srpen, 2009
Petrohrad, Moskva - Rusko
Cesta do Ruska pro mě hodně znamenala, už roky jsem si přála se sem podívat. Nakonec jsme spojili to nejpříjemnější s nejužitečnějším a v rámci cesty jsme se proletěli Tu154, Tu134, navštívili muzeum Monino a leteckou show MAKS. Co víc si přát.
Odlétáme z Prahy. Já letím s Adámkem do Moskvy, odkud budeme pokračovat do Petrohradu, kde máme sraz s Palem a Alanem. Palo přiletí přes Berlín.
Snídaně Praha-Moskva.
Kolegyně na ticketingu na moskevském letišti.
Na letišti tu mají letecký simulátor.
Přesunuli jsme se na Terminál 1, odkud poletíme do Petrohradu. Máme ZED letenky na Aeroflot, ale pokusíme se na ně dostat na Rossiyi, která létá Tu154, ale v ZED dohodě není.
Na letišti tu mají vystavenou Il-18.
Tu jsme podrobně prozkoumali.
A vyrazili zkoumat možnosti proniknout na let operovaný Tu154.
Odletová hala.
Čekáme na otevření registrácie, či li check-inu. Mají tu free wifi.
Se zatajeným dechem jdeme zkusit nacpat naše letenky společnosti Rossiya.
A nemožné se stalo skutečností a my máme palubky! Ale dokud v tom Túčínku nebudeme sedět, tak neuvěříme.
Tohle letiště můžu.
A je to tady! Opravdu jsme nastoupili!
Servis na letu.
Catering Moskva-Petrohrad.
Ty velké čajové konvice v Rusku mě baví.
Po přistání v Petrohradě.
A sešli jsme se s Palem, který doletěl z Německa.
Jedeme metrem do hotelu, aby jsme ráno v půl čtvrté zase vstali a jeli na odlet v sedm zpátky do Moskvy. Ale to se těžko vysvětluje.
Mám ráda ruské metro.
Náš hotel. Respektive apartmán.
Kontrola Facebooku.
Palo si na přestupu v Německu koupil nový modýlek.
Protože jsme kvůli brzkému odletu nestihli hotelovou snídani, dali nám krabičky sebou.
Jo, po třech a něco hodinách spánku vypadáme ještě docela zachovale.
Káva na povzbuzení na letišti.
A letíme zpátky do Moskvy. Tentokrát Tu134! A dobře jsme udělali, pár měsíců na to, je UTair stáhnul z provozu.
Tu134!!!!!!
V letadle samozřejmě fatagrafírovat něvazmožno, když mě načapali potřetí, už jsem toho nechala.
Catering Petrohrad-Moskva.
Asi můj poslední let Tu134.
V Moskvě jedeme z letiště do centra vlakem.
Jako doma, jako doma!
Nádraží.
Bydlíme v Českém domě na Tverské ulici.
Asi bezkonkurenčně nejdražší bydlení v cizině, co jsem kdy měla. 165 € za noc.
Český dům.
A vyrážíme ven.
Podívat se na tohle místo byl můj sen.
Kancelář ČSA v Moskvě.
Nákup cigaret.
A večer se konala družba českých spotterů, co přijeli na aerosalon MAKS.
Panáky vodky lítaly na stůl každou chvíli.
No, Eagle s Marťasem málem i zpívali Internacionálu...
A ráno snídaně.
Pak jsem vyrazili do Monina - leteckého muzea hodinu vlakem za Moskvou. Na nádraží jsme si dali...
Boršč!
A do vlaku.
Ruský vlak.
Monino - sen všech spotterů.
A večer večeře v Českém domě.
Řízek jako od maminky.
A pak jsme se přesunuli do baru.
Druhý den jsme vyrazili na MAKC.
Vkusný porcelán v prodeji.
Šašlik.
Za hlavou mu lítají letadla, ale on už se ani neotočí.
Cesta vlakem zpátky do Moskvy.
A balíme kufry. Hlavně pašung levných cigaret.
Opouštíme Český dům.
Na Šeremětevo teď jezdí nový expres.
Terminál.
A zpátky domů s ČSA.
Jsem smutná, opouštíme Moskvu.
Večeře Moskva-Praha.
Koupila jsem si modýlek.