Listopad, 2012
Ho Chi Minh city, Nha Trang, Ho An - Vietnam
Vietnam je ideální destinace pro cestovatele - baťůžkáře. Což my nejsme. Ale i tak, jsme si to užili.
Vyrážíme v osvědčené sestavě.
Žízeň jsme neměli.
Na Věrčině Ipadu jsme si početli o dnešním divertu A380 do Prahy.
Věrka jela v Baileys.
Večeře EK 140 - Praha-Dubai
A blížíme se k Erbilu, kde jsem byla před třemi týdny.
Živé IFE:-)
Bez komentáře.
A potlesk po přistání.
Jsme na mezipřistání v Dubaji.
Výstava historie Emirates a dubajského letiště na letišti.
A takhle to všechno začalo...
Věrka dostala voucher na občerstvení, protože čekání na navazující let bylo delší než 4 hodiny. Rozdělila se.
Čekání bylo dlouhé.
A pokračujeme dál.
Ještě kávička před odletem.
Start z Dubaje.
Letěli jsme B777-300ER, který byl vybaven novým IFE.
Oběd.
Neseděli jsme spolu, tak jsme si po letadle aspoň telefonovali.
Snack před přistáním.
A jsme tu!
Imigrační.
Víza jsme dostali po příletu. Cena 8 USD dopředu a na místě 25 USD doplatek.
Taky mi dali.
I jim.
A jsme tu.
V Ho Chi Minhově městě jsme bydleli v dvouložnicovém apartmánu jménem Khai Hoan Apartment hotel. Za dvě noci pro čtyři lidi jsme dohromady zaplatili 142 USD. Čili cca 18 USD/osoba/noc.
Obývák s jídelním koutem a ložnicí.
Jedna ze dvou koupelen.
Jedna ze dvou ložnic.
Druhá koupelna.
Kuchyňský kout.
Snídaně. Colu mají ve Vietnamu úplně jinou a hroznou.
Palo si před cestou ven ještě trochu schrupnul.
Společné jídlo v restauraci za rohem. Jídlo mi nechutnalo.
A vyrazili jsme do města.
Tohle ani nevypadá jako ve Vietnamu.
Hlavní pošta.
Nguyen coffee je ve Vietnamu dost rozšířené.
Ještěže jsme všichni kavárenští povaleči a tak si rádi posedíme, když je příležitost.
My za dvacet let:-)
Návštěva významné budovy.
Průvodkyně.
Interiér.
Exteriér.
A další posezení.
Účet z restaurace.
I cena banánů se dala usmlouvat na polovinu.
Zásoba na večer.
Věrka smlouvá s taxikářem. Respektive mu vysvětluje, kolik mu zaplatí za cestu z bodu A do bodu B.
Barevná sladěnost dámské části výpravy.
Večerní posezení.
Věrka viděla na youtube kouzlo s vytáhnutím zátky z láhve pomocí foukání a igelitového pytlíku a musela to zkusit. A povedlo se!
Po dvou nocích v Ho Chi Minh city odlétáme s Vietnam Airlines do Nha Trangu.
Domestic terminál.
Vnitrostátní odletová hala v Ho Chi Minh City.
Check-in.
Nha Trang nebo Cam Ranh.
Letíme A321.
Spotting během pojíždění.
Vnitrostátní síť Vietnam Airlines.
Tím jsme letěli.
V Nha Trangu nás na letišti vítali s květinami a dárky, jako reklamou na masážní salon.
Náš hotel Nice Swan. Cena 110 USD za dvě noci pro 4 lidi.
Bazén na střeše.
Chvilka jógy.
A vyklepat písek z bot.
A další jídlo.
A pití.
Večerní procházka Nha Trangem.
Tohle město mi bylo sympatické tím, že zde měli všechny nápisy minimálně dvojjazyčně. Vietnamsky a rusky. Občas i anglicky.
