15. - 16. 8. 2011
Petropavlovsk Kamchatsky - Rusko
Podívat se na tohle místo jsem si vysnila. A nezklamalo. Sice se to může zdát někomu trošku divné, letět na Kamčatku na dva dny, ale mně to tak vyhovuje.
První úsek cesty, let Praha - Moskva.
Snídaně.
Hurá, jsme zase v Rusku!
Přešli jsme na terminál vnitrostátních odletů. Jen nevím, proč jsou tam ty Helsinki.
Čekání na navazující let jsme strávili v letištní restauraci.
A pozorovali posádky Aeroflotu.
Viděli jsme i nový Suchoj.
Na let jsme se dostali jen tak tak. Potřebovali jsme letět zrovna tímhle, protože byl operován Iljušinem 96, což byl také jeden z důvodů této cesty.
Kabina letadla bez prostředních binů.
Večeře.
Snídaně před přistáním.
Letiště v Petropavlovsku.
Na ulici se vychází jakýmsi bočním východem.
A pro zavazadla se vrací do této budky.
Sláva, jsme tu!
Už dopředu jsme si zajistili ubytování v NEJLEPŠÍM hotelu ve městě.
Noc v tomto "luxusu" vyšla na 2800,- Kč
Po ubytování se jsme zamířili do hotelové restaurace na boršč.
Ani Palo nepohrdnul touto lahůdkou.
Kaviár je v Rusku celkem levný.
Celkem se ochladilo a tak jsme se přioblékli a vyrazili sehnat něco k pití do blízkého okolí.
Náš hotel z větší dálky...
Ruské reálie.
Poslali nás do tohoto magazínu.
Začalo pršet, tak jsme se vrátili zpátky do gastinice.
Už ani nevím, ve které etáži jsme bydleli.
A skončili jsme zase v hotelové restauraci. Dala jsem si vynikající bliny s kaviárem.
No, byli jsme rádi, že jsme se těsně netrefili do tohoto období. Být tu bez teplé vody bych nechtěla.
Ráno jsme vyrazili na snídani.
Pala to nějak dojalo...
Já s tím neměla problém.
A vydali jsme se na druhý pokus do města. Jezdí tu autobusy s korejskými nápisy, protože je sem navezli od sousedů za mořem.
Může to působit pochmurně, ale mně se to líbí.
Památníky jsou v Rusku na každém kroku.
Palo si tu hned našel nového kamaráda. Tedy, spíš on si našel Pala.
MHD
I-cokoliv dorazily až sem.
Hlavní třída.
Přístav za námi.
Jsem ráda, že se mi tu nic nestalo a nemusela jsem využít místní sanitky.
Glamourky mám ráda. Nevím, proč se nedělají u nás, když jsou takové hezké.
Nabídka v místním obchodě.
Cestovka zajišťující výlety po okolní krajině a sopkách.
No a stačilo, takže popojedeme dál. Tedy popoletíme. Do Vladivostoku.
Vyhlídková terasa.
Exponát před letištěm.
Odbavení - čili registrácia.
Odletová hala vnitřní.
A překvapení největší - odletová hala venkovní.
Mohlo se tady i kouřit! Z mraků na chvíli vykoukla i sopka.
Před letem jsem se posílila kaviárovým chlebíčkem.
A nástup do S7. Ta společnost je mi sympatická. I proto, že poskytuje zaměstnanecké letenky, kromě Aeroflotu jako jediná v Rusku.
Kamčatská krajina.
Sopka.
S7 má v korporátních barvách i toalety.
Servis během letu.
Líbí se mi krabičky, ve kterých dávají jídlo.
Večeře na lince Petropavlovsk Kamchatsky - Vladivostok (S7).