KYRGYZSTAN
10. 6. - Kyrgyzstan
Na kyrgyzskou půdu vstupujeme pozemní cestou, ve vlaku z Kazachstánu, kterým jsme přijeli od výletu k Aralskému moři. S Kyrgyzstánem má Česká republika bezvízový styk a tak by vše mělo proběhnout bez problémů.
O Kyrgyzstánu jsem toho moc nevěděla, respektive vůbec
nic. Co se týče kyrgyzštiny, měla jsem za to, že je podobná ruštině, ale kdepak.
Zní spíš jako turečtina a tak jsem se rozloučila s tím, že bych se před odjezdem
naučila nějaké fráze. A tak jsem si dohledala alespoň nějaké základní
informace. Většina obyvatelstva zde praktikuje muslimskou víru, ale v trochu
jiné podobě, než ji znám z oblasti středního východu. Co mě zaskočilo, je
tradiční zvyk, který se tu provozuje a v poslední době je opět na vzestupu.
Jmenuje se "Ala kaču" a v podstatě jde o to, že když se chce mladý Kyrgyz
oženit, tak si vyhlédne nevěstu, buď mezi těmi co zná nebo i úplně cizí a za
pomoci kamarádů ji unesou buď z domova nebo prostě jen tak z ulice. Jeho rodina
o chystané akci ví a tak už je připravena svatební hostina, kde "nevěstu"
zpacifikují a (ve většině případů násilím) s únoscem oddají. Pokud se jí
nepodaří během večera utéct, nemá už možnost vrátit se domů. Podle kyrgyzských
tradic, pokud stráví noc v domě muže, je zneuctěná a její rodina ji zpátky
nepřijme, i když se sňatkem nesouhlasí. V posledních letech došlo k několika
sebevraždám těchto dívek, které byly medializovány a tak v Kyrgystánu vznikají
nadace na pomoc obětím tohoto zvyku. Myslela jsem, že se toto děje jen někde v
horách u lidí, kteří žijí podle jiných měřítek, ale není to tak, běžně se
provozuje i ve velkých městech, včetně Bishkeku. Podle statistik zhruba 50%
manželství v Kyrgyzstánu vzniká tímto způsobem. Stačí si do google zadat heslo:
"ala kachuu" a člověk se nestačí divit, co je i v dnešní době možné. Novinář
Thomas Morton o této pro nás nepochopitelné tradici natočil zajímavý dokument,
ke shlédnutí zde:
http://www.youtube.com/watch?v=DKAusMNTNnk. Další dokument z ruské televize RT:
http://www.youtube.com/watch?v=TDnO_yV_8mo
Zajímala mě samozřejmě také situace v letecké dopravě. Z Evropy
sem toho moc nelétá. V podstatě jen Turkish Airlines na lince IST-FRU-ULN,
Ukraine International Airlines z KBP a Ural Airlines a Aeroflot z MOW. Místní
aerolinie které zde působí, jsou Air Bishkek (původní název Kyrgyz Airways,
mají moc hezky pomalovaná letadla), Kyrgyzstan Air Company (národní dopravce,
původní název Altyn Air), Avia Traffic Company a Sky Bishkek (ti mají jen jedno
letadlo). Žádná z těchto společností už neprovozuje žádné Iloušky ani Túčínka a
všechny jsou na black listu EU.
11. 6. - Bishkek
Do hlavního města Kyrgystánu přijíždíme ve 2:44 nad ránem. A máme tu nabitý program společenskými setkáními. Na nádraží nás očekává můj ruský známý z Prahy - Vladimír. Žije v Novosibirsku, ale je původem z kyrgyzského města Oš a tak sem často jezdí. Před cestou mě vybavil cennými radami, jak se v této části světa neztratit. Například, jak dávat úplatky. Je nutné, je vždy vložit do nějakého dokumentu, například do cestovního pasu. Pak není možné, aby byl návštěvník obviněn z úplatkářství. V tomto případě je možné situaci zachránit tím, že se řekne, že tam měl člověk prostě peníze založené. To se prý ale nestává, většinou si úředník peníze prostě vezme a vše je najednou v pořádku:-)
Nádraží v Biškeku.
Čekáme na Vladimíra.
Rusové dávají ženám květiny při každé možné příležitosti. Tyhle jsme dostaly s
Věrkou na uvítanou.
Snídaně v hotelu.
Náš hotel (foto: Palo).
Trošku se prospíme a ráno pro nás opět přijede Vladimír se synem svého kamaráda
Ismaílem. Nejprve jedeme na místní trh.
foto: Věrka
foto: Věrka
foto: Věrka
foto: Věrka
foto: Věrka
Potom pokračujeme do místních hor.
foto: Věrka
foto: Věrka
foto: Věrka
foto: Věrka
foto: Věrka
foto: Věrka
Z hor vyrazíme na oběd.
Boršč.
Po obědě procházka po městě. Letecký dům:-)
České sklo v kyrgyzském obchoďáku.
Věrka opět kupovala magnetky.
foto: Palo
Letecká SPZ (foto: Palo).
Po procházce následuje večeře (foto: Věrka).
foto: Věrka
Sešli jsme se s Vladimírovými přáteli z dětství.
foto: Věrka
foto: Věrka
To byl ale večírek! Vivat Kyrgyzia!
12. 6. - Bishkek (naše cesty se na chvíli rozdělují)
V tento den se loučíme. Ale jen na pár dní. V
pátek se všichni shledáme v ruském Irkutsku. Tam jsme se ale rozhodli dopravit
každý jinak. Palo na jaře našel spojení přes mongolský Ulanbátar, kam z Bishkeku
létají Turkish Airlines. Já poletím s Vladimírem k němu do Novosibirsku. Věrka se rozhodla
také poznat krásy Ulanbátaru a tak se připojila k Palovo variantě. V Bishkeku
zůstanou o den déle než já, odletí s Turkish Airlines do Ulanbátaru, kde
přenocují a pak se společností Aero Mongolia budou pokračovat do Irkutsku.
Rozhodli se, udělat si pobyt v Mongolsku co nejpříjemnější a zamluvili si jeden
z nejluxusnějších (a nejdražších) hotelů, co se nabízel.
Já přenocuji v Novosibirsku a poté budu pokračovat s S7 také
do Irkutsku. Tam na ně počkám.
Odlety z letiště Bishkek.
Náš zelený samoljot.
Pozdrav Jaroušovi:-)