish Airlines do Ulanbátaru a odtamtud s Aero Mongolií do Irkutsku, kde se naše cesty opět spojí.

V Novosibirsku jsem byla v roce 2011 a můžu potvrdit informace z průvodců, že ač se jedná o třetí největší město v Rusku, tak zde toho pro turisty moc zajímavého není. Takže je to ideální místo přesně pro mě:-) Sídlí zde také společnost S7, která je mi velmi sympatická svými zelenými letadly a moderním přístupem ke všemu.
Vylepšené je to o to, že zde žije Vladimír, který byl zárukou toho, že se podívám se na místa, kam bych se jinak nevypravila.

Ruská víza - vyřídili jsme je přes společnost CRC Consulting za 1650,- Kč.

Aktuální stav obsazenosti mého letu mi poslala moje kamarádka Yulia z Petropavlovsku, která zde pracuje u S7 a se kterou jsme se seznámily, když nás před dvěma lety listovala na jejich let. Jsme stále v kontaktu a teď mě uklidnila, protože jsem věděla, že odletím bez problémů.

Do Irkutsku přilétám po půlnoci. Na první noc, kdy zde budu sama, jsem si zarezervovala hotel co nejblíže letišti. Až se vyspím, přejedu do druhého, kam za mnou večer dorazí Věrka s Palem.

V sobotu jsme se vydali na výlet k Bajkalu s přenocováním. Z Irkutsku se nejčastěji jezdí do vesničky Listvianka, která je přímo na břehu Bajkalského jezera. My se vydali trošku dál a to na ostrov Olchon.

Večer jsme s Věrkou zkoukly na netu jeden z dílů "Navždy svoji" který nám vzhledem k cestě ušel a šli spát. Ráno dojíždíme v 6:20, takže je potřeba nabrat síly.

Nastává den D. Nastupujeme do vlaku Transsibiřské magistrály, ve kterém strávíme tři dny a tři noci. Máme lístky do druhé třídy, čili kupé pro čtyři.

většina vlaků je rozdělena do tří cestovních tříd. 1st class - dvoulůžková kupé, 2nd class - čtyřlůžková kupé a 3rd class (plastkartny) - otevřený prostor kde spí všichni dohromady

některé vlaky jsou označeny jako Firm, čili Firmeny high quality trains, ty jsou kvalitnější (ale také dražší). U těch nejlepších vlaků je možné objednat v ceně jízdenky i jídlo

na trase jezdí i čínské vlaky, které jedou z a do Číny, ty mají rozdělení cestovních tříd jiné, než vlaky ruské

nejznámější vlak se jmenuje Rossiya, cesta z Moskvy do Vladivostoku v něm trvá 7 dní. Tento vlak je vymalován v barvách ruské vlajky.

stejnou trasu jede "pomalejší" vlak č. 904 celkem 9 dní

zhruba jednou týdně vlak který jede z Moskvy, nekončí pouze ve Vladivostoku. V Ussurijsku (asi hodinu před Vladivostokem) jsou odpojeny dva spací vagony a ty pokračují do Severní Koreje.

Rossiya ani jiné vlaky jezdící mezi Moskvou a Vladivostokem nejsou nejdelším železničním spojem na světě. Tím je vlak jedoucí z ukrajinského Donětsku a Kharkova, který také končí ve Vladivostoku.

ceny na vlak se liší podle sezóny a typů vlaků. Jízdenky je možné koupit nejdříve 45 dnů před datem odjezdu.

všechny jízdní řády jsou uváděné v moskevských časech, proto je při plánování cesty nutné brát toto v zřetel, aby člověk nečekal na vlak, který je ještě někde na Uralu

jízdní řády je možné zjistit na stránkách ruské železnice www.rzd.ru (od května 2013 jsou jízdní řády také v angličtině)
v České republice prodává jízdenky na ruské vlaky např. cestovní kancelář Bemett (s přirážkou)
google nabízí virtuální cestu Transsibiřskou magistrálou na svých stránkách, přistoupit je možno kdekoliv! http://www.google.ru/intl/ru/landing/transsib/en.html
otázku KDY kupovat jízdenky, jestli se cena před odjezdem snižuje nebo zvyšuje jsme chvíli řešili. Koupili jsme jízdenky hned a udělali jsme dobře. S blížícím se odjezdem se cena jízdenek dvakrát zvedla (celkem o 1 500 rublů), deset dní před odjezdem už bylo v našem vagónu jen jedno volné místo. Pokud tedy někdo cestuje ve vysoké sezóně jako my, vyplatí se nečekat a koupit hned, jakmile jsou lístky k dispozici.
jídelní vůz se nachází zhruba uprostřed vlaku. Je otevřen jen od 9:00 do 23:00 (těžko říct, kterého časového pásma, moskevské to nebylo). Mimo otevírací dobu je zavřen a to znamená, že přes něj není možné procházet do druhé části vlaku.
na toaletách jsou k dispozici papírové utěrky a toaletní papír. Občas dojde, ale stačí říct provodnici a ta vše doplní.
kupé provodnice uklízí každý den. To znamená, že je potřeba zvednout nohy nahoru a ona pod nimi zamete.
je dobré sebou mít vlhčené ubrousky, upotřebí se na leccos, od utírání nádobí po umývaní sama sebe, vzhledem k tomu, že sprcha je jen v dražších vlacích.
v každém vagóně je samovar s horkou vodou, kterou mohou pasažéři bez omezení čerpat. Takže čajové sáčky a kávy 2 v 1 sebou.

Jeli jsme po červené.

nabídka spojení a ceny na 17. 6. pro trasu Irkutsk-Vladivostok na stránkách www.rzd.ru

Vlak 144й - možnosti výběru způsobu cestování. Písmenka v závorce za označením přepravní třídy nabízí druh služeb. K je bez jídla, Э je se stravováním.

Náš vlak má číslo 144й, vagón č. 9, místa 21, 22 a 23, odjezd z Irkutsku místního času v 6:20. Měli jsme na výběr mezi odjezdem v neděli večer nebo v pondělí ráno. Na doporučení jsme si vybrali ranní odjezd, protože úsek za Irkutskem je prý na pohled nejzajímavější a tak jsme ho chtěli jet za světla.

V noci stavíme v Čitě. Zde je wifi k dispozici (foto: Palo).

18. 6. - Kdesi na Sibiři

Všichni se těšíme na večer. Do vlaku k nám v Khabarovsku přiskočí Adámek, který se nemohl účastnit celé cesty z důvodu státnic, které v Praze právě udělal. A tak skočil po vykonání zkoušky do letadla směr Moskva, aby nás dohnal tady a dal si s námi poslední hodiny cesty. Ne, že by jsme měli po třech dnech ve vlaku ponorku, ale Adámek pro nás bude závan čerstvého vzduchu a tak se ho nemůžeme dočkat.

Jsme skoro v cíli našeho ruského putování. Hodinu před Vladivostokem projíždíme městem Ussurijsk. Nemůžu si nevybavit tygra ussurijského z pražské ZOO:-) Tak odsud pocházíš!

U provodnice je možné zakoupit během cesty občerstvení z nabídky na ceduli na zdi.

Loučíme se s Ruskem. Věrka má koupenou letenku na Asiana Airlines, ta má jistotu, že tento den je v Rusku její poslední. My s Palem máme ZED letenky na její let s Asianou, Adámek má ZED letenky na Korean Air, odlétající o hodinu později. Míříme do jihokorejského Seoulu.

Opouštím Rusko. Doufám, že ne na dlouho. A co lepšího si pustit na odlet z oblíbené země, než film Anna Karenina.