Smlouvání o ceně banánů.
Ruská restaurace.
S tím nákladem paní v pohodě jela.
A ráno jsme vyrazili na výlet po třech ostrovech. Cena 360 Kč, včetně oběda.
Napřed jsme ale posnídali.
Autobusem nás odvezli do přístavu.
Průvodce rozdal všem žluté čepičky, aby jsme se prý poznali.
Dál se pokračovalo lodí.
Zde nastal zlatý hřeb dne, jízda na pštrosovi za 50 Kč.
Došlo i na jejich krmení.
Rozzuřený pštros.
Měli tam i cvičeného slona.
Povozil nás na chobotu.
Vietkong v akci.
A plujeme dál. Na Opičí ostrov.
Opic tu bylo dost. A byly dost agresivní.
Jsem čekala, kdy mě majzne tou lahví.
Málem šlohla Pétě klobouček.
Oběd co jsme na výletě dostali.
A večer - večeře.
Další den ráno jsme přeletěli do Da Nangu.
Odletová hala Na Trang.
Tento let byl ATR 72.
Letiště Da Nang.
Směnárna peněz na letišti. Z Da Nangu jsme se přesunuli taxíkem do Hoi Anu.
Čekáme, než nám uvolní pokoje.
Bydleli jsme v hotelu Sea and Sand. Cena za dvě noci pro 4 lidi - 100USD.
Internetové okénku u bazénu.
A cesta do města. Hoi An je proslulý tím, že tu je mnoho krejčovství, kde ušijí šaty či oblek do druhého dne.
A zase jsme skončili v restauraci.
Šaty všude.
Japonský most.
A zašli jsme ke krejčímu. Palo si nechal ušít oblek na míru.
Vzorkovnice.
I Věrka se nechala zlákat.
Nakonec si odvezla troje šaty.
Já jsem si nechala ušít tento kabát, ale v černé. A ještě dvoje plesové šaty, aby mu nebylo smutno.
Po práci - večeře.
Palo loví signál wifi.
Ráno snídaně v tomto hotelu.
Škoda jen, že celý den pršelo. Tak jsme museli nakupovat šaty.
Někdo pral špinavé prádlo.
Někdo kouřil na balkoně.
Někdo vzal pláštěnku a šel na zkoušku obleku.
Tady jsme šili.
A výsledek...
Trošku se nakonec vyčasilo...
A tak jsme vyrazili na pláž.
Hopsa hejsa...
Po ulici šla kráva...
Cizí dítě a nebrečí, když ho držím.
Péťa se vrátila ze shopingu.
Poslední oběd v Hoi Anu, před odletem zpět do Ho Chi Minova města.
Věrka tohoto taxikáře nakonec rozplakala. Ten jí vzápětí proklel a jí večer ukradli kabelku.
Letiště Da Nang.
Náš "králík" čili společná kasa.
A letíme. Čím, to ještě nevíme.
Tímhle! To bylo překvapení! Cambodia Air.
Překvapení číslo dvě, Péťu upgradovali do Businessu. A ten hrneček byl tak roztomilej....
A vedoucí výpravy vymýšlí, kudyma do hotelu.
Večerní pohoda.
Snídaně v Saigonu.
Ta rohová vana nás lákala...
Poslední den. Jedeme do muzea vietnamské války.
Jsou věci, které by člověk radši ani neviděl.
Věrka sehnala magnet Vietnamu.
A poslední bod programu - Boeing 707 odstavený kdesi v parku. Věrka radila taxikáři, kudy jet.
Ty děti, co si tam hrály, z nás měly radost. Vše nám hrdě ukazovaly a pořád se chtěly fotit.
A nastal čas odletů. Věrka pokračovala do Kambodže, my do Prahy.
Tak ahooj!
Na letu do Prahy se od zimního letového řádu podávají dvě jídla.
A vietnamskou angličtinou: Finís! (Čili finish)