16. 8. - 19. 8. 2011
Novosibirsk, Rusko
Do Novosibirsku jsme přiletěli se společností S7 z Vladivostoku.
Letiště ve Vladivostoku nabízí samé spotterské skvosty.
Catering na letu Vladivostok-Novosibirsk.
Po hodně hodinách na cestě jsme v cíli.
Přiletěli jsme proti plánu o den dřív a neměli jsme na první noc ubytování. Mile nás překvapilo, že hned vedle letiště byl hotel.
Protože jsme byli hodně unavení, neřešili jsme přemrštenou cenu a ubytovali se. Sociální zařízení tu bylo a čisté a to pro nás bylo v tu chvíli nejdůležitější.
V ceně byl i župánek.
Chtěli jsme se připojit po několika dnech na cestě na internet. V recepci nám dali návod a moc se divili, že ho chceme anglicky. Asi jsme byli první, kdo neměl na mobilu azbuku, pro zadání hesla.
Hotel po ránu. Spali jsme asi 10 hodin v kuse.
Vydali jsme se přes ulici do letištního terminálu na snídani.
Palo se olizoval až za ušima.
Mně taky chutnalo.
Tahle značka ruského oblečení je moje oblíbená. Škoda, že se nedá koupit jinde než právě v Rusku.
Pak jsme se přestěhovali do hotelu Garden Apple, kde jsme měli rezervaci na další dvě noci.
A vyrazili jsme do města.
Mně se v Rusku hodně moc líbí.
Nevím, jestli je tento inzerát úplně genderově korektní a nebyl u nás označen za sexistický. Ale tady jsme v Rusku, tady se může všechno.
V parku jsme viděli ruské kolo a museli jsme na něj jít.
Palo koupil bilety.
Stálo to asi 30 Kč.
Pohled na město seshora.
Dali jsme si chot dog. Nakonec jsme ho vyhodili.
Rusové si potrpí na památníky a uctívání hrdinů.
Omladina.
Novosibirští hrdinové.
Palo je taky hrdina. Někdy.
Našli jsme v parku i letadlo.
Takže i Palo se s ním vyfotil.
Tanky tu jsou taky oblíbené.
Ulice Novosibirska.
Městská hromadná.
Vrátili jsme se do hotelu na večeři.
Přivezli nám ji na vozíku. Jako ve filmu!
Boršč. Mňam.
A bliny s lososem. Ještě větší mňam!
A druhý den zase do města. Pouliční prodej patří k ruské kultuře.
Počasí se nám trochu pokazilo.
Chtěli jsme jet metrem a tak jsem si museli koupit žetony.
Mjetro.
Zajímalo by mě, jak se tu orientují cizinci, co neumí číst azbuku. My naštěstí umíme.
Vagóny kdysi známé z Prahy. Nostalgie.
Čistota nade vše!
Skoro jako v Praze.
A samozřejmě jsme nemohli vynechat nádraží.
Jedna ze známých zastávek Transibiřské magistrály.
Někteří lidé zde žijí na peróně.
Snad tudy jednou tím vlakem z Moskvy do Vladivostoku budu projíždět.
Ruská nádraží mám ráda.
Hotel u nádraží.
A zpátky do metra. Turnikety z Jen počkej zajíci.
A prodej kytek.
Krása ruského města.
Pozemní prodej.
Řeka Ob za mnou.
Místo předvolebních mítingů.
Restaurace na lodi.
Zašli jsme do jakési kantýny v obchodním domě.
Dala jsem si opět boršč. Asi za 17 Kč.
A procházkou zpět do hotelu...
Krásy Novosibirsku.
Po cestě jsme nakoupili cigarety.
Ráno jsme si dali poslední snídaně.
Chutnala.
Jídlo v Rusku můžu.
Zpátky na letiště a odlet do Prahy s S7.
Let operuje jednou týdně. Vsadili jsme na to, že se dostaneme. Nechci domýšlet, co bysme tam museli vymýšlet za kejkle, kdyby to nevyšlo. Naštěstí vyšlo.
Mám ráda drbací časopisy, Hello jsem si začala kupovat před mnoha lety v Británii. Tady jsem si pořídila ruskou verzi.
Catering na letu Novosibirsk-Praha - hlavní jídlo.
A snack před přistáním.