23. 2. - 1. 3. 2012
Easter Island / Velikonoční ostrov / Rapa Nui / Isla de Pascua
Santiago de Chile - čekáme, jestli se dostaneme do letadla. Letět v 5ti členné skupině na stand-by letenky do této destinace je vždy celkem hazard.
Adámek na skupinové fotce není, protože stál frontu na kafe.
No, nakonec jsme se dostali, aby bylo to velmi těsné.
Naše letadlo čeká u gatu.
Shledání na palubě. Když jsme odlétali, v letadle zbyla 3 místa a nás bylo 5. Odpoledne letěl ještě druhý let, který byl ale také plný. Nemělo smysl, aby jsme čekali všichni na druhý let a snižovali si šance na to, dostat se do tohoto letadla. Racionálně jsem rozhodla, že tři místa dostanou Péťa s mamkou a jako doprovod s nimi poletí jeden z kluků. Domluvili jsme se na Palovi. My s Adámkem se pokusíme dostat na odpolední let. U Adámka jsem měla jistotu, že v zaměstnaneckých letenkách umí chodit stejně dobře jako já a tak si spolu v případě nouze poradíme my dva nejlépe, formou stickerování letenek a podobnými kouzly:-). V gatu jsme se dojemně rozloučili, holky s Palem nastoupili, my s Adámkem stáli a čekali, jestli se třeba někdo z cestujících cestou od check-inu do gate neztratí a nedojde do letadla. To se nestalo. Agentce v gatu jsme ale asi byli sympatičtí a tak jsme slyšeli, jak někam telefonuje a v záplavě španělských slov jsme zaslechli slova: jump seat. Vyměnili jsme si s Adámkem pohled, kterým jsme si bez jediného slova řekli všechno. Ani jsem nedýchala. Když se k nám agentka otočila, řekla nám, že se ptala kapitána a že je ochoten nás vzít na jump seat, jestli nám to nevadí. NEVADILO! Vzali jsme palubky, vběhli do letadla a za námi se zavřely dveře. Shledání na palubě s ostatními bylo až dojemné:-)
Míříme na nejvzdálenější obydlený ostrov od pevniny.
Naše jump seaty.
Mejdan na oslavu v galley.
My s Adámkem letěli na jump seatech.
S našimi letuškami. Pobyt na ostrově mají dva dny. Někdy to točí ještě do Limy.
Po přistání na ostrově.
A jsme tu! Jsme tu!
Náš hotel.
Welcome drink.
Ubytovali jsme se a naše první kroky vedly k sochám na pobřeží.
Adámek skákal radostí.
Euforie, že se nám to povedlo, i když nás mnozí odrazovali.
All together now!
Pobřeží na jihu ostrova.
Pózování.
Už se sem asi nikdy nepodíváme, tak si musíme udělat fotky na památku.
Ještě o krok dozadu...ještě...
Snídaně v hotelu.
Pak jsme si natrhali na zahradě banány.
A vydali se na bývalý vulkán Orongo.
Kdysi to bývala aktivní sopka.
Dnes už je tu jen bažina.
Z tohoto místa je pěkný spotting. Škoda, že není moc co spottovat.
Tak jsme si zase zaskákali.
Další sochy.
Profi póza.
A pak jsme se vydali na pláž vykoupat.
Vytáhli jsme paštiky z domova. Tak ne, paštiky to nebyly a z domova taky ne, ale aspoň jsme si to představili.
Adámek nabízel svou buchtu.
Ráda dělám nápisy do písku...
Odpolední posezení v restauraci.
Ice coffee k tomu.
Číšník uměl počítat:-) A takhle funguje v jižní Americe všechno.
Večer jsme si dali v restauraci na pláži večeři.
Samozřejmě dietní:-)
Poslední večeře na ostrově.
Skoro jako domorodkyně.
Loučení s majitelkou hotelu, kde jsme byli ubytovaní.
A odlétáme do Peru.